Friday, 28 July 2023
Právě dnes uběhne 121 let od narození sira Karla Raimunda Poppera.
Právě dnes uběhne 121 let od narození sira Karla Raimunda Poppera.
Člověka, který měl na mě větší vliv než kdokoli jiný v mém životě a proti kterému jsou i živí lidé jen stíny z podsvětí. A na jeho památku vyvrátíme některé nesmysly, které se o jeho učení šíří.:)
Dole byste měli vidět screenshot příspěvku, který jsem chtěl použít jako zadání „napište, v čem text Popera dezintepretuje“.
Už jsem tady kdysi popisoval dezinterpretace principu „intolerence vůči intoleratním“. A tady máme další nádherný příklad zaštiťování se autoritou, i když autor komentáře Popperovo dílo nezná, nebo se s ním seznámil v příručce typu „jak věrohodně předstírat na večírku znalosti o evropské filosofii“. Nebudu vás ale trápit a tvrzení nekompatibilní s Popperovým učením odhalím sám.
(Zase jde o typ článku, který se před mnoha lety objevoval i na tomto blogu. Jestli vás tato témata zajímala, pokračuje prosím ve čtení článku.)
Friday, 28 July 2023 10:40:34 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 23 November 2022
Kniha o Pythonu pro začátečníky?
Pythonista, který čte knihy pro začátečníky a dokáže poznat, která je dobrá. Najde se tu někdo takový? Asi ne, ale přesto se zkusím zeptat.
Pro synka Míšu (13 let) bych chtěl doporučit nějakou pěknou knihu o Pythonu. Asi raději v češtině, čímž se výběr dost zužuje.
Kniha by měla nenásilně vysvětlit.
1) Základy programování v Pythonu.
2) Základní datové struktury a kdy je použít.
A jniha by měla fungovat jako základní referenční příručka, která je vždy po ruce. I Míša ví, že na webu je dost tutorialů, ale nějaká kniha s výkladem, kde zazní "proč", a ne jen "jak", by pro něj mohla být přínosná.
Míša se naučil v Pythonu "nějak" programovat a s pomocí knihovny PyGame napsal pár her. Létající objekty, raketky, autíčka.
Programuje dost živelně a rychle, což není na škodu, ale přišla doba, kdy:
1) Bylo by dobré, aby viděl i někde jinde, že není nejlepší pokaždé celý kód narvat do jedné funkce. Výkřik "Tak jsem něco napsal. Pojď se, taťko, podívat, jak jsem to zase naprasil." sice výborně utužuje naše vzájemné vztahy, ale z posledního proifovaného kódu mě už přece jen bolely oči. Příklady v knize by ale neměly působit uměle - refaktorizace už tak malé funkce do ještě menších funkcí jen kvůli tomu, že to tak autorovi přijde správné a nepoučený čtenář snese hodně.
2) Nějaký základní výklad datových struktur. Posledně Míša vytvořil piškvorky na ploše 3x3, ale jak jsem později zjistil, plocha 3x3 byla v malování vytvořený statický obrázek :), na který potom vykresloval kolečka/křížky, příznak, jaký čtverec je aktivní atd. Když jsem po něm chtěl, aby vykresloval "nekonečnou" plochu, nebo alespoň čtvercovou plochu o velikosti zadané uživatelem, dostali jsme se právě k tomu, proč je pro reprezentaci stavu tohoto typu hry vhodné (dvourozměrné) pole a proč se nedá vše v programu řešit konečným množstvím ifů, několika tucty špatně pojmenovaných proměnných a enumerací fixního počtu "vítězných" stavů.
3) Výklad by neměl svou suchopárností potlačovat právě tu radost z "prasení" kódu a objevování. Neměl by dogmaticky tvrdit, že se pokaždé programuje právě jen takto a nikdy jinak. Naopak, měl by ukazovat, že k výsledku vede mnoho cest a že programování je aktivita v otevřeném světě, kde jen úplní hlupáci postupují po vyznačených cestičkách a v ruce nesou bibli momentálně platných zásad, pravidel a konvencí, protože se bojí, aby je kolegové-inkvizitoři při code review nezačali křižovat, místo toho, aby dodali po všech stránkách originální, problém skutečně řešící a technicky brilantní řešení. Výklad by ale měl nenásilně sugerovat, že je dobré pravidla perfektně znát, než je začnu z důvodu vyššího projektového dobra porušovat. Výklad by neměl ukazovat OOP/FP na místech, kde OOP/FP ničemu neposlouží a jde jen o samoúčelné hrátky typu "júúú dekorátor a heč, znám i monády a chrstnu ti je do tváře v každé kapitole, i když jsem jejich princip sám nepochopil".
4) A kdyby v průběhu výkladu autor vytvářel nějakou hru, bylo by to ideální, ale to už bych chtěl asi moc.
5) Kniha musí být pro novější verzi Pythonu.
V Pythonu nedělám. V ČJ jsem našel jen dvě knihy, které vypadají zajímavě.
Pecinovský, Rudolf: Začínáme programovat v jazyku Python 2., přepracované a rozšířené vydání. Grada.
Nejsem úplně nadšený z toho, že jde o Pecinovského, který asi přesedlal z Javy, ale třeba mám jen (odůvodněné) předsudky.
Summerfield, Mark: Python 3: Výukový kurz. Computer Press 2021.
Bohužel jde o překlad a už jsem zase narazil na to, že tyhle překlady stále dělají individua, evidentně blbější než DeepL i Google Translate, která přeloží klíčová slova jazyka ve výpisech zdrojového kódu. A neotřelý český překlad, ve kterém se objevuje slovo "madlo" a znamená Win handle, mě ve snech straší pořád.
Nemáte někdo tip? Díky.
Wednesday, 23 November 2022 13:40:11 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Friday, 23 April 2021
Život (a blogposty o něm) jsou už jinde…
Jak asi sami víte a vidíte, tento blog je technicky zaostalá zombie a neměl jsem zatím čas ani chuť přenést příspěvky na moderní blog engine s https.
Nedávno se ke mně od jednoho starého fanouška donesla stížnost, že na blogu se objevovalo nejen více technických příspěvků, ale také články s jinými tématy.
Kdyby moje výplody “de profundis” a z ještě temnějších míst chyběly i někomu dalšímu, kdo sem ještě zabloudí, vězte, že:
Už někdy v roce 2010 jsem netechnické články přenesl na blogovací platformu Posterous. Psal jsem o Posterous API i tady, dokonce jsem si prozřetelně s využitím Posterous API napsal nástroj, který mi zazálohoval všechny příspěvky na Posterous blogu. Asi jsem měl nějaké tušení, jak nablýskaný Posterous dopadne. Posterous totiž po krátké a těžké nemoci zesnul, budiž mu digitální země lehká. Pokračovatelem mého blogu na Posterous se stal blog “Život po Posterous” (nemusím vysvětlovat proč) s podtitulem “Parerga a paralipomena – apage vemena” (nechci vysvělovat proč, laskavý čtenář pochopí). 
https://renesteinposterous.wordpress.com/
RSS: https://renesteinposterous.wordpress.com/feed/
Na blog někdy přidávám delší příspěvky z FB.
https://www.facebook.com/renestein/
Twitter cca od roku 2015 nepoužívám. To, že v panelu vpravo na tomto blogu můžete vidět vloženou timeline z Twitteru, je jen důkaz, jak dlouho se mi už nechce tento blog po technické stránce upravovat. Mea culpa, mea maxima culpa, pravidelně si trhám šat a sypu popel na hlavu, ale co se dá dělat, ani tyhle bohulibé aktivity nepomáhají a jsou zajímavější činnosti než úklid bordelu na starém DasBlogu.
P. S. Jsem také na Goodreads.
https://www.goodreads.com/user/show/4224377-rene-stein
Friday, 23 April 2021 10:21:46 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 26 September 2012
Monday, 30 May 2011
Pár triviálních poznámek k vývoji aplikací
Dostal jsme dotaz, jak si poradit s odstraňováním chyb u starší a rozsáhlé aplikace. Když jsem odepisoval, uvědomil jsem si, že sepisuju jakési “triviální desatero vývoje”", které se snažím už dlouhou dobu svému okolí vtloukat dohlavy. I když jde o triviální zásady, budu příště odkazovat raději na tento příspěvek, než abych vše opakoval pokaždé znovu. Jméno firmy je v textu nahrazenou souslovím “anonymní firma”.
“Zdravím,
to je na hodně dlouhý příspěvek.
Alespoň tedy:
1) Je nutné zrušit umělou hranici mezi vývojáři a testery. Žádná výměna informací přes šéfy oddělení nebo pověřené osoby.
2) Na každou objevenou chybu musí být napsán automatický test, který zajistí, že chyba neprobublá do dalších releasů. Bez toho žádné organizační opatření nefunguje. Bez napsaného testu se chyba nepovažuje za odstraněnou, ale jen za náhodou se nyní neprojevující.
3) Vytvořit malé sebeorganizující týmy odpovědné za určitou část projektu (nastálo, nebo do dalšího releasu). V čele team leader, který garantuje kvalitu. Team leader je k dispozici i testerům a řeší nesrovnalosti v analýze a systémovém designu. S dalšími team leadery řeší problémy integrace různých částí projektu. Team leader ale stále většinu času kóduje, není to embryo vychovávané pro střední management.
4) Je potřeba postupně napsat velké množství automatických testů (unit, integrační, akceptační) tak, aby se testeři věnovali hlavně novým záležitostem v releasu a aby vývojáři ani testeři nebyli obětí "ručně prováděných" regresních testů, které mají formu nikdy nekončícího debugování. Tím se i zkrátí doba, kterou "anonymní firma" nutně musí trávit opakovaným debugováním a "ručním" nalézáním příčin chyb. Automatizované testy představují práci, která se na projektech vyplatí, a navíc jde i o mnohem levnější řešení problému, než nabírání dalších a dalších testerů.
5) Nedávat žádné fixní odhady na odstranění chyb ani nikoho exkluzivně nealokovat jen na odstraňování chyb. Vývojář není a přes různé manažerské poučky ani nebude anonymní zdroj, který sebereme z jiného projektu, posadíme k aplikaci, kterou nezná, ale u které dostane befelem, že za jednu normohodinu musí odstranit 20 bugů. Tato kouzla fungují jenom v Excelu. V reálném světě vývojář těch 20 bugů neodstraní, ani když ho posadíte do open space, který je oblepen motivačním majstrštykem vytisknutým z PowerPointu nejlepším absolventem MBA.
Pokud se objeví chyba, chopí se jí člověk, který za danou oblast odpovídá (konflikty přinejhorším vyřeší team leadeři). Vývojář neustále čte a refaktorizuje kód, pokud možno ihned také odstraňuje chyby . A jsme opět u testů - dokud ty automatizované testy mít nebudete, vývojáři do kódu raději nezasahují, protože nevědí, kde všude se změna projeví a raději neriskují další možnou příčinu pádu aplikace po nasazení u zákazníka. A psát použitelné, ne jen formální-švejkovské testy, kdy se hodnotí "jen code coverage", se musí všichni vývojáři naučit a nějakou dobu to zabere.
Mám zkušenost s 12 let starou aplikací psanou původně pro VB, poté čátečně přepsanou na .Net Framework, která byla po 9 letech postupně obalena testy, a ani dnes sice nejde o žádnou vývojářskou lahůdku, ale pracuje se na ní beze strachu, co při každé změně v aplikaci zničíme. Nic jiného než to, co píšu výše, se mi neosvědčilo.
A pak další záležitosti jako (nutné) bonbonky:
- Neztrácet čas “mergováním” změn v něčem tak zastaralém a nepohodlném jako je Subversion. V Mercurialu (GITu) je propagace změn z vývojové větve do hlavní (a zpět) otázka chvíle. V Subversion ani TFS jsem po pár zkušenostech raději moc "branchů" nedělal.
- Automatické buildy spojené s již napsanými testy.
- Automatické nasazení nové verze aplikace, aby testeři nemuseli pátrat, kde seženou novou verzi a také, aby nasazení do produkčního prostředí neznamenalo 3denní práci party lidí, kteří se metodou pokus-omyl snaží dostat aplikaci do použitelného stavu u zákazníka.
- Alespoň u nováčků code review, abyste rychle odstranili jejich špatné návyky.
- Statická analýza kódu.
A dovolím si jednu soukromou poznámku k "anonymní firmě" - pokud možno zredukovat/vyhodit všechny těžkotonážní, neskutečně drahé a pro vývojáře zabijácké nápady se zavedením nejhorší možné formy vodopádu - analýza->samostatný systémový design->vývoj->testy, v jehož bludném pádu se bude produkovat množství dokumentů, navíc rychlokvašenými analytiky/designery, v mizerné kvalitě a bez vazby na skutečné potřeby projektu. Analýza a systémový design jsou fáze projektu, které pomáhají jen do doby, než se jich chytí nějaký exot, který nikdy žádnou aplikaci nevyvíjel a který si myslí, že analytická práce spočívá ve štosování nahodilých myšlenek zákazníka do příslušné šablony pro use case. Což je dle mých zkušeností většina “čistých”, míněno vývojem nedotčených, analytiků na pracovním trhu.
Monday, 30 May 2011 09:31:24 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Analytické drobky | Návrhové vzory | Ostatní | UML
Thursday, 26 February 2009
Dlouhodobější zkušenosti s Českou spořitelnou a mBank aneb můj život s českými bankami
Po delší době tímto spotem odbočuji od IT témat na tomto blogu, což snad i stálí laskaví čtenáři snesou bez újmy na svém duševním zdraví. Přesný význam předchozí věty je – tohle je můj blog a nechci v komentářích slyšet, že "tyhle" spoty sem nepatří a že bych klidně mohl dodat další kód v C#, jak se kdysi stalo. Úvodní opakovací lekci o právech autora blogu a jeho čtenářů máme za sebou. :)
Zkušenosti s mBank po devíti měsících jsem se rozhodl sepsat, protože články o mBank jsou většinou nezajímavé pochvalné ódy, které v podtextu čtenáři sdělují, že je duševně méněcenný či alespoň negramotný v oblasti financí, jestliže své peníze doposud nezakotvil v té úžasné mBank, kde dokonce – velký nádech, přichází pointa – je vše, realističtější autoři napíšou alespoň skoro vše, zdarma. Nevím, jestli bych chtěl žít ve světě těchto rozšafných strýčků Skrblíků, pro které je jediným měřítkem kvality všech věcí cena.
Proč jsem šel zrovna do mBank já? Snad bude vhodné napsat, že jsem byl klasický konzervativní klient, kterého určitě mají naše banky rády, protože poplatky za vedení účtu moc nesleduju, nabídky konkurenčních bank také ne a zajímá mě pouze to, že moje jednorázové i trvalé příkazy odejdou, kdy mají, že mám v ruce platební kartu, kterou mohu použít i pro platby na internetu. Hotovost vybírám jen kvůli platbě v některých restauracích, obchody, kde kartu neberou, pro mě neexistují, a pokud se v takovém obchodě ocitnu a zjistím, že nemohu zaplatit kartou, odcházím. To se ale nestává moc často, protože nakupuju jen, když je naše rodina přepnuta do nouzového režimu, což znamená, že z nějakého důvodu nemůže praktické záležitosti, včetně pro mě neskutečně otravného nakupování, obstarat Petra. :) Na pobočky chodit nechci, internetové bankovnictví je tou pupeční šňůrou, která mě spojuje se službami mateřské banky, a zálohu pupeční šňůry představuje GSM bankovnictví (Sim Toolkit). Tedy taková ideální ovce pro Českou spořitelnu (dosaďte další velké banky v ČR dle své situace), kterou si Česká spořitelna každý rok slušně ostříhá, aby mohla vykázat větší zisky svým, dnes finanční krizí zbídačelým, :) zahraničním vlastníkům. Česká spořitelna veškeré mé nároky na finanční služby splňuje a záleží jen na úhlu pohledu, jestli poplatky za poskytované služby považujete za součást oboustranně výhodné symbiozy, nebo za parazitování jedné strany. Tím chci říci, že samotná výše poplatků za účet by mě nikdy nedonutila poohlédnout se po jiné bance a je mi jedno, jestli si někdo z akcionářů České spořitelny dopřeje Bentley nebo roční luxusní dovolenou z poplatků. Podotýkám to jen proto, že z některých obdivných článků o mBank vykukovala ta pravá česká nefalšovaná a ochrannou EU známku si bezesporu zasluhující česká závist. V článcích má závist zastřené rysy, ale v podtextu stále slyším takové to typické důchodcovské stěžování třeba na Radiožurnálu - znáte ne - “já jim platím…poplatky (zajíká se)… k***vam a voni jsou pak na Sejšelách, jako Koženej, co mě taky vokrad, já tady dřu, jak to, že mají víc peněz, než JÁ, eště že si to ten ten náš starej dobrej ranař Paroubek srovná”.
Můj život s Českou spořitelnou se dá rozdělit do tří etap. V první etapě byla Česká spořitelna příšernou institucí, ve které nikdo nikdy nic pořádně nevěděl. I při nějakém triviálním dotazu podrážděné pracovnice z pobočky na malém městě vždy sháněly své kolegyně z “centrály”, aby mohly společně vytvořit pompézní seznam dílčích, nepatřičných, věci se netýkajícících, ale od dalších dotazů klienta odrazujících odpovědí. Předchozí věta plná korektního newspeaku chce říci, že opakované plácání hovadin pracovníky banky bylo výborným způsobem, jak odradit své zákazníky od zbytečných návštěv a na pobočce v malém městě strávit zbytek odpoledne lakováním nehtů, což je rafinovaný druh autoerotické předehry k bujarému večeru, který jim dovolí odplavit ze svého mozku i zbylé vzpomínky na drakonické firemní školení, kde musely za necelý týden pochopit celé dvě stránky nabité shrnujícími informacemi o finančních produktech, které nabízí jejich chlebodárce. Bylo to v době, kdy slovo internet bylo posvátné, proto jsme jej psali ještě všichni s velkým I, a o internetovém bankovnictví v ČS se možná někde na centrále v bankovních kuloárech tiše spekulovalo, ale návštěvě pobočky plné oduševnělých pracovnic jste se určitě nevyhli. Pravěk. V té době jsem poprvé přemýšlel o změně banky, ale nakonec jsem u ČS zůstal.
Přišla totiž etapa dva, na kterou nostalgicky vzpomínám. Nevím, jestli se fáze dva kryje se vstupem zahraničního vlastníka, ale najednou bylo vše jinak. První dobrý signál – z malých měst zmizely pobočky, protože banka začala preferovat telefonické, poté internetové a sim toolkit bankovnictví. Pobočka ve větším městě fungovala k mé plné spokojenosti. Žádné velké fronty, když už jsem na pobočku musel zajít. Požádal jsem o embosovanou kartu a slečna věděla, o jaký produkt jde, nabídla mi ke kartě další služby a ihned mi dala písemné podmínky používání těchto služeb. Nesnažila se nic zatajit ani okecat. Sdělila mi, kdy karta přijde, a poprvé opravdu karta dorazila ve stanoveném termínu. Byl to snad bankovní pud sebezáchovy, který se u ČS aktivoval, protože když jsem šel žádat o embosovanou kartu, oznámil jsem doma, že jestli nastanou nějaké potíže, tak s ČS končím a jdu jinam. Nestalo se a já jsem si užíval etapy dva mého vztahu s bankou, kdy se z ČS někomu schopnému ve vedení podařilo vybudovat docela příjemnou banku. Jak vidíte, žádné velké nároky na služby banky nemám.
Nic na tomto světě netrvá věčně, dobré věci už vůbec ne, a ani Česká spořitelna nezůstala v té příjemné etapě “dva” dlouho. Nastala etapa tři, která trvá dodnes a kterou jsem si pojmenoval podle tajného prvního axiomu, který si musí jako základ firemní kultury asi osvojit všichni noví zaměstnanci. Axiom zní: “Všichni naši klienti jsou debilní, my to víme, podle toho s nimi jednáme a tak je chráníme.” Tento axiom byl podrobně rozpracován v prováděcích příručkách, které popisují hlavní zásady chování zaměstnance ČS vůči zákazníkům. Takže vybrané lapsy České spořitelny. Vždy říkám, že potřebuji kartu k platbám na internetu. Jaké bylo moje překvapení, když circa před dvěma lety zničehonic neprošla platba kartou za notebook na Alzasoftu. Poté, co jsem zavolal telefonickému bankéři, nebo jak honosně se ti operátoři dnes nazývají, jsem se nejprve dověděl, že slečna je na lince "nová". Mě, jakožto klienta, tyto hlášky ve stylu “jsem ještě dočasně neschopný” nemusí zajímat, to ať si ošetří sama banka, koho vyšle ke klientům. Bezděky mi v mozku vytanula asociace - konverzace se slečnami z poboček v etapě jedna – deja vu. Po několikaminutovém oboustranném trápení mi slečna sdělila, že kvůli mé bezpečnosti (sic) mi byly sníženy limity na internetové platby a že si je mohu zvednout na pobočce. Stejná situace se opakovala asi za dalších devět měsíců – jsme těhotní péčí o zákazníka a každých devět měsíců na něj vyvrhneme nějaké moudré ochranné opatření ze svého bezpečím oplývajícího a nápady nabitého mateřského finančního lůna by mohl znít úderný axiom číslo dva firemní powerpointové kultury. Pochopil jsem ale, proč to ČS dělá – při druhé návštěvě agilní slečna na pobočce, která mi oficiálně zvedala limity, ale neoficiálně mě spíš zvedala ze židle, protože mně svým milým dětským hláskem, který ve svých občasných nočních můrách slyším i dnes, sdělovala, že musím platit jen tam, kde internet má “zámeček”. Když jsem se jí zeptal, jestli myslí “https”, nastalo trapné ticho a poté opět zašeptala, že tam musí být určitě zámeček. Slečnu jsem upozornil, že vím, co je to https, že běžně nenakupuju erotické služby na nějakých pochybných serverech, jak to pravděpodobně činí majorita jejich zákazníků, kvůli kterým stále ”upravují” limity, a že ještě jednou mi limity upraví a uvidí mě poté jen při zrušení účtu. Neberte to, podrobné školení o bezpečnosti na internetu od pěkné slečny zadarmo, škoda, že se toho nechytl nějaký jurodivý “hasalíkovec” (viz Google – heslo Radim Hasalík pro neznalé 
), který by na Lupu napsal další článek o blahodárném vlivu marketingu na chod virtuálního i reálného světa.
Další lapsy v rychlosti. Česká spořitelna mi sdělila, že při pravidelném obnovování karty budu mít novou kartu na pobočce vždy měsíc před vypršením platnosti staré karty, což byla zase jen pravda z PowerPointu, tedy hezkými obrázky a animacemi přibarvená lež. Třikrát mě pracovníci ignorovali se žádostí o podrobnější konzultaci některých finančních služeb – průběh byl vždy stejný. Mám zájem (třeba) o BrokerJet, ano, kolegyně, která tomu rozumí, zde dnes není, příští týden vám zavolá a domluvíte si schůzku. Uběhl týden, měsíc, rok a kolegyně nezavolala. Pravděpodobně šlo o kolegyni, která nikdy nepřijde – poslední hit, udržujte své zákazníky v nejistotě, pořiďte si náš poslední model zaměstnance vyvíjený pod kódovým názvem Godot. K účtu mi automaticky při obnovení debetní karty pracovnice vydaly kreditní kartu jako dárek “zdarma” – je to moje hloupost, podmínky jsem neověřoval, kartu jsem si vzal a po roce si ČS strhla roční poplatek za vedení karty. Stačilo říct – karta je zdarma na rok a ne říkat, že jde o dárek pro klienty. Stejně bych si tu kreditku vzal. Nedávno mi volala paní, která chtěla, abych zašel na pobočku a pořídil si výhodnou chytrou kreditní kartu. Výhodná tato karta je, chybí bohužel dodatek, že hlavně pro Českou spořitelnu. Petru zaměstnanci ČS lámali, ať přejde na Osobní účet. Nabídli jí nevýhodné podmínky oproti předchozímu tarifu a přitom se dušovali, kolik ušetří. Axiom 1 potvrzen – jsme pro ně všichni nesvéprávní debilové, co neumí počítat.
Když přišla mBank, zkusil jsem si u ní založit účet. To, co mě nalákalo, byla slova, že jde o internetovou banku, tedy banku, která považuje stejně jako já internet za nejdůležitější pojítko mezi mnou a bankou, což by mělo mít pár přijemných důsledků. Nejen běžná správa peněz na účtu, ale také všechny žádosti o další služby a změny v současném nastavení služeb půjdou přes internetové bankovnictví. Když už bude nutné podepsat nějaké věci osobně, mKiosky by měly fungovat i v době, kdy mám čas na řešení techto věcí, a ne jako u velkých bank, u jejichž otevírací doby mě vždy jen napadá: “Pro koho je asi tak určena otevírací doba od 9:00 – 16:00?” Banka navíc nabídla účet zdarma, spořicí účet se slušným úrokem a dokázala kolem sebe udělat pořádný rozruch ještě před tím, než vstoupila na trh. Zdůrazním, že nulové poplatky jsem bral a stále beru jako příjemnou, ale určitě ne klíčovou vlastnost bankovního účtu.
Žádost o zřízení účtu jsem vyplnil ihned po vstupu banky na trh někdy v prosinci 2007, ale protože banka nestíhala odbavovat žádosti, nakonec jsem si účet založil až někdy v dubnu-květnu 2008, kdy jsem očekával, že hlavní procesy v bance již fungují. Nezvolil jsem založení účtu přes kurýra, protože k podepisování smluv o zřízení účtu zajišťuje pro mBanku jiná firma a neměl jsem moc důvěry k lidem, které si banka pravděpodobně sama neškolí.
Účet jsem založil ve finančním centru Vinohradská. Příjemnou změnou bylo to, že finanční centrum nemá sadu kukaní zvaných přepážky jako moje předchozí banka. Po vstupu do banky jsem řekl, co chci, že žádost o zřízení účtu jsem již vyplnil přes internet, a poté jsem chvíli čekal na přidělenou paní-slečnu, která se mnou měla podepsat smlouvu. Pobavilo mě jen, že slečna se po příchodu dotazovala kolegy - kdo že to tedy čeká na zřízení účtu - šeptem, který se pravděpodobně naučila na nějaké herecké škole, kde jí vtloukli do hlavy zásadu, že když se na jevišti šeptá, musejí šeptání slyšet i zadní lavice. Snad už dnes ji kolegové vysvětlili, že (m) Banka není tyjátr.:) Diskrétní zóny nejsou zase tak špatný vynález. Při podepisování smlouvy žádné problémy nenastaly – slečna byla zdvořilá, i když při některých dotazech trochu nejistá. Překvapilo mě, že vůbec neví, jak přesně probíhá zaúčtování platby provedené platební kartou mBank v cizí měně a jaký skutečný význam nese v mBank slovo zdarma, což se tenkrát intenzivně probíralo i na mFóru. Podrobnosti o této hře mBank jsou na webu Vúčako, ke cti mBank slouží, že se tato informace objevila posléze na oficiálním webu. Účet byl zřízen ihned poté, co jsem opustil budovu mBanky, a stačilo jej aktivovat. Internetové bankovnictví mBank bylo popisováno už mnohokrát, zde jen řeknu, že mně jeho strohost a jednoduchost vyhovuje, s jeho ovládáním problémy nemám, i když je to asi hlavně tím, že jsem deformován svým povoláním. Jestliže jako vývojář prohlásím, že mi uživatelské rozhraní vyhovuje, mělo by to být pro lidi z mBank varování, že pro běžného Frantu uživatele může být ovládání složité a překombinované. Určitě jsou některé volby nelogické, zakládání šablony, kdy jste do poslední chvíle nevěděli, zda jste jen založili nebo změnili šablonu platebního příkazu, nebo již byla první platba na základě šablony provedena, patří mezi jedny z vybraných lahůdek, kterým bylo na mFóru věnováno hodně vláken.
Ihned po založení účtu jsem se rozhodl, že Petru učiním spoluvlastníkem účtu. Mimochodem, Česká spořitelna zřídí k účtu disponenta, ale když jsem chtěl, abychom byli vlastníky účtu oba, tak mi bylo řečeno, že to nejde a že na vině je česká legislativa, která to neumožňuje. MBank asi našla dle ČS skulinu v českých zákonech. :) Tady poprvé jsem si uvědomil, že u mBanky nesmíte vybočit z rámce “typického” průběhu nějakého procesu. První problémy nastaly při podávání informací – už při zakládání účtu na finančním centru mi slečna řekla, že manželka se musí osobně podepsat v bance a že mám předtím ještě zavolat na mLinku, aby pro ni rovnou připravili aktivační balíček. Na infolince mi nejprve nějaký operátor po mém dotazu položil hovor, tedy poprvé jsem si myslel, že hovor “vypadl”, ale poté jsem zjistil, že jde o takovou zábavnou hru infolinky, když operátor něco neví. Poté jsem se dostal k operátorovi, který rezolutně prohlásil, že osobní návštěva není nutná, že si vezme informace o manželce po telefonu, poté pošle na naši adresu smlouvu, kterou podepíšeme a pošleme zpět. Měl pravdu, osobní návštěva nutná nebyla. Smlouva dorazila v dalším týdnu, poté aktivační balíček a vše probíhalo hladce. Do té doby, než jsme zkusili aktivaci balíčku. Kdykoli jsme se pokusili o zprovoznění uživatelského účtu, dostávali jsme nádhernou hlášku “chybí seznam jednorázových hesel”. Uznejte sami, že ta hláška vypadá, jako když teď momentálně nefunguje správně infrastruktura internetového bankovnictví. Chvíli jsme to nechali a poté začala anabáze s infolinkou. První volání – operátor pokládá telefon. Druhé volání - dnes nic nedělejte, víme o chybě v internetovém bankovnictví, zítra vše poběží. Druhý den dostáváme stejnou hlášku, další volání na mLinku, obligátní položení telefonu už bereme jako zpestření všedního dne od moderní banky s novým přístupem ke klientům, při dalším hovoru operátor tvrdí, že asi potřebujeme nový aktivační balíček, protože předchozí zasmrádl, pardon propásli jsme doporučené datum aktivace, což je evidentně nesmysl. Zkouším mFórum, mezitím Petra znovu zkusí infolinku. Při dalším zavolání mluví s člověkem, který účinnou taktiku “nevím, položím telefon” vylepšuje na “huhlám si něco směsí slovenštiny, polštiny a maďarštiny” a ani na několikeré slušné upozornění, že mu není rozumět, zásadně nereaguje. Při dalším telefonátu Petra konečně narazí na operátora, který řekne, že pravděpodobně chybí/je špatně zadán kontaktní telefon a že to ověří. Voila – během chvíle je účet aktivní. Když znáte příčinu, řešení je triviální. Pro ty z vás, kdo uvažují o společném účtu u mBanky by mohlo být zajímavé, že každá fyzická osoba v ČR může mít pouze jedno mKonto a při společném vlastnictví jednoho účtu si vaše manželka další mKonto nezaloží. Jestliže je manželka v roli disponenta, tak si může zřídit svoje vlastní mKonto.
Předchozí odstavec obsahuje popis tradičního scénáře mBanky, když nastanou potíže. To je hlavní důvod, proč najdete na mBanku na mFóru nejen nadšené, ale dnes i velmi kritické reakce. Když vše běží podle zažitých procesů, nikdo si nestěžuje. Když nastane problém, buď narazíte na někoho schopného na infolince, který problém ihned vyřeší, anebo na neschopného ignoranta, a podle toho už mBanku vnímáte. Nepříjemné je, že tyto problémy nevyřešíte přes internet, ale musíte volat na infolinku.
Také uvádění nových služeb je tragikomedie. Minulý rok jsem uvažoval, že nahradím kreditní kartu České spořitelny kreditní kartou mBank. Uvádění produktu na mFóru jsem sledoval jen letmo, ale celkově bych to shrnul – v srpnu vzrůstá očekávání, v září mBank řeší, kdy nejlépe zveřejnit nové obchodní podmínky kvůli konkurenci, no a někdy v prosinci první odvážní začali žádat o karty se všemi peripetiemi, jakou byla speciální edice mBank kreditni karta, model chytrá horákyně, která je současně aktivovaná-neaktivaná.
Chuť dělat opakovaně testera mBance u kreditky mě přešla totiž poté, co jsem požádal o výměnu své nečipové debetní karty k mKontu za čipovou a embosovanou kartu, kterou mBank nabízí nově od ledna 2009. Prý chybou dodavatele ale došlo k tomu, že lidem, kteří si požádali o výměnu někdy na začátku ledna 2009 došla karta sice čipová, ale pro jistotu neembosovaná. Už jsem si říkal, že mBank, stejně jako ČS, ví, co je pro její klienty nejlepší, ale mBank chybu uznala a kartu vyměnila. Nakonec kartu vyměnila, ale předtím se opět ukázaly veškeré nešvary mBanky. Když lidé z mBanky na mFóru (mimochodem nepřipadá vám něco shnilého ve spojeném finančním království česko-polském, když špatné karty dostanou od dodavatele klienti a neprověří je nejprve někdo v bance, zvláště když embosované čipové karty představují nový produkt?), zjistili, že karty jsou neembosované, napsali, že VŠICHNI klienti automaticky obdrží embosované karty. Pro mě ideální řešení. Posléze ale mBanka usoudila, že vyjde vstříc těm klientům, kteří preferují neembosovanou kartu a všech klientů se bude ptát, zda opravdu chtějí embosovanou kartu, nebo zda si raději ponechají neembosovanou kartu. Dozvěděl jsem se to jaksi mimochodem někde na mfóru, když mi někdy v pátek odpoledne volalo nějaké podivné číslo z polské telefonní sítě, kterému se nedalo zavolat nazpět a mě napadlo, že to pravděpodobně byl někdo z mBanky. Poté byly slíbeny omluvné emaily - tyto emaily dorazily klientům, kteří si dle všech indicií kartu sice objednali na začátku ledna, ale roku 2008, a ne roku 2009. Nádherný exemplář neschopnosti a ukázka nedostatečné kontroly procesů na všech úrovních. Programátor vytáhl žádosti z databáze, v SQL příkazu se sekl o rok a někdo hromadně odeslal emaily, aniž by se pravděpodobně obtěžoval spárovat pro kontrolu některé emaily s lidmi, kteří na mFóru napsali, že jim dorazila neembosovaná karta. Poté jsem volal na mLinku a dohodl jsem se s operátorem, že o výměnu karty zájem mám. Pak mi volal pan Ressler z mBanky, který si vše znovu ověřil a omluvil se. Pomyslnou třešničkou byl telefonát za tři dny nato opět z mBanky, kdy se mě nějaký brigádník ptal, zda chci kartu vyměnit. To je péče. Asi dobře věděl, proč hned na začátku hovoru upozorňuje, že hovor může být nahráván, protože i já jsem už zvýšil hlas, když se mě ptal na vydání karty, o které jsem si myslel, že je na cestě. Brigádník mi vysvětlil, že na papíře má pouze informaci, že se mi poprvé nedovolali a že moji zadanou žádost znovu prověří. Konec dobrý, embosovaná karta po týdnu dorazila, ale že by platilo i “všechno dobré”?
Při běžném používání účtu je mBank z mého pohledu bezproblémová. Jednorázové platby jsou rychlé, s nečipovou kartou mBank jsem minulý rok neměl problémy při žádné platbě ani v ČR ani v zahraničí narozdíl od některých jiných klientů, kteří si stěžovali na mFóru. Z účtu v mBance platíme naše běžné měsíční výdaje. Příjemné jsou tři výběry v každém měsíci z libovolného bankomatu v ČR zdarma u každé platební karty k účtu. Spořicí účet eMax má nyní sazbu 2,8%. I když to není nejlepší sazba na trhu, tak možnost kdykoli vybrat peníze ze spořícího účtu se hodí.
Účty v České spořitelně jsem si ale prozatím ponechal, protože mBance v některých záležitostech moc nevěřím. Jestliže chcete mít klidné spaní, raději nečtěte mFórum. Chyby, které nahlásili klienti po nasazení některých nových verzí internetového bankovnictví, a to i když si odmyslíte příspěvky od tradičních provokatérů a rodilých idiotů, kteří se zde vyskytují v hojném počtu, působí děsivě. Nedovedu si představit, že mBanka se rozhodne udělat nějaké změny v internetovém bankovnictví a mně ve stanovenou dobu neodejdou peníze za nájem nebo finančnímu úřadu. Určitě bych si tedy u mBank nezřizoval podnikatelský mBusiness účet. Už jen proto, že na účtech mBank se špatně identifikují platby a že data z mKonta nelze rozumně vyexportovat. Stačí se podívat na to, jak zmršený je csv formát. Jestliže uvažujete o mPůjčce, je možné, že vás mBank odmítne, i když jste perspektivní klient, protože jste si nikdy nepůjčili a nemáte záznam v registru. Osobní zkušenost s hypotékou nebo mPůjčkou nemám, soudím jen podle opakovaných dotazů na mFóru.
Několikrát jsem zde zmiňoval mFórum. To představuje silnou i slabou stránku mBanky. Na první pohled je mFórum výjimečné tím, že si v něm můžete postěžovat a že vám odpoví někdo z mBanky nebo mRady. Je jasné, že klienti málokdy píší o svých dobrých zkušenostech, ale ventilují na mFóru hlavně ty špatné. Při čtení mFóra je proto stále potřeba mít na mysli, že jednotlivé příspěvky nepopisují skutečnou tvář banky, ale spíš její průšvihářskou odvrácenou stranu, kterou má každá firma, ale většina firem průšvihy raději kamufluje výroky svých PR Pýthií. Možná to může znít paradoxně, ale mFórum mBance asi také prospívá při zachování její dobré pověsti. Proč? Je to takový kanál, do kterého se svede prvotní rozladění klienta, špinavé prádlo se pere tedy doma, a ne na nějakém jiném internetovém fóru třeba u finančního serveru. A lidé z mbanky mají šanci problém nějakou nestandardní cestou vyřešit a alespoň zmírnit naštvání nabroušeného zákazníka. Ale je tohle dobrý postup? Opravdu chcete být v bance, kde vám lidé píší – máš problém s mKioskem, mLinkou, napiš Adamovi Zbiejczukovi (taková šedá eminence internetových aktivit mBanky) :) a ten tvůj problém vyřeší, sežene vhodné lidi atd.? Kde místo absolvování nějakého standardního procesu mnohdy rychleji dosáhnete kýženého výsledku přes nějaké mFórum?
Mohl bych popisovat i další věci kolem mBanky nebo podrobně rozebrat, jak si z mého pohledu mbanka vede v dialogu se zákazníky po roce. Závěr je ale zřejmý – o mBance se mluví jako o internetové bance a kvůli tomu jsem si u ní založil účet. Internetovou bankou je pro mě banka, která koná podle pravidla – přes internet se dá vyřídit vše, pozveme si vás jen na schůzky, kde musíte třeba i ze zákona prokazovat svoji totožnost. Nové produkty objednáváte ale přes internet, změny v nastavení služeb děláte přes internet, máte-li problém, napíšete nám email nebo zadáte dotaz v internetovém bankovnictví. K tomu má mBanka opravdu daleko – mBanka je hlavně nízkonákladová banka a internet je vhodným prostředkem pro udržení nízkých nákladů. Produkty a služby ale u mBanky mnohdy nezměníte/neobjednáte jinak než přes mLinku, kdy se s vámi o náklady banka částečně podělí. Hledáte-li nízkonákladovou banku, tedy chcete platit co nejnižší poplatky, je mBanka správná volba. Hledáte-li čistě internetovou banku, možná bych se být vámi poohlédl i jinde. Občas s nadsázkou přirovnávám mBanku k Lidlu, i když je to asi nespravedlivé k oběma společnostem. Sám jsem tedy v Lidlu nebyl, protože po prvním a současně posledním nákupu Petry v Lidlu, jsme se oba shodli, že umřít se dá i jinak a lépe než z mizerného jídla. :) MBank narozdíl od Lidlu používám stále. Přesto si myslím, že buď mBanka něco udělá se svými procesy, uvede další zajímavé produkty a potom jí počet klientů stále poroste, nebo po nějakém megaprůšvihu dostane etiketu banky, kde si zřizují účet jen studenti nebo ti, co mají hluboko do kapsy a zaměstnavatel nebo sociálka po nich požaduje účet, ale nikdo, kdo má zájem i o (klidně placené) kvalitní nadstandardní služby, váží si svého času a nechce se dohadovat ani s nějakou neschopnou pipinou na přepážce u konvenčních bank ani se zhmotněním neschopnosti v podobě operátora na mLince. Můj názor je, že k oběma alternativám má mBank dnes stejně blízko.)
Thursday, 26 February 2009 15:28:57 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Tuesday, 10 February 2009
Dobrovolní testeři pro virtuální GPS (pozice dle cell id)
Někdy v průběhu - na konci března (možná dříve, možná později) bude možné testovat moji aplikaci Virtuální GPS. Tento program zjišťuje pozici dle GSM buňky, ke které jste přihlášení, tedy podobně jako Google Maps Mobile nebo můj GSM Net Monitor. Hlavním rozdílem je to, že virtuální GPS můžete použít (teoreticky) s jakoukoli aplikaci, protože se v systému "tváří" jako běžná GPS. Tuto aplikaci poptával uživatel Pekro už někde v původním tématu o GSM Net Monitoru na ce4you http://www.ce4you.cz/forums/view_topic.asp?t=30365. Aplikaci mám prozatím vyzkoušenou na HTC Kaiser a HTC Touch Pro - spolupracuje bez problémů s TomTom a Google Maps (režim GPS). Pokud budete mít zájem o testování, napište prosím komentář k tomuto spotu nebo mi napište mail na adresu reneZAVINACrenestein.net s předmětem Tester GPS. Pokud by se vás přihlásilo více, vyhrazuji si právo vybrat jen některé z přihlášených testerů. Odměnou je pouze práce s beta verzí (myslím si) zajímavého programu. Aplikace je určena pro zařízení s OS Windows Mobile (5 - 6.x). Předem děkuji. :)
A zde je ukázka TomToma, který pracuje s virtuální GPS.
Tuesday, 10 February 2009 18:09:09 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Mobilitky | Ostatní
Friday, 07 November 2008
Změna nastavení aplikace pro stahování TV programu
Po opakovaných dotazech v mailu, proč se posledních 14 dní nestahuje TV program automaticky do MDA, dávám odpověď sem, abych nemusel všem odpovídat individuálně.
Pravděpodobně se opět trochu změnilo generování TV programu a je nutné upravit kofiguraci aplikace.
V konfiguračním souboru RStein.SimpleWMDownloader.exe.config se ujistěte, že máte nastaveny následující klíče takto:
<add key="StartDate" value="20081104"/>
<add key="StartDateValue" value="1225753200"/>
<add key="DayOffsetValue" value="86400"/>
Vzorový konfigurační soubor může vypadat takto:
<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>
<configuration>
<appSettings>
<add key="StartDate" value="20081104"/>
<add key="DayQueryKey" value="dny[]"/>
<add key="StartDateValue" value="1225753200"/>
<add key="DayOffsetValue" value="86400"/>
<add key="NumberOfDays" value="8"/>
</appSettings>
<system.diagnostics>
<trace autoflush="true" indentsize="0">
<listeners>
<add name="myListener"
type="System.Diagnostics.TextWriterTraceListener"
initializeData="c:\Rstein.SimpleWMDownloader.log" />
</listeners>
</trace>
</system.diagnostics>
</configuration>
Podrobné informace o aplikaci a instalace
A na okraj dodám, že aplikaci nemusíte použivat jen pro stahování TV programu, ale lze s ní stáhnout jakoukoli stránku na webu, kterou chcete při synchronizaci přes AS uložit do (M|P)DA. Stačí do souboru DownloadConfig.txt přidat další řádky v tomto tvaru:
URL;cesta k souboru na pda
Příklad:
http://www.example.com/vzor.txt;\Storage card\example\vzor.txt
http://www.example.com/dalsi2.txt;\Storage card\example\dalsi2.txt
Friday, 07 November 2008 11:29:27 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
.NET Framework | Compact .Net Framework | Mobilitky | Ostatní
Monday, 08 September 2008
Wednesday, 06 August 2008
Recenze: Effective C++ 55 Specific Ways to Improve Your Programs
Při nákupu na Amazonu jsem neodolal a do košíku jsem vložil už třetí edici netradičně psané knihy Effective C++ od Scotta Meyerse. Konvenčnímu stylu průměrných odborných knížek se Effective C++ se vymyká už jen tím, že nejde o další popularizující a tisíckrát opakovanou snůšku jednoduchých rad a receptů psanou za účelem "za 21 dní či hodin uděláme z naprostého technického idiota sebevědomého technického idiota, jehož mozek dokáže na pohovoru nějakému jinému (bez) mozku z personální agentury úspěšně předstírat znalost nějaké technologie". Scott Meyers se nesnaží ani předstírat, že se z jeho knihy naučíte základy C++, ale předpokládá, že jste schopni v C++ programovat a že jste si již stačili uvědomit temná zákoutí jazyka C++, nebo jste v nich v horším případě na některém projektu začali i bloudit. Kniha Effective C++ je pobídkou, abyste si osvojili 55 postupů z různých výrazových prostředků jazyka C++, které vám umožní temná zákoutí jazyka C++ obcházet. Pro vývojáře, jejichž "mateřským" jazykem je C# nebo JAVA, může být zajímavé, že ve třetí edici Scott asi na základě svých špatných zkušeností na vícero místech v knize opakuje: "Takto je to možná v Javě, možná vám to nevadí ani v C#, ale zapamatujte si, že C++ není JAVA ani C#." Pořád lepší být mentorován a poučován od člověka, který svoje varování vyřkne proto, že se pravděpodobně při svých konzultacích setkal s odstrašujícími ukázkami kódu, který byl zcela bezmyšlenkovitě převeden ze C# do C++, než být vlečen projektovým osudem vtěleným do Ganttových diagramů , který umí být mnohem nemilosrdnější než běžný lidský osud a donutí ve svých dosavadních garbage collectorem stvrzených jistotách spokojeně si hovící vývojáře zabývat se C++ bez možnosti utéct zpět do závětří "managed" kódu.
V úvodu Scott popíše, jaké termíny a pojmy by měl každý vývojář v C++ znát a hned v prvním článku popíše své vidění jazyka C++. Jazyk C++ je pro něj spíše federaci poměrně samostatných jazyků, než jedním klasicky strukturovaným programovacím jaykem. C++ vám dovoluje psát programy v klasickém "C" stylu, můžete pracovat s třídami, dědičností a virtuálními metodami stejně jako v každém jiném jazyce podporujícím OOP. Také ale se můžete nechat zlákat šablonami a metaprogramováním a využít toho, že na první pohled ničím nevynikající a dříve některými jen za chytřejší preprocesor považované šablony jsou "turingovsky" úplným jazykem. V knize je za autonomní jazyk považována i knihovna STL, i když autor vysvětluje, že za dalšího člena C++ federace ji považuje hlavně proto, že přináší další programové konvence a idiomy (funktory, "chytré" pointery", iterátory, ...), které musíte bezpodminečně ovládat , chcete-li použivat další knihovny třetích stran, jež jsou na těchto standardních technikách a postupech často založeny.
V dalších článcích se Scott zabývá nutností inicializovat všechny proměnné. Při zdůrazňování důležitosti konstantních členů třídy pookřejete, že konečně nějaký autor pořádně vysvětlil, jak správně použít klíčové slova mutable, ale možná nebudete spokojeni s motivací pro dvojí přetypovávání (const_cast) u konstatních metod třídy (například indexer - operator[]), které se odkazují na své nekonstantní protějšky, protože v nich nechcete duplikovat kód.
Dalším velkým tématem jsou konstruktory, destruktory a operátory přiřazení. V článcích se dozvíte, jak neopakovat typické chyby při psaní kopírovacích konstruktorů nebo operátorů přiřazení, jak zajistit, že při vytváření hluboké kopie objektu inicializujete i zděděné členy, nebo proč je pro vaši aplikaci smrtící, když z destruktoru objektu necháte vybublat výjimku. I u těchto nepříliš zajímavých témat oceníte Scottův živý a vášní pro své téma prodchnutý jazyk. Když upozorňuje na to, v jakých případech vývojáře kompilátor nebude nijak varovat, že kopírovací konstruktory a operátory přiřazení nefungují správně, sarkasticky k tomu dodá, že jde pravděpodobně o odplatu za to, že už nenecháte kompilátor, aby si sám vyhrál s deklarací kopírovacích konstruktorů a operátorů a přiřazení. Když popisuje, jak sdílet kód mezi vícero konstruktory, místo zabíhání do nesmyslných podrobností debatu rázně utne tvrzením, že se sice můžete zkusit odkázat z jednoho konstruktoru na jiný konstruktor a že na první pohled mohou vaše konstrukce vypadat pěkně, ale že stejně jde o nesmysl a jazyk C++ nic takového nedovoluje. Chcete-li sdílet kód v konstruktorech, dostanete praktickou radu, ke které byste asi sami stejně dospěli, abyste společný kód vyčlenili do samostatné privátní "init" metody.
V dalších částech se Scott zabývá chytrými pointery. Celá kapitola 4 s články 18 až 25 je vyhrazena návrhu správného rozhraní třídy. Principy jako "navrhujte rozhraní tak, aby jej bylo jednoduché použít, ale velmi komplikované zneužít" asi v nikom nevyvolají nevoli nebo chuť polemizovat. S článkem preferujte nečlenské a non-přátelské (non-friend) funkce nad členskými už asi ale každý nebude souhlasit, i když Scottovy argumenty nejsou špatné. Mně je ale bližší C# a další jazyky, které vás nutí umístit každou funkci do těla třídy. V C++ uplatňuji pouze příslovečnou výjimku z pravidla u operátorů a funkcí, u nichž vyžaduji, aby k implicitní konverzi argumentů mohlo dojit u všech argumentů, což je téma, které i Scott pěkně popisuje v článku 25 nazvaném "Declare non member functions when type conversions should apply to all parameters".
Slyšeli-li jste někdy letmo o PIMPL idiomu a divili jste se, k čemu by vůbec byl dobrý, nebo vám vadila u projektu dlouhotrvající a nutná rekompilace po změně jednoho hlavičkového souboru z nějaké knihovny? V knize se dozvíte, jak "kompilační" závislosti omezit právě s využitím do všech podrobností dokonale vysvětleného PIMPL postupu. Kdo je stále zajatcem bludu, že dědičnost a virtuální metody jsou jediným všemocným kladivem na všechny problémy, měl by si pořádně pročíst kapitolu zabývající se dědičností, ve které Scott zmiňuje, jak poznat a implementovat vztah "je podtypem" (veřejná dědičnost"), nebo "využiji nějaké služby jiné třídy" (kompozice, privátní dědičnost). Také fandové vícenásobné dědičnosti by si měli podrobně přečíst, proč Scott její použití nijak nezakazuje, ale jemně v názvu článku 40 varuje, že by měli být soudní. Protože jinak při šíleném křížení tříd můžete velmi rychle o rozum a logický úsudek přijít, dodal bych já. A možná rádi, abyste nemohli už dnes přesně usuzovat, kolik ještě stačíte na dohodnuté podpoře aplikace za několik let prodělat. :)
Šablony jsou tématem kapitoly 7, ale výklad není veden příliš do hloubky. Scott se spíše soustřeďuje na řešení klasických "špeků", jimž se při použití šablon nevyhnul asi nikdo. Podědili jste z šablonové třídy, voláte metodu z bázové třídy a kompilátor protestuje, Scott ukazuje, jak "chybu" odstranit - ať už použitím klíčového slova this (this->MetodaZBazoveTridy();), instruováním překladače o existenci metody v bázové třídě za pomoci klíčového slova using (using BazovaTrida<Typ>::MojeMetoda;) nebo uvedením jména bázové třídy před jménem metody při volání (BazovaTrida<Typ>::MojeMetoda();). Sympatické je, že nezůstane u prostého výčtu možných řešení problému, ale Scott upozorní, v čem tkví nedostatky jednotlivých řešení, takže u poslední varianty se vám ihned dostane varování, že jde o nejméně vhodné řešení, protože bude-li metoda MojeMetoda virtuální, tak jste se explicitním odkazem na implementaci metody v bázové třídě o virtuální chování mnohdy nechtěně a navíc hloupě připravili. Pěkný je i článek 45, který dostačujícím a přehledným způsobem popíše význam šablonových funkcí (nejen) na příkladu užitečného zobecněného kopírovacího konstruktoru se šablonou a nechybí v něm ani vysvětlení, proč v C++ zobecněný a na šablonách založený konstruktor nikdy nenahradí běžný nešablonový konstruktor. Důležitá je i kapitola, která shrnuje, proč byste měli nečlenské funkce definovat přímo v šablonové třídě, jestliže požadujete, aby všechny argumenty metody podporovaly automatické konverze. Opomenut není ani význam rysů (traits) u šablonového programování.
V další kapitole Scott zmíní, kdy je vhodné nahradit standardní operátory new a delete a také, jak nejlépe vyhovět všem konvencím při nahrazování operátorů new a delete. (článek 52 pojednává o nutnosti poskytnout "placement" operator delete, jestliže jsme se rozhodli používat vlastní placement "new" operator)
V poslední kapitole s radami, které se nevešly jinam, kniha dává na pranýř ty programátory, kteří si myslí, že varování kompilátoru nejsou přece žádnou chybou a že tedy na ně nemusejí brát ohledy, protože by jim zkazila nadšení, že tu svou nádhernou sbírku chybových bajtů zkompilovali, nebo protože si už vypěstovali vůči varovným hláškám selektivní slepotu. Poslední dva články vyzývají vývojáře, aby si osvojili algoritmy, kontejnery, iterátory a postupy využité v STL a v studnici nápadů zvané BOOST.
Líbí se mi, že na konci každého článku je rychlé shrnutí, co byste si měli určitě zapamatovat.
Ani kniha Effective C++ není dokonalá a najdeme v ní mnoho kapitol, u nichž si zkušenější vývojář řekne, že existují i pokročilejší postupy. Například v článcích o objektech a šablonách by se slušelo zmínit, jak pomocí částečné specializace můžeme odstraňovat/přidávat modifikátory const.
template<class T>struct ConstHelper
{
typedef const T Add;
typedef T Remove;
typedef const T Invert;
};
template<class T>struct ConstHelper<const T>
{
typedef const T Add;
typedef T Remove;
typedef T Invert;
};
typedef typename ConstObject<T>::Add const_parameter;
Šablony a jejich využití při metaprogramování je vměstnáno do jednoho přehledového článku ("článek 48 - Be Aware of template metaprogramming). Výjimky jsou zmíněny jen okrajově. Tyto výtky ale platí jen zčásti, protože Scott napsal druhý díl nazvaný More Effective C++ a dluh vůči knihovně STL splatil v další knize Effective STL.
Scottovi se podařilo napsat čtivou a přitom po odborné stránce nijak neošizenou knihu, jejíž brilantní formulace i postřehy jsou projevem zajímavé osobnosti, která netrpí tou příšernou a nudnou falešnou skromností, která alespoň mě vadí u jiných autorů, okázale zdůrazňujících ve svém díle všechny spolupracovníky, známé, přicmrdávače i vtěrky, aby za každou cenu dali najevo, jak oceňují práci druhých a jak jsou jen malým mravenečkem při stavbě velkého díla, jímž je jejich kniha. Tento druh povinné a společensky přívětivě přijímané falešné skromnosti mi totiž přijde jen nepříliš rafinovanou zástěrkou pro skutečnou a nelichotivou skromnost duševní (snad jen té ) potence a navýsost egoistickou snahou možný publikační neúspěch (pod) průměrného, frázovitého, a dokonce mnohdy i po té, tolikrát zdůrazňované jako jediné významné či rozhodující, odborné stránce nepřesného díla omluvit a zdůvodnit slovy: "Podívejte se, že za ten paskvil opravdu nemohu sám". Bohužel ani kvantitativně početné stádo nevyvolených duševně chudých nemůže supeřit s jedním Scottem Meyersem. Scott si nebere žádné servítky a jak se dá z jeho knihy vytušit, nečiní mu žádný problém v jím (spolu)pořádaných anketách nominovat a jistě po těžké úvaze i zvolit na čelní místa (a já dodávám zcela oprávněně) sebe a své knihy. A svým kritikům, kteří na něho vytahují, že není žádný programátor s rozsáhlou praxí, s klidem výstižně odpovídá, že on strávil mnoho času studiem jazyka a všech jeho rysů včetně slepých uliček právě proto, aby ostatním pomohl v jejich praktickém programování. Teoretický i praktický rozum se doplňují a nekonkurují si. Je tristní pohled na vývojáře, který si osvojil 10% syntaktických i sémantických konstrukcí a knihoven z nepřeberného bohatství každého programovacího jazyka a pak své praktické "informační systémy" plácá s pomocí jedné bábovičky. Osobně tomu říkám syndrom "všechno vyřeší volání grid.DataBind()", což ale je srozumitelné asi jen ASP.NET vývojářům, ale podobné typy vývojářů(?) se najdou všude.
Motem knihy je citát z Petroniova Satyriconu: "Wisdom and Beauty form a very rare combination". Této knize se to podařilo.
Wednesday, 06 August 2008 18:29:08 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Monday, 12 February 2007
Pozvánka na další běh kurzu "Objektovými principy a návrhovými vzory řízený design a vývoj kvalitních aplikací" a pár informací navíc
Chci vás pozvat na další termíny kurzu Objektovými principy a návrhovými vzory řízený design a vývoj kvalitních aplikací.
Termíny:
18.04. - 20.04. 2007
02.05. - 04.05. 2007
Organizační informace ke kurzu
Program kurzu
Zaregistrované ohlasy na školení :
http://www.jirifabian.net/wordpress/?p=157
http://www.rarous.net/clanek/143-skoleni-oop-uml-a-navrhovych-vzoru.aspx
A malá poznámka pro ty, co si mysleli, že tento blog je již trpí zhoubným zombie syndromem viru dgx (metlou lidstva dnešních dnů je pro mě nesvatá trojice TBC, HIV, DGX s faktorem RH v komentářích) a čeká se jen na poslední R.I.P. spot - blog mrtvý není a nebude, jen poslední 3 měsíce na žádné "hobby" libůstky jako je blog nebyl a není stále čas (většinou tato věta představuje trapně křiklavé mimikry lenosti autora blogu, ale u mě jde nyní o empirický a subjektivně drasticky verifikovaný fakt) , takže toto období považujte za zimní spánek. V březnu opět začnu publikovat, blog přejde na můj redakční systém (konec DasBlogu a konec jeho rozmarům) a také se objeví slibované fórum od OOP, UML, DSL a návrhových vzorech. Současně s fórem bude spuštěna WIKI na stejná témata - ta již obsahuje několik desítek textů, které jsem stihl napsat ještě minulý rok na podzim.
Monday, 12 February 2007 18:50:49 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Kurzy UML a OOP | Ostatní
Monday, 11 September 2006
Fórum o OOP, UML, návrhových vzorech, MDA, DSL ... - chtěli byste?
Nadpis vyjadřuje v kostce vše. Hraji si právě teď s překladem a nastavením YetAnotherForum a napadlo mě, že bych na doméně forum.renestein.net spustil fórum, kde bychom společně diskutovali o návrhu aplikací, systémovém designu, OOP, UML, Model Driven Architecture, DSL, zuřivě bychom se hádali nad best practices, vášnivě "flamovali" nad podporou OOP v různých programovacích jazycích :) nebo bychom si vyměňovali linky na zajímavé články. Pro každé větší téma by existovalo samostatné fórum.
Vím. že některá česká fóra se OOP a analýzou zabývají, ale kvůli svému neodvolatelně finálním stavu "mrtvé" fórum s občasnými "self" přechody, spuštěnými přijetím jedné OT zprávy s nabídkou domácích zásob viagry nějakého momentálně insolventního a celoživotně impotentního spammera, se v nich nic zajímavého neděje.
Takže - máte zájem? :)
Monday, 11 September 2006 14:55:02 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Návrhové vzory | Ostatní | UML
Saturday, 24 June 2006
Vyřazení blogu ze služby Weblogy.cz - aktualizujte prosím své RSS čtečky
Protože můj blog již pravděpodobně nesplňoval všechny podmínky pro zařazení do seznamu zdrojů Weblogy (hlavně tedy určitě nemám blog o webdesignu a navíc z html kódu generovaného DasBlogem se chce občas zvracet i mě, který na svatou inkvizici všech náctiletých webdesignérů, zřízenou za účelem šikanování ostatních pomocí W3C tortury a zaštítěnou magickou mocí svatých slov CSS, SEO, Pixy apod., nebere zřetel), prosím všechny ty, kdo byli zvyklí můj blog přes tuto agregační službu sledovat, aby si přihlásili odběr RSS nebo ATOM zdroje přímo na mém blogu.
Jestliže nemáte zájem o všechny spoty, což by mě tedy docela udivilo, ale lidé mají zvláštní úchylky a potřeby 
, RSS jednotlivých tématických kategorií naleznete v pravém sloupci stránky.
Omlouvám se za toto mírné a mnou nezaviněné nepohodlí. 
Saturday, 24 June 2006 22:54:08 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Tuesday, 11 April 2006
Pár tipů na dobré blogy a typy blogů, které nemám rád
I když většinou žádné blogy neodporučuji, pomineme-li jako implicitní doporučení můj blogroll v pravé části stránky, a dokonce ani žádné nehaním, rozhodl jsem se při blížícím se dvouletém výročí mého vstupu do blogosféry udělat výjimku.
Tip 1 - Borkův blogovníček - Borek píše spoty o počítačích, programování (PHP, .Net Framework), škole (VŠE) a zatím jsou sice jeho spoty sice spíše extenzivní než intenzivní, ale už teď je z nich patrné, že jejich autor není a a nebude žádný zoufalý "truhlík" bez názoru, jehož blog by byl archaickou manufakturou specializovanou na přeťukání zpráv z oficiálních médií nebo tupým seznamem linků z jiných blogů.
Tip 2 - Chorobovýplody - Blog Petra Lazeckého na serveru Vyvojar.cz sice není žádnou horkou novinkou, ale lidé vyvíjející na MS technologiich by jej měli číst povinně. Články o C++/CLI nebo o "odvšivování" aplikací patří k tomu nejlepšímu, co se dá v Čechách o tématu nalézt, a kvalitou svých spotů Petr několikanásobně převyšuje běžnou úroveň článků na vývojáři.
Tip 3 - GeoN - a něco ze zcela jiné oblasti. GeoNův blog je pro mě mimořádným "úkazem" na českém internetu. Nestává se často, aby si člověk s tak skvělým všeobecným vzděláním založil vlastní blog. GeoNův blog není pro každého a při jeho čtení se budete často rozčilovat, že autor občas vynáší apodiktické soudy, aniž by je pořádně zdůvodnil, nebo že laxně interpretuje pojem "pravda" a různými "oslími můstky" kritizuje pak i ostřelováním ze zálohy koncepci "metafyzické" a potažmo "vědecké" pravdy. Rozčilenost je alespoň u mě signálem, že se setkávám s textem, který mě nenechává lhostejným. GeoNa doporučuji - zapomeňte na hloupé a únavné přednášky o politologii nebo filosofii a nechte na sebe působit texty, kde myšlení "žije" a ne se jen konzervuje a zabíjí tupým přemíláním nudných postulátů a exhumací myšlenek jiných, jak tomu mnohdy stále je hlavně na akademické půdě. Opakování totiž není matkou moudrosti, což se nám snaží vnutit ty milé, labilní a intelektem většinou nevynikající paní učitelky ze ZŠ, ale jak věděl už Ladislav Klíma, opakování je jen matkou debility...
Určitě z blogu doporučuji alespoň dva články, které mě velmi zaujaly:
...Hierarchie parazitismu (až přízračně pravdivé postřehy o společnosti)
GeoNova volební kampaň 2006
A jaké typy blogů nemám rád? O jednom typu jsem se už zmínil. Patří do něj blogy, které mě vždy utvrdí ve víře v existenci dávicího reflexu. Jsou to blogy a články naplněné jen dalšími a dalšími únavnými seznamy odkazů, mezi které ti chytřejší alespoň občas hodí nějakou slovní vycpávku. Takových "blogů" stále přibývá a já jsem nikdy nepochopil, proč jejich autoři sami sebe dobrovolněvystavují na moderním pranýři, nad nímž je přibitý nápis "nic neumím, nic nedovedu, tak aspoň odkážu na ty ostatní". Moderní forma veřejného sebemrskačství...
Dalším typem blogů, které se mi nelíbí, ale které mají asi velkou čtenářskou základnu, jsou blogy se spoty, které se skoro vždy "vezou" na nějakém "aktuálním" společenském tématu a které využívají laciných titulků k nějakému triviálnímu sdělení, jehož napsání muselo autorovi trvat asi 30s, do kterých můžeme započítat i spuštění počítače z hibernovaného stavu. Hlavním znakem blogu je za všech okolností názorová průměrnost - výhodou je, že když na blog přijdete třeba pro roce, nic vás nepřekvapí a vše je stále při starém a můžete si oddechnout, že starý dobrý středostavovský svět otce Kondelíka stále žije. Vyměnily se jen nepodstatné rekvizity, Knedlo Zelo Vepřo doplnila třeba Fabia nebo Roomster. Typický zástupce - Laco stále bloguje.
U posledního blogu, který nemám rád, jsem na vážkách. Myslím, že ani nejde o "typ" blogu, protože Letinka je unikátním a hýčkaným exemplářem na českém internetu a způsob jejího psaní nejde jednoduše převést na určitá pravidla, ani není snadné v něm najít nějakou šablonu nebo vyčpělou šmíru jako u předchozího typu blogu. Když jsem ale uvažoval, proč zrovna mě Letinka neoslovuje, musím říci, že nemám rád typ psaní, kde vládne cosi, co bych nazval "násilně předzjednanou harmonií". Její spoty se snaží být až příliš "tolerantní" a "moudré", nanejvýš pouč(e)né a "laskavé". Ale ta laskavost je přeslazená, takový Svěrák dovedený ad absurdum, a čiší z ní, tu více, tu méně, že je jen speciálním a dovedně smíchaným destilátem připraveným pro vstřícně naladěné internetové publikum. Za čpící pachutí laskavosti tušíme nepřirozenou a záměrně zvolenou stylizaci, která je neorganicky naroubována na osobnost, jež je mimo sféru internetu určitě citově i intelektuálně mnohem bohatší a zajímavější, než nám předvádí ve své zbytečné a občas i nevkusné internetové masce. Někdy mi přijde, že Letinka musí mít záměrně ve spotech "lehký žal", aby se jí nad obdivnými komentáři dojatých trumberů mohl rozlehnout v hrudi "hluboký smích" z emocionálně deprivovaného a šíleného světa, který si nakloníte na svou stranu jednou "cituplnou" či sentimentální větou. Kýč na druhou.
Tuesday, 11 April 2006 11:52:19 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Saturday, 18 February 2006
O směšnosti jednoho z přežívajících mýtů o Microsoftu
Na úvod jedna terminologická poznámka. Myslím, že Lion Feuchtwanger říkal, že mýtus je na rozdíl od historie nejen to, co nikdy nebylo, ale kupodivu i to, co v současnosti stále je.
Když mluvím o mýtech kolem Microsoftu, mám tím na mysli všeobecně rozšířená přesvědčení a předsudky, které se donekonečna uměle vyživují zveličováním a zkreslením některých nešťastných přehmatů a chyb Microsoftu v minulosti. Chyby ale byly dodatečně exkulpovány razantní marketingovou kanonádou, takže se nestaly pro Microsoft tím osudovým klopýtnutím, o něž všichni jeho konkurenti pochopitelně tak stáli. O tom, proč takové marketingové kanonády nebyli schopni samotní konkurenti, když se bili v prsa, jak dobré produkty mají, psát nechci - snad jen podotknu, že rychlé pronikání Microsoftu do různých oblastí softwaru a spotřební elektroniky je někdy docela ukázkovým příběhem o neschopnosti a rigiditě řízení ostatních firem, kdy se lze jen dohadovat, proč v nich nedošlo ke stínání hlav neschopného managementu ihned při náznaku razantního poklesu tržního podílu dříve dominující společnosti zcela ve prospěch Microsoftu. Kdyby se psaly dějiny neschopnosti, měl by v nich mít čestné místo management Palm platformy - přeci jen cpát lidem, že méně (funkcí) je více (funkcí), je přinejmenším neomaleně drzé a nové Treo s Windows Mobile je potupnou kapitulací dokazující, že nelze donekonečna primitivnost svého OS vydávat za úžasný klad. I marketing má své hranice - Q.E.D.
Takže jeden z mýtů o Microsoftu - Microsoft nemá kvalitní produkty, nabízí jen omalovánky (barvičky, klikátka, vějičky na BFU, průvodce, sponky - dosaďte dle libosti), ale jeho marketing dokáže v lidech vzbudit iluzi, že je to lepší než naše úžasné <dosaďte dle libosti>. Neříkám, že Microsoft má vždy nejlepší produkty ve všech oblastech, nebo že jeho marketing nepodává při podpoře prodeje produktů skvělé výkony - skvělé z hlediska prodejních výsledků, mě osobně toto pojetí marketingu nijak neoslovuje. Ani ale není pravda, že produkty Microsoftu prodává jen marketing, protože produkty kvalitativně stejné nebo lepší než konkurence nemá, a proto je nucen podlézat hloupé a tupé mase uživatelů nějakými líbivými grafickými pozlátky.
Podezřívavý a apriori zaujatý člověk se teď určitě ptá, proč vlastně tohle píšu? Třeba za nějaký mrzký jidášský peníz z marketingového budgetu Microsoftu. Konspirace musí být, já vím, a všichni rozumní přece vědí, kdo je dneska ďábel. Hlavní myšlenka tohoto spotu mě napadla při používání Nokie N90 (OS Symbian - Series 60) - zvláště při přímém srovnání s platformou Windows Mobile, za jejíž zástupce a přímé konkurenty Nokie N90 můžeme považovat QTEK 8310 nebo i MDA Vario (Pocket PC Phone Edition).
Jak na mě zapůsobila Nokia.
Nečekal jsem od ní nic jiného, než to co jsem vyžadoval od dřívější 6230 - to znamená hlavně schopnost telefonovat a připojit se na internet. Neměl jsem žádnou potřebu na ni instalovat další programy, protože jako komunikátor mi slouží MDA Vario. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že Nokia je nechutně pomalá třeba při přístupu do menu - toleroval bych zpožděný přístup při prvním otevření menu, ale menu se vykresluje při dalším otevření jen o malinko rychleji než při prvním přístupu. Dobře, zvyknout se dá skoro na vše. Skoro - již třetí týden musím pravidelně asi tak po sedmi dnech Nokii resetovat, protože se systém začne chovat velmi velmi podivně. Vstoupíte do menu, vyberete nějakou položku... a nic - jen zůstanete viset v menu a nic se nestane - žádná chybová hláška. Milostivě vám Nokia dovolí návrat do pohotovostního displeje a to je vše - pak proveďte reset, jestli chcete pracovat dále. A jen připomínám - Nokia je zcela holá, žádné programy jsem neinstaloval! Nokia PC Data Suite je slušný program, který konečně dokáže dobře nadetekovat telefon i synchronizovat data mezi telefonem a počítačem - nechápu ale vyžadování verze 1.4 nebo vyšší Widcomm ovladačů. Na svém domácím počítači s MSI USB BT klíčem jsem měl nižší verzi Widcommu, přes kterou se už připojilo bez reptání dost telefonů, ale teď jsem musel podstoupit upgrade, který nebude pro většinu "masových" uživatelů zase tak bezbolestný. Navíc připojení s Nokií přes GPRS/EDGE nepravidelně padá - je to zcela evidentně chyba Nokie, protože ve stejnou dobu se stejným operátorem připojení přes Vario drží. Na čem si Nokia dala záležet jsou blbinky jako grafické motivy, hned v prohlížeči telefonu máte záložku, abyste si mohli nahrát nové hry, no a hlavní je přece displej s vysokým rozlišením a úúúžasným počtem barev. Co na tom, že displej telefonu je docela malý při jeho porovnání s trochu zbytečně přerostlými rozměry telefonu. No a ten foťák, to je teprve radost pro pokročilé uživatele - ty mazanice s puncem Carla Zeisse jsou asi opravdu jedny z nejlepších v současných mobilních telefonech, jak se dočtete ve většině recenzí. V praxí to znamená pouze to, že místo rozmazané šmouhy vidíte občas docela dobře zaostřenou šmouhu.
Co tím chci říct - Nokia vyrobila telefon, který hýří různými multimediálními pozlátky a dokonce se pyšní podporou 3G sítí. Jenže místo dobrého nástroje dostanete nedotažený polotovar s operačním systémem, který mě o svých kvalitách nepřesvědčil. Celá N90 je drahé pozlátko bez pořádného obsahu a s operačním systémem, který je potřeba pořád restartovat. Marketing ale dokáže produkt na trhu dobře etablovat - nepřipomíná vám to něco?
Microsoft s platformou Windows Mobile jako by ani nebyl tím profláknutým Microsoftem. kterého všichni znají. Místo operačního systému hýřícího grafickými prostředky nabízí (v základním nastavení!) strohou, ale dobře funkční obrazovku Dnes, fádní tlačítko Start a obyčejné zástupce nainstalovaných programů. Ne že by jeho OS (respektive samotná zařízení) netrpěl problémy - sám jsem se natrápil s rozchozením synchronizace s novým ActiveSyncem 4.1, ale i když si na Vario s "pomalým" Omap procesorem nainstalujete další aplikace, systém běží, nijak drasticky se nezpomaluje, navíc mi oproti Nokii nabídne připojení přes Wi-Fi. Jen ten foťák na Carla Zeisse nemá, nabídne mi jen staré známé šmouhy vhodné pro MMS. A ještě ke všemu člověk dostane od Microsoftu jen nějaké trapné a graficky chudé hry - skandál. Vario nebo Qtek 8310 a další zařízení jsou jen takový nudný pracovní nástroj, který sice má své chyby, ale nijak zásadní a určitě ne neodstranitelné. V základní konfiguraci nudný pracovní nástroj - nic více. Na podbízivý a pestrobarevnými fanglemi hýřící Microsoft chabá vizitka. Dokonce se těm uživatelům málo vtírá, protože některá nastavení má umístěna z hlediska běžného uživatele na nečekaných místech - empiricky ověřeno. ;) A co je docela šokantní - do Pocket Wordu nebyl přenesen pan Sponka.
Takže ten mýtus, jak Microsoft prodává nefunkční software v bombastickém pozlátku, nějak nefunguje. Na předražené fangle a líbivá pozlátka zakrývající, že král je nahý, je tady spíš Nokia. Na marketingový "imageový" balast je tu zase Nokia. Proč jen ten Microsoft nefunguje podle mýtotvorců? Divné, opravdu divné, vždyť ten mýtus je tak působivý - a co záleží na tom, že je lživý?
Mimochodem, ty takzvané srovnávací testy Symbianu a Windows Mobile "populárních" serverů a časopisů o mobilech, které vždy končí zcela "šokujícím" a dokola od sebe opisovaným tvrzením, že Windows Mobile jsou pro práci a Symbian pro zábavu, nemají oporu v realitě. Na Windows Mobile i Symbian existuje dostatek programů i her, které vám umožní udělat z jednoho i druhého zařízení buď multimediální výstřelek, nebo pracanta, anebo kupodivu dokonce obojí. Hlavní otázka je jiná. Jak vám pracant nebo multimediální nástroj bude ze zvolenou SW výbavou sloužit? A tomu se většinou v testech redaktoři vyhnou, protože by to znamenalo přejít od obecných plků k pořádnému testování.
Pár poznámek (i několik osobních) na závěr:
- Platforma Windows Mobile 5 není dokonalá. Microsoft dělá některé pro mě nepochopitelné kroky - Smartphone specifikace neobsahuje Pocket Word ani Pocket Excel, k dispozici máte jen prohlížeče office formátů. Absence Compact .Net Frameworku 2.0 v prvních verzích ROM s Windows Mobile 5 kvůli neexistujícímu načasování dokončení platformy Windows Mobile 5.0 s dokončením Compact .Net Frameworku 2.0 je neodpustitelná. Dlouhé čekání na uvedeni "push" emailu jako konkurenta BlackBerry také nesvědčí o nějakém silném tahu na bránu. Kupodivu to ale na konkurenty (viz Palm) s přehledem stačí. O specifikaci SmartPhone 2002 nebo 2003 nemluvě - ze strany Microsoftu šlo spíš o první nástřely a rekognoskaci trhu s mobily, než že by byl schopen uvést se svými partnery na trh nějaká "killer" zařízení.
- Asi před rokem jsem při nějakém povídání s příznivcem Symbianu v nadsázce řekl, že má-li nějaké akcie Symbianu, měl by začít hledat vhodný okamžik, kdy je prodá. Nedávno ale i Gartner vydal studii, ve které přestává Nokii a jejímu protežování Symbianu věřit. Navíc Nokia zakoupila licenci k ActiveSyncu ;)
- Tento článek není zamýšlen jako výzva k zuřivému flamu, ve kterém začnete vypočítávat, co všechno Nokia nebo Microsoft dělají špatně, a pak přejdete plynule k urážkám oponentů. Takového flamu si do sytosti užijete na MobilManii, takže se na ni místo osočování se tady v komentářích raději rovnou přesuňte. Jsem příznivcem Windows Mobile, ale nejsem žádný nemilosrdný nepřítel Nokie. Používal jsem a používám různé telefony - od Nokie, Siemense, Sony Ericssonu po Philips atd. a nemám předsudky vůči žádnému ovládání ani platformě a smyslem článku není podat "totální" důkaz, co je lepší.
- Je o mně známo a nijak to nezastírám, že jsem Microsoft MVP, takže mě můžete "lacino" nařknout ze zaujatosti a z protežování jedné společnosti. Proti tomu se nelze bránit. Kdo mě zná, ví, že názorovou loajalitu k jedné firmě, produktu, světonázoru nebo bůhvíčemu dalšímu si u mě nelze prosadit.
Saturday, 18 February 2006 21:37:18 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Mobilitky | Ostatní
Tuesday, 14 February 2006
Svatý Valentin - aneb o přitažlivosti kýče
Posledních pět let vždy o Svatém Valentinu slavím výročí uvědomění (no alespoň tedy to moje) si kapitulace běžné mužské racionality před ženskou kapriciozností. A v poslední době to dokonce už ani nebolí, s moji malou prohru se asi dokázala vyrovnat i moje ješitnost. Když jsem se svou budoucí ženou teprve začínal "chodit"¨, tak jsme kromě zjišťování jiných příjemnějších rozdílů mezi oběma pohlavími in concreto vzájemně "ladili" a vyjasňovali si své názory na různé záležitosti. Samozřejmě v lednu a tedy v dostatečném předstihu došlo i na svátek Svatého Valentina. Použil jsem veškerou svoji výmluvnost, abych z mého pohledu brilantně a nevyvratitelně a s použitím jen velmi decentní psychologické manipulace zdůvodnil zbytečnost takového svátku:
- Co má tento narychlo importovaný svátek kdoví odkud společného s námi? (pokud by něco takového v Petře bylo, snažil jsem se, aby její nacionalisticko-izolacionistické smýšlení neškodně udeřilo v souladu s mými intencemi přímo na globální solar plexus McDonaldizovaného svátku ).
- Nebudeme přece slavit něco takového se všemi zamilovanými, zase nějaká stádní akce tentokrát "jen" pro všechny zamilované, ale přeci si nevyhradíme na lásku jeden den v roce a nebudeme jak nějací akurátní škrobení úředníci ze zamilovanosti dělat pravidelnou ordinérní položku v diáři (rafinovaný apel na respektování výjimečnosti každého a hlavně našeho vztahu).
- K dobru jsem dal i svou soukromou teorii, že svátek 14. února stanovil nejdříve nějaký velký obchodní řetězec, který potřeboval eliminovat pravidelný výrazný propad v tržbách mezi vánočními a velikonočními žněmi. Všechny obchodní řetězce tento trik další rok adoptovaly a poté jejich marketingová mašinérie ve svém momentálně vítězném a ryčném dějinném pochodu přesvědčila takzvané zamilované, že nejlepší co mohou v únoru dělat, je vyhazovat peníze za různé cetky. (Fikaná dehonestace svátku jeho přímou vazbou na "špinavé" obchody).
- Kdyby nic nezabralo, snazil jsem se v Petře rozehrát antikatolickou strunu - co já, mě by ten svátek vadit nemusel, ale víš sama, jak lhostejná jsi k církevnímu provozu a pověsti o svatých považuješ jen za bizarní smyšlenky z prehistorických dob, kdy bylo "in" nechat se sežrat v aréně lvy nebo si nechat setnout hlavu pro přesvědčení, u nějž dokážes vnímat jen jeho absurditu. Navíc Svatý Valentin je podivný světec, o němž toho není moc známo a který navíc nebyl dlouho zařazen ani do celocírkevního liturgického kalendáře a teprve teď na něj ta horší podbízivá část církve nabaluje nečekaná moudra - třeba že nesl pochodeň lásky (tady se mi vždy vybaví navíc slovo lampion a odplivnu si, asi deformace z dětství) ve špatných časech a je důkazem toho, že láska je silnější než nenávist, blablabla.
A jak se moje argumenty ujaly? Petra se jejich údernosti ani nijak nevzpírala, dokonce se mi zdálo, že se mnou v mnoha konkluzích souhlasí. Byl jsem spokojen, jak brilantně se mi daří formovat další osobu k obrazu svému. ;)
Když jsem 14. února inkriminovaného roku dorazil domů, přišla mi Petra otevřít v načančaných šatech, které běžně doma nenosí (útok na smysly), po stěnách byly rozvěseny barevné balónky (slušný kýč) a dostal jsem nějaké přáníčko a dárky.
No a další rok i ty všechny následující jsem Valentínku a nějaké dárky začal kupovat i já. Žádnou zvláštní pointu nečekejte - já jsem jen zjistil, že mnohem raději mám lidi, co se mi nepodřizují, protože jsou zajímavější a není s nimi nuda, a že i excelentní kýč může být docela příjemným zpestřením života. ;) A na závěr jsem samozřejmě provedl jednu očistnou falešnou racionalizaci, kterou jsem z ješitnosti prostě vytvořit musel - pořád lepší slavit svátek Svatého Valentina, u nějž nám alespoň legendy poskytují snesitelnou zástěrku pro tato sladkobolná pnutí, než 1. Máje na chudáka Máchu kydat tuny lyrického kýče, když on sám měl ve své tvorbě slabost pro titánská byronská gesta, než že by si potrpěl na rozněžnělá tokání mladých samečků a samiček a ve svých denících navíc dokázal, že by byl výborným studijním materiálem i se svou Lori pro teorie jistého doktora Freuda, protože v nich popisuje sex bez jakékoli "romantické" omáčky a zbytečných rituálních mileneckých tanečků.
Tohle vše ale neznamená, že bych skousl svátek zamilovaných v libovolném dni v roce a pod každou záminkou - až bude přicházet království velkokýče, poznáme to neklamně třeba podle toho, že budeme slavit svátek zamilovaných ve výroční den stvoření dvouhlavé saně vystupující pod uměleckým pseudonymem Bratři Nedvědi aka "na dlani jednu z tvých řas". A takového dne bych se dožít nechtěl
Tak to vše jen na okraj, aby v blogu nebyly jen spoty o navigaci, PDA a analýze, když si i tyto drobné zálety mohu dovolit, protože blog je výsostně soukromý žánr, moji milí čtenáři
Tuesday, 14 February 2006 21:29:17 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Tuesday, 17 January 2006
Prodám MDA II
Protože mi Ježíšek přinesl nové MDA Vario, s těžkým srdcem;) prodávám své MDA II.
Komunikátor MDA II je plně funkční, v ceně je SD karta Kingstone 256 MB, synchronizační a nabíjecí USB kabel, originální synchronizační kolébka, původní pouzdro. K zařízení není síťová nabíječka, kterou zlikvidovala moje dcerka, ale není problém koupit si v Sunnysoftu nabíječku kompatibilní s dodávaným nabíjecim USB kabelem, nebo koupit od TMO novou nabíječku. MDA II má poškrábaný displej - jde o pracovní nástroj používaný denně. ;)
Původni cena: 20 900 bez SD karty, prodám jej za 6 000. Zájemci pište prosím na adresu rene@renestein.net.
ROM: 1.72.00WWE (oficiální od TMO - Windows Mobile 2003),
Radio:1.17.00
Extended Rom: 1.72.176
Další technické údaje (přebrány z CEYOU.cz)
Rozměry & Hmotnost
69,9 mm x 130 mm x 18 mm :: 185 g
Procesor
Intel PXA263 (XScale) @ 400 MHz
Paměť
RAM 128 MB :: SDRAM
ROM 32 MB :: ??? :: přepisovatelná :: 16 MB pro bezpečné uložení dat
??? 32 MB
Grafický procesor
ATI Imageon 3200
Displej
Transflective TFT :: LED podsvícení :: 11 úrovní
240 x 320 bodů :: 65536 barev
úhlopříčka 88,9 mm / 3,5 palců
Telefonní část
900/1800/1900 MHz
GPRS Class 10
Komunikace
USB (ver. 1.1)
IrDA (ver. 1.1)
Bluetooth :: 1
Možnosti rozšíření
SD / MMC :: plné SDIO
Baterie
Lithium-Ion Polymer :: 1200 mAh :: life up to 13 hodin :: vyměnitelná :: dobíjecí
Coin záložní baterie :: vyměnitelná
Možnosti vkládání textu
dotyková obrazovka
joypad :: 4 konfigurovatelných tlačítek :: tlačítko pro nahrávání :: Hlasitost
Audio
reproduktor :: mikrofon
Stereo 2.5mm s mikrofonem
Integrovaný digitální fotoaparát
300K pixels CMOS Camera module
Obrázek :: BMP, JPEG :: 240 x 320
Film :: MPEG4, M-JPEG :: 480 x 640
Optický zoom :: 0
Update 18.1. 2005 : MDA II prodáno
Tuesday, 17 January 2006 17:38:20 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Tuesday, 20 December 2005
Změna kontaktních údajů
Protože měním zaměstnání, chtěl bych Vás požádat, abyste přestali používat pracovní adresu rsteinATdigi-trade.cz a namísto ní zasílali zprávy na emailovou adresu
reneATrenestein.net. Také již nejsem dostupný na služebním mobilu (ET), nadále platí soukromé telefonní číslo (TMO).
Tuesday, 20 December 2005 14:05:49 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Thursday, 22 September 2005
Fotky z Kréty
Víc lidí si psalo o fotky z Kréty. Zde jich pár je. Nejsou nijak tříděné, takže je na nich často vidět jen Kamilka. ;) Skoro všechny fotografie dělala moje žena, protože já focení, bez ohledu na to, zda jsem objektem nebo subjektem, opravdu nemám rád. Fotografie je i pro mě jen sofistikovaná (a neskutečně otravná, dodávám já) forma zapomnění, jak říká Milan Kundera.
Thursday, 22 September 2005 10:28:27 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Monday, 19 September 2005
Jsem z Kréty zpět
Dovolená na Krétě je u konce, tady je jen pár dojmů.
Jestliže od dětství milujete jakoukoli zmínku o antických (minojských) památkách, budete z Kréty nadšeni stejne jako já. Byť občas budete v Knossu siru Evansovi spílat, že to s tou inovativní rekonstrukcí pomocí betonu přeci jen trochu přehnal ;)
Lidé na Krétě jsou milí, dá se s nimi dobře mluvit anglicky a vzhledem k záplavě turistů z České republiky se někteří progresivní obchodnící ve všudypřítomných turistických krámcích v krétských "Zlatých uličkách" snaží konverzovat česky. Asi jsem je ale zklamal - při jejich extatických výkřicích "Poborsky" a podobně jsem zůstával zcela chladný a netečný a v duchu jsem si jen útrpně opakoval, že svět, ve kterém jsou za symbol země považována nějaká individua čutající do míče (to alespoň předpokládám, možná že se ten člověk ohání hokejkou, takže se mu tímto omlouvám), je v pokročilém stádiu degenerace a že se s tím nedá nic dělat. Párkrát jsem se sice snažil naznačit, že naše země sice světu nikdy žádného Platona ani Aristotela, ale že jsme lidstvu přispěli snad něčím víc než dobře vsítěnou brankou... Marnost nad marnost.
Pořád lepší, než když za pár let budou kulturní elitu reprezentovat nesvéprávná lobotomizovaná zvířátka z terárií Vyvolených a podobných (kvazi) reality-show s omezenějšími vyjadřovacími schopnostmi než mají sportovci, což je skoro k nevíře, kteří vždy najdou své podivné jakoby ultraliberální ďáblovy advokáty, co vzývají žel neexistujícího sociologického ducha bezduché striptérské zábavy, zato na svém blogu jsou dokonalými cenzory a strážci svého privatissima a dobré pověsti s pikantní příchutí anonymních padlých kůzlátek;) Postmoderno, jak já tě miluji
Dovolená s Kamilkou byla opravdu náročná. Sice začalo chodit před necelými 3 měsící, ale to jí nebránilo v tom, že na Krétě v kočárku vůbec být nechtěla, všude pobíhala zásadně sama se supícími rodiči v zádech, co se jí snažili nerušit a jen taktně její občas mírně vratkou chůzi na nerovném povrchu jistit, a intenzivně se seznamovala se všemi dětmi, psy, kočkami a domorodci. Hrdostí jsem se ale dmul, když den po mém hlídání a otcovské péči začala odříkávat písmena abecedy (a, b, c, d) ve správném pořadí. Na patnáctiměsíční dítě jde myslím o docela slušný výkon, takže se trochu rozptýlily mé chmurné obavy z jejího radostného pobíhání, že nám doma roste další sportovec. Přišel jsem na to, že naše Kamilka bude ztělesněním ideálu Kalokagathia. :)
Výhodou dovolené s malým dítětem je to, že většina lidí kolem vás se vám snaží různě pomoci, nevýhodou, že že rodiny s dalšími malými dětmi vás považují podle nějakého podivného archetypálního vzorce za další osudovým losem spřízněnou duši, se kterou poklábosí o všech slastech a strastech mateřství, což se mi docela příčí, a ani moje žena nejevila na dovolené pražádnou touhu dozvědět se nějaké další skvělé a zaručené tipy na výchovu dětí od samozvaných expertů. Mno, přežili jsme dobré i zlé.
BTW: Po návratu mě pobavil komentář Pavla Brunclíka. S blogem skončit nehodlám, je to jedna z mála aktivit, které mě poslední rok baví, takže zatím nevidím žádný důvod, proč jej ukončit. Poslední rok pro mě ale nebyl z různých důvodů nijak zvlášť dobrý a možná se to projevilo i v celkovém naladění blogu. Připadá mi, že v poslední době většinu svého času dělám věci, které jsou pro mě rutinní, nezajímavé, bezperspektivní, a z toho plyne asi i má nechuť ke všemu ostatnímu, což se dá možná poznat i na náladě spotů. Ledaccos mě nebavi a spousta věcí štve. Dostávám sice slušný "chléb vezdejší", ale plnohodnotně realizován a využit se už dlouho necítím. A na přemýšlení o tom, co změnit, abych se neustále necítil jako spráskaný pes, je dovolená ideální čas. :)
Sunday, 18 September 2005 23:39:34 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Tuesday, 06 September 2005
Blog si vybírá společně se mnou dovolenou
I když absence jakékoli aktualizace na blogu minulý týden by nasvědčovala tomu, že si dovolené již užívám, nebylo tomu tak a k psaní spotů jsem se nedostal, protože jsem finišoval neodkladné (tedy alespoň podle zákazníků) projekty v práci.
Takže do 22.9. se zde pravděpodobně žádný zápisek neobjeví, protože mě i manželku Yuhůovy (snad se Yuhůů takhle skloňuje, tady můj jazykový cit opravdu selhává) skvělé stránky o Krétě zlákaly k její návštěvě. Jedinou neznámou pro nás je, jak bude vypadat taková dovolená s patnáctiměsíčním extrémně aktivním dítětem.
O nic ale nepřijdete, po návratu budu hned pokračovat v seriálu o frameworku pro business objekty a také se podělím o některé poznatky ze zkoumání .Net Frameworku 2.0 (webové služby, .Net Remoting, vývoj pro PDA). A brzy poskytnu i další podrobné informace o chystaných a již dříve oznámených stránkách specializovaných na původní články o analýze, designu a vývoji aplikací.
Tuesday, 06 September 2005 15:56:06 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Thursday, 18 August 2005
Výpadky blogu
Včera mi Vilém Málek nareportoval zákeřnou chybu v DasBlogu, která některým z vás mohla způsobit problémy při psaní komentářů a posléze i zcela znemožnit přístup na blog.
Nejdříve jsem zkusil nasadit novou verzi DasBlogu, ale tím jsem paradoxně problém jen zhoršil - v release dokumentu byla popsána asi je polovina kroků potřebných pro úspěšný upgrade, takže jsem vše ladil za pochodu a nakonec jsem musel najít chyby v stávající verzi a zkompilovat svoji vlastní verzi. Snad funkční, ale zdaleka ne dokonalou. :( Asi si nějaký blogovací engine opravdu vytvořím sám.
Podle mého testování je teď už vše v pořádku, pokud ale na nějaký problém narazíte, prosím napište mi přímo na mail reneATrenestein.net.
Viléme, ještě jednou díky!
BTW: DotNetHosting, na kterém momentálně běží moje doména, mohu zatím jen chválit. Reakce administrátora jsou okamžité, takže včera výpadek trval naštěstí jen velmi krátkou dobu. Stejně rychlé reakce na ohlášený problém, jak jsem si už stačil vyzkoušet, má DotNetHosting dokonce i o víkendu.
Thursday, 18 August 2005 09:59:55 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Monday, 15 August 2005
Lehkovážné povzdychnutí nad ovládáním spotřební elektroniky
Stáří se může projevovat inkontinencí, což okolí díky nějakým super hygienickým vložkám, co vám dají křídla, ani nezpozoruje, ale hlavně, jak jsem dlohodobým výzkumem ve svém okolí na reprezentativním vzorku zjistil, sníženou nebo nulovou schopností ovládat běžnou spotřební elektroniku, což je diagnóza, se kterou si ani spammeři nevědí rady a na můj dotaz jich pár poslalo obratem jen nabidku na tradiční moderní všelék "Buy cialis, viagra, You will be able to penetrate deeper ". Fakt díky za osvětu, ale občas i senioři nechtějí být jen hlubinnými průzkumníky dávno propátraných a opuštěných šachet a potřebují krev napumpovat jinam. Potřeboval bych pro ně spíš syntetizovat nějaký derivát s erektivní složkou pro mozkovou kůru a s dlouhodobým účinkem. S vašimi protekčními kontakty na farmaceuticko-alchymistické koncerny to určitě bude hračka.
Dneska jsem si několikrát kontroloval vlhkost svého spodního prádla, jakožto další symptom mého předčasného stáří, protože jsem zjistil, že mám potíže s ovládáním spotřební elektroniky i já. Jen nevím, jestli je chyba na mé straně. Představuji si to nějak takhle. Senior Marketing Specialist v jedné nejmenované firmě na spotřební elektroniku, říkejme ji třeba Jessica, která se na své místo vypropracovala tvrdou prací per vaginam, se rozhodla, že konečně všem ukáže, jak její ložnicová kreativita častým pobytem na zásadních poradách sublimovala do nového koncepčního přístupu k modelovému spotřebiteli dlouhodobě probíraném pod kódovým a neredukovatelným popisem "idiot, co se bojí přemíry našich tlačítek na dálkových ovladačích a vytěžuje naše nadějné zárodečné Venuše v prodejnách spotřební elektroniky zbytečnými dotazy ("hele, jaky tlacitko mi nahraje estrádu na Nově a jaký horor na Primě, tuhle jsem se splet, chtel jsm vidět nějakou novou další originální píseň Vondráčkový o jejím novym věčně panenskym extempore na Copa Cabaně, ale místo toho mi video nahrálo nějaký horor s příšernejma vyžilejma monstrama, co vypadala jen o málo líp než moje stará, když si dá obrannej trojitej vojenskej maskovací make-up, takže jsem se dost bál, a asi až kurva po hodině mi došlo, že to Vondráčková bejt nemůže, protože pořád nevidim žádný silikonový prsa, na což jsem expert, páč už jsem prozkoumal dost natürlich přírodních dívek Blesku, a že ani ten neartikulovanej řev nevystihuje úplně přesně intonaci a frázování naší slavice, mám sluch a vkus přeci ne. Ale ještě předtím, než mi došlo, že nekoukám na estrádu, jsem se nejdřiv lek, že mojí slavici honí v nějaký nový ostřejší reality show, jako jsou ti Vyvolení a nějakej jejich velkej Bratr, ten hodně vostrej namyšlenej intelektuální hajzl Rejžek, co si pořád asi myslí, že naše všemi milovaná umělkyně je novou geneticky vylepšenou a sadističtější inkarnací otce Grebeníčka, nebo možná taky že je jenom žijícím kmotrem Mafie s vražedným pseudonymem Helena, to si asi nejni ještě v tyhle věci uplně jistej."). Dotazy kvůli své složitosti musejí být eskalovány od našich vyškolených asistenek obchodu přímo na First level support, a pak do hi-tech development centra, které se celé dny snaží řešit problém, jak může prostý člověk postmoderní éry bezchybně odlišit při volbě nahrávaného programu žádaná a skutečná normalizační monstra od monster neskutešných a falešných. Proto Jessica navrhla pro začátek experimentálně vylepšit ovládání spotřebičů a to tak, že se zredukuje počet tlačítek a většina z nich se bude chovat jinak, když je podržíme 1s, unikátně jinak, když je podržíme 2s a úplně jinak, když se jich jen tak drobounce a jemňoučce heboučce dotkneme. Jessica sice chtěla, aby tlačítka úplně jinak reagovala na slintání nad silikonovými implantáty, ale to již vývojový team nedokázal spolehlivě realizovat. Nikdo sice nepochopil, v čem je nové ovládání lepší, ale Jessica všechny uzemnila argumentem, že vymyslela včera v noci, navíc v nové a myšlenkami osvícené poloze z Kamasútry a při oduševnělém orálním spojení s VicePrezidentem, zcela originální cool slogan doprovodné kampaně podpořené nabídkou výhodné půjčky od renomované finanční společnosti Provident Financial a zabírající stoprocentně na prosťáčky. "Méně tlačítek je vždy jen s námi za stejné prachy více tlačítek"! Její kolegové slogan doprovodili frenetickým potleskem a nadšeným hýkáním, což je, jak vědí jen zasvěcenci, někteří výše postavení členové zednářské lóže a celý investigativní tým připravující Občanské Judo, nejvyšší akustická forma korporátního souhlasu při strategickém rozhodování. A challenge je challenge, co se dá dělat, z něj má jeden ze svých posledních orgasmů i stařičký předseda představenstva.
Konec vsuvky a podívejme se na výsledek extravaginální tvůrčí práce Jessiky. Dneska jsem nevěřil, když jsem si četl manuál k autoradiu Clarion. Spousta tlačítek se opravdu chová jinak, když je podržíte 1s, jinak, když je jen zmáčknete a občas pro spuštění nějaké méně použivané funkce musíte ťapat na tlačítko 2s. Kdo si tohle zapamatuje, je velmistr pro školení inovací ve spotřební elektronice a vydělá v nové době solidní peníze nezbytnými konzultacemi v domácnostech.
Kromě rádia mám špatnou zkušenost i s neergonomickým ovladačem k DVD přehrávačí Sencor nebo k videu Sony. Přijde mi jako kdyby výrobce tlačítka rozmístil podle toho, jak je náhodně vylosovalo jeho imageové oddělení z balíku všech funkcí, který dodalo technické oddělení.
Poučení na dobrou noc: Prokletím našeho věku je, že inovace musí být, i když třeba vagina Jessicy, jakožto seriový výrobek, se bez jakékoli evoluce už docela dlouhou dobu obešla.
Sunday, 14 August 2005 23:30:33 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 10 August 2005
Několik informací nejen k blogu
Sešlo se mi pár různorodých informací, které nevydají na celý spot, ale připadají mi důležité nebo zajímavé, takže je všechny spojím alespoň do tohoto "pel mel spotu".
Nejprve k blogu.
- Komu chybí měsíční archiv spotů podobný tomu, co byl v .TEXTu, už nemusí truchlit. V pravém navigačním sloupci naleznete měsíční archiv.
- Jak jste si asi již všimli, kvůli novodobému moru jménem komentářový spam jsem zapnul u komentářů povinné zadání číselného kódu z obrázku.
- Pár z vás si stěžuje na malé okno pro psaní komentářů. Vězte že na odstranění problému se usilovně pracuje ;). Přesněji řečeno, postupně změním celý layout blogu, ten současný mi ani po úpravách nevyhovuje.
- Pokud mi chcete sdělit něco důležitého nebo zajímavého, tak kontakty na mě naleznete nově v pravém navigačním sloupci.
Jestliže mi někdo z vás v poslední době napsal a nedostal odpověď, není to proto, že bych na odpovědi kašlal, ale někdy v té záplavě spamů i běžné korespondence mohu na nějaký důležitý mail zapomenout. Nestyďte se a napište mi znovu.
Chci ale zdůraznit, že v žádném případě už ode mě neobdržíte odpovědi na maily s technickými dotazy zaslané na moje soukromé emailové adresy. Hlavně poté, co jsem zredukoval počet svých příspěvků v odborných konferencích, začaly na moje adresy chodit maily, jejichž pisatelé ode mě chtěli rady z různých oblastí - od psaní severových ovládacích prvků přes webové služby k flashování MDA. Snažil jsem se na dotazy odpovědět a vždy jsem na konec mailu doplnil upozornění, že žádnou další radu takto přímo neposkytnu a žádal jsem každého, aby psal dále jen do konferencí, kde si jeho příspěvku může všimnout více lidí, kteří znají odpověď. Počet mailů ale stále rostl, a proto jsem se je rozhodl ignororovat, protože neznám žádný jiný účinný způsob, jak tazatele odradit. Snad moje rozhodnutí pochopíte, nejsem žádná soukromá poradna, ani nemíním suplovat support jiných firem.
Pobavilo mě, že pár nespokojených individuí mi napsalo, jak si dovoluji neodpovídat na jejich dotazy, když jsem za to placen Microsoftem. Zamyslel jsem se nad sebou, zastyděl za svou roztržitost, kvůli níž jsem zapomněl, že jsem na čestném místě výplatní listiny Microsoftu, a jal jsem se kontrolovat své konto, abych zjistil, kolik jsem si za posledni dobu nahrabal bez práce. Začal jsem také radostně uvažovat nad tím, do jakých nových akcií ten z modrého nebe spadlý balík nacpu. Avšak ani po podrobné prohlídce všech pohybů na účtu jsem nenašel žádnou příchozí platbu od Microsoftu, takže mi ruměnec z tváře zmizel a stud vystřídala nasranost, že si mi někdy dovoluje diktovat na základě svých stupidních a nepodložených domněnek, co pro něj musím udělat. Někteří lidé jsou opravdu zvláštní tvorové a podle mé skromné a ještě neverifikované hypotézy je Bůh stvořil proto, aby zkoušel naši laskavost k bližnímu, kultivovanost v chování a sebeovládání, a tedy nám pomohl dotahovat k dokonalosti vlastnosti, jež nám zabraňují řešit konflikty nadávkami či inzultací dotyčného a činí tak náš svět alespoň občas "nejlepším ze všech možných světů".
A pro nepřispívám už tak často do konferencí, jake se mnozí ptali?
- Hlavním důvodem je čas, respektive jeho nedostatek. Více k tomuhle bodu asi nemá cenu dodávat.
- Jak jsem už psal asi před rokem a půl v jednom příspěvku, myslím si, že EMWAC, jakožto konference, která pravděpdobně sdružuje nejvíce .Net vývojářů v Čechách, přestává plnit svůj účel. Proč? Když jsem se do ní přihlásil, bylo v ní tak 200 lidí a konferencí prošlo za den jen pár příspěvků. V současné době je přihlášeno přibližně 800 lidí, počet příspěvků za den silně kolísá, ale často je jich určitě několik desitek, což už je počet, při němž se více projevují chronické problémy konference.
- Nedostatečné technické a personální zázemí - viz třeba věčné, otravné a nikdy neřešené stížnosti kvůli Reply-To hlavičce.
- Absence FAQ dokumentu - začátečnící jsou v každé konferenci vítáni, ale vždy je lepší, když jsou dotazy, které se už objevily x-krát, zodpovězeny v samostatném a na konferenci nezávislém dokumentu, než když se odpověď napíše nově příchozím pokaždé znova a znova přímo do konference.
- Neexistence moderátorů - každá veřejná konference by měla mít moderátory, kteří dbají na dodržování zakladní netiquette, kontrolují formát příspěvků, a upozorňují (nejen) nováčky na prohřešky. Kořením každé konference jsou OT příspěvky, jenže na Emwacu bylo dny, kdy OT příspěvků byla většina. I to je práce pro moderátory. Já jsem ten poslední, kdo by nad sebou chtěl nějaké dráby, ale taktní a trpělivý moderátor může úroveň konference jen pozvednout.
- Konference by měla být rozdělena minimálně na dvě další - jedna konference by byla pro začátečnické dotazy a druhá pro pokročilé dotazy. Není příjemné se prohrabovat nediferencovanými maily, kdy v jednom mailu pisatel řeší záludnosti webových služeb a WSDL specifikace, a hned v následujícím mailu se někdo jiný potýká se základní syntaxí jazyka C#. Řešení obou dotazů je bezesporu pro oba tazatele stejně důležité, ale myslím, že jejich příspěvky nepatří do jedné konference.
- Bod, který vyplývá z předchozích bodů. Konference je nepřehledná a je v ní spousta duplicitních dotazů i odpovědí.
Update: Reakce Romana Pichlíka
Tuesday, 09 August 2005 23:22:23 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Friday, 29 July 2005
OT: Řidičák :)
Jedna soukromá zpráva, ale mám opravdu radost, takže se o ní s vámi podělím. Po poměrně velkém úsilí ;) se mi podařilo udělat zkoušku z jízd, takže už mohu začít konečně oficiálně;) používat svoje auto a skončí tak moje cesty do Prahy vlakem a busem, které už byly časově neúnosné. Hlavně spolehlivost Českých drah mi pravidelně pumpovala povinnou dávku adrenalinu do žil. Potřebujete stihnout nějaké jednání, vstanete kvůli tomu o hodinu dřív, nastoupíte do vlaku plni optimismu v kvalitu veřejných služeb dotovaných v míře větší než malé z vašich daní a o stanici dále a půlhodině čekání nějaký pologramotný zaměstnanec drah zakoktá, že "lokomotiva je rozbitá, vole a dál se nejede".
Aby to nebylo úplně OT, v mezičase před složením řidičáku jsem stihl otestovat navigační systémy Pocket Kim, SmartMaps a Dynavix, takže brzy se zde objeví nějaké srovnání.
Friday, 29 July 2005 11:22:22 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 27 July 2005
Thursday, 23 December 2004
Vánoce 2004
Přeji Vám všem prožití Vánočních svátků v radosti z Kristova narození a rychlé zhojení všech šrámů na těle i na duši, ať už těch, které jste možná utrpěli při zběsilém a a na poslední chvíli odkládaném nakupování dárků od frustrovaných obchodníků, nebo jakýchkoli jiných naakumulovaných za celý rok. ;)
Thursday, 23 December 2004 14:00:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Sunday, 07 November 2004
První termín kurzu o OOP a UML za mnou, co chystám dál?
V pátek bylo prvním účastníkům kurzu o návrhu aplikaci předáno osvědčení o jeho úspěšném absolvování ;)
Všem, kdo se zúčastnili prvního běhu, a byli tak chtě nechtě laboratorními zvířátky;), na nichž jsem si ověřoval , jaká témata musím zdůraznit a jaká naopak mohu jen letmo ve vyhrazeném čase zmínit, děkuji za věcné připomínky a náměty, které budou mít vliv na podobu kurzu v dalších termínech. Nejbližší další temín kurzu je 15.12-17.12 2004 a je, stejně jako následující jarní termín, plně obsazen.
Aby spot nebyl jen ozvěnou toho, co bylo nebo v dalších variacích bude, zde je předběžný a neúplný seznam věcí, které bych chtěl do konce tohoto roku a během příštího roku stihnout a které záležejí jen na mně.
22.11.2004 - přednáška Návrhové vzory nejen pro komerční aplikace a jejich implementace v .Net Frameworku na programátorských večerech ČVUT. Přednáška se soustředí na srovnání návrhových vzorů na odlišné úrovni abstrakce, bude se zabývat rozdíly mezi tradičními GoF vzory, vzory kodifikovanými Martinem Fowlerem, vzory pro integrační scénáře a způsobem implementace vzorů v .NET Frameworku.
Během příštího roku bych rád vydal knihu (nevím zatím, zda jen v podobě e-booku nebo v nějakém kamenném nakladatelství) o návrhových vzorech a aplikačních frameworcích, kde bych uvedl i některé své vlastní vzory a idiomy, které při návrhu aplikací používám. (největším lákadlem by měla být plně generická Identity Map).
V první polovině příštího roku chci spustit již dříve avizovanou vlastní doménu.
Ve druhé polovině roku by se mělo objevit pokračování kurzu o OOP a UML, které by u každého účastníka předpokládalo znalosti v rozsahu právě probíhajícího kurzu, takže bez jakýchkoli zdržování a srovnávání znalostí bychom se všemi účastníky ihned přikročili k návrhu informačního systému od analýzy přes systémový design a skončili bychom vytvořením tří různých klientů ve VS.NET 2005 (Windows Forms, ASP.NET, compact .NET Framework).
Sunday, 07 November 2004 11:27:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Kurzy UML a OOP | Ostatní | UML
Monday, 25 October 2004
Návrat brécy do České spořitelny
Při hledání různých způsobů financování auta jsme si s ženou řekli, že se obrátíme i na Českou spořitelnu, u které máme běžný účet a dvě stavební spoření. Služeb České spořitelny jsem měl před několika lety plné zuby, hlavně kvůli neochotnému a neinformovanému personálu, jehož kvalifikace by stačila snad na pomocnou uklízečku s trvalým dohledem nadřízeného, ale určitě ne na poskytování finančních služeb klientům. Kvůli své liknavosti jsem se ale ke zrušení účtu nedostal. Po vstupu Erste Bank do ČS jsem přestal mít ke zrušení účtu i důvod - většina poboček na malých městech byla zrušena a na větších pobočkách se objevili zaměstnanci, se kterými bylo možné bez problémů zřídit GSM bankovnictví, Internetové bankovnictví, mezinárodní platební kartu s pojištěním a další záležitosti. Konečně jsem si začal připadat jako klient banky a ne jako trpěný hmyz na pravidelné návštěvě útulku senilních lichvářů.
Dnešek nás ale přesvědčil, že staří zaměstnanci ze zrušených poboček si své vyhřáté místečko i v Erste Bank našli.
- I když jsme si na internetu našli, že v Benešově je kontaktní místo ČS leasingu, pracovníci banky o něm nejdříve v životě neslyšeli a po chvíli našeho přesvědčování jedna pracovnice pravila "že to má na starosti asi kolega, ale ten má zrovna dovolenou, takže nic nebude".
- Po dotazu na poskytnutí účelového úvěru nám bylo sděleno, že se pletem a že nám poskytnou jen spotřebitelský (=mnohem nevýhodnější) úvěr - navíc musíme prý mít alespoň 2 ručitele, i když se ta osoba ani neobtěžovala vůbec podívat na pravidelný zůstatek na účtu a ani ji nezajímal náš příjem. Žádná detailní kalkulace také nebyla provedena, protože světe div se, zrovna před naším příchodem "vyhořel systém". Mám pocit, že systém mohl "vyhořet" jedině proto, že se některé zaměstnankyni v hlavě samovolně vznítila přeschlá sláma.
Jednání třeba s ČSOB bylo na zcela jiné úrovni bez ohledu na to, že nejsme jejími klienty. Takže s ČS asi končím - nevidím žádnou výhodu v tom být stálým klientem, jehož požadavky řeší stále stejně neschopné vysloužilé obstarožní brécy, které umí jen tklivě a do zblbnutí opakovat "nevím, nefunguje, asi ne", aby už konečně ten dokonale otrávený klient vypad' a voni mohly v klidu dopít kafíčko a dokecat neskutečně důležité ptákoviny "s holkama z vedlejší kanceláře".
Monday, 25 October 2004 20:08:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Monday, 18 October 2004
Česká .Net komunita, zásluhy jejích hodnostářů a rozdělování medailí :)
Roman Pichlík svým nevinným povzdechnutím nad JAVA komunitou a srovnáním podpory Microsoftu a SUNu spustil diskuzi nad .Net komunitou, přidal se i Slavo, a celé to vyústilo v půvabné hledání nejzasloužilejšího iniciátora a šikovatele .Net komunity. Asi se budou udělovat medaile nebo jiné lukrativní benefity, protože jinak by se tomu určitě všichni zainteresovaní nevěnovali s takovým zaujetím. Mám pro všechny dobrou zprávu, protože znám jasného vítěze - medaile budou muset být expresně poslány vývojovému týmu Microsoftu odpovědnému za .Net Framework, protože by jinak MS komunita postrádala předmět, kolem kterého se nyní tak ráda "seskupuje", a s tichou závistí by jen mohla pozorovat, jak jim ze stále vzdálenějších a lepších SW zítřků spokojeně kynou JAVA programátoři, kteří jsou šťastní, že jejich technologie nemá žádnou konkurenci a prosazuje se navzdory vlastnímu pomalému technologickému vyspívání, liknavosti a neskutečné marketingové neschopnosti SUNu.;) .
Původně jsem na spot o .NET komunitě ani nechtěl reagovat, ale při přečtení si svého jména ve spotu Michala, se s ohlušující intenzitou rozezněly moje interní kontrolní mechanismy citlivé na každý kolektivní patos a identifikaci s nějakou skupinou.
Necítím se být exponentem žádné skupiny a dá snad Bůh, že jím nikdy nebudu. V tomto konkrétním případě hlavně nevím, co si mám pod .NET komunitou představit. Čechy jsou tak malé, že mi označení komunita nepřijde moc přiléhavé, protože na konferencích, blogu nebo v diskuzích pod články potkávám většinou stále stejnou skupinku lidí a i když vím, že pasivně se účastní všech aktivit (zní vám to také tak protismyslně?) mnohem více lidí, zdráhal bych se na ně alespoň prozatím použít slovo komunita. Pro mě jde o skupinku lidí se zájmem, ať už profesionálním (většinou) nebo nadšeneckým o .Net, ale těžko z toho vyvozovat, že jde o lidi, kteří by k sobě měli blízko, sdíleli názory, protože tohle vše mi evokuje pojem komunita a myslím, že zakládat lidské vztahy na něčem tak banálním jako je technologie snad ani nemá cenu. Řekněme, že spíše než komunitu připomínáme zájmový spolek jako jsou filatelisté nebo spolek přátel žehu:)
V čem bych viděl opravdový smysl takového spolku? Ve vytvoření takové atmosféry, kdy by si blog nebo jinou vlastní tribunu založili další zajímaví, ale zatím skoro neviditelní lidé (zvykem je nejmenovat, ale snad se nebudou zlobit - namátkou Zbyšek Hlinka, Petr Zahradník, Milan Múčka).
Ještě k tomu rozporu na Michalově blogu. Pro mě je zřejmé, že Javistům chybí nějaký nový "Michal Bláha", který by tvrdohlavě šel za svým cílem a nezištně by nabídl hostování blogu a dalších aktivit všem, kteří projeví zájem. Od minulého roku (a možná i dříve) je patrný silný zájem českého Microsoftu na zlepšení přímé komunikace s vývojáři a díky lidem jako je Honza Šeda (teď mě napadá, proč ty Honzo nemáš ještě blog? ;)), Michael Juřek, Jirka Burian a mnoho dalších se to opravdu daří. Já samozřejmě nevím, jestli třeba Michael Juřek nebo Petr Lazecký blogují proto, že Microsoft ústy Billa Gatese začal považovat blogy za účinný nástroj zakořeňování povědomí o svých produktech, nebo jde čistě o jejich soukromou iniciativu, ať tak či onak, tyto motivace jsou mi zcela volné - důležité je, že tyto blogy existují a že si na nich každý může vybrat články podle svého naturelu. Takže v činnosti Michala Bláhy a v působení Microsoftu je znát stejný zájem - poskytnout prostor vývojářům a hledat, kdo učinil víc, je asi nesmyslné a neplodné. Oba póĺy jsou komplementární a podmiňují se navzájem - nadšení jednotlivců v Microsoftu a mimo Microsoft i finanční, marketingová a manažerská záštita Microsoftu.
Líbí se mi, že tuhle diskuzi otevřel spot Romana Pichlíka - kovaného Javisty.;) Od prvního spotu svého blogu jsem byl proti budování ghet a ohrádek malých omezených prasátek-vyznavačů jediné správné technologie. Už jsem naznačoval výše, že nemám rád žádné kolektivní akce, proklamace a závazky. Myslel jsem tím také to, že občas se u některých lidí vynoří pochybnosti, zda se může MVP vůbec snažit psát objektivně a jestli již není tak svázán s Microsoftem, že mu jeho mozek před každý názor nejdříve vygeneruje stylové logo Windows, které působí jako autokastrační filtr nepatřičných myšlenek. Mám k MVP ocenění asi trochu jiný vztah než třeba Slavo. Slavo několikrát psal (promiň Slavo, jestli to nebude úplně přesné, ale přesný citát jsem na tvém blogu nedohledal), že chce působit v konferencích, protože chce být "valuable" a dostát tak titulu. Můj názor je, že MVP titul je udělován za činnost v předchozím roce a svého nositele k ničemu nezavazuje - pro mě je tento pocit důležitý, protože nezávislosti v konání, chtění a sebeprezentování, a to i tehdy když by mělo jít jen o iluzi nezávislosti ;), se nikdy nevzdám, protože jen těžko bych mohl žít s pocitem, že se ode mě něco vyžaduje a že nemám na výběr. Když mě přestane bavit psaní do konferencí nebo psaní do blogu, nebudu se nikoho ptát, co smím nebo nesmím, a proto ani nikdy nechci být s žádnou skupinou nerozlučně spojován jako její ikona. Jsem závislý jen na svých individuálních rozmarech, (pravda, teď i na rozmarech své dcerky:) ), a ne na rozmarech žádné, byť sebelepší komunity. A doufám, že je tomu tak u každého z vás. :)
P.S: Případné a v poslední době oblíbené tipy na velikost mého ega od vyznavačů anonymního bezbřehého kolektivismu jsou vítány.:)
UPDATE: Aby nedošlo k dezinterpretaci spotu. V poslední části jsem chtěl říct, že bez ohledu na různé postoje ke komunitě, jsou všichni MVP ve svých názorech na Microsoft ponecháni napospas jen sami sobě.
Monday, 18 October 2004 20:39:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Monday, 11 October 2004
Jak prosadit BizTalk (a SOA architekturu vůbec) u českých firem?
Pár námětů na zamyšlení pro produktové manažery v Microsoftu ohledně rozšiřování BizTalku 2004 a "evangelizaci" jeho schopností a hranic. Jedná se o moje zkušenosti z prezentace možností BizTalku u jednoho klienta a dále z obecné konzultace o integraci aplikací přes XML. Posluchači byli z vyššího IT managementu. Konzultace většinou žádné nedělám, ale o projekt na BizTalku bych měl velký zájem, takže jsem udělal výjimku.;)
Výsledky jsou ale z mého pohledu tristní.
- Největší zájem o BizTalk mají pobočky zahraničních firem, které chtějí integrovat nebo nahradit kvanta pidi aplikací na Lotus Notes.
- Někteří zákaznící si myslí, že BizTalk=XML a XML vyléčí během jednoho dne všechny potíže při výměně dat s partnery. Bez námahy, programování atd.
- Jiní zákaznící považují BizTalk za CASE nástroj pro návrh procesů, protože obsahuje Orchestration Designer!
- BizTalk je v mysli mnohých také spjat s řízením projektů. Možná by mohl Microsoft zapracovat na posílení povědomí o svých serverových produktech a prodal by minimálně pár licencí na MS Project Server.
- Také zaznělo, že BizTalk je nástroj pro vytváření OLAP kostek. Sice v něm tuto funkčnost naleznete, ale asi nikdo si nebude BizTalk kupovat jen kvůli OLAPu.
Konzultace se většinou nesly v duchu seznamování se základními principy SOA, webových služeb, "enterprise" integrace aplikací a většinu přítomných to evidentně zaujalo, hlavně když zjistili, že, jak již předtím instinktivně tušili, SOA a a potažmo BizTalk jim pomůže vyřešit jejich problémy s integrací mnoha a nejen Lotus Notes aplikací.
Pro mě je zřejmé, že potenciál k rozšiřování BizTalku v Čechách je, jen Microsoft zatím nedostatečně u zákazníků zmiňuje všechny přednosti a hlavní rysy BizTalku. A myslím, že si to tak skvělý produkt jako je BizTalk opravdu nezaslouží:(
Monday, 11 October 2004 15:57:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Analytické drobky | Biztalk | Ostatní
Sunday, 10 October 2004
Neúplná typologie českých vývojářů I
Bonviván nové zkomercionalizované éry - milovník dobrého jídla, pití, drahých aut a pěkných holek. Vývojařinu si vybral, protože sní o zbohatnutí na jednom veleúspěšném projektu, které mu umožní konečně vést opulentní život rentiéra naplněný rozkošemi, z nichž tou nejlepší je soukromý a 24 hodin přístupný harém plný luxusních a roztoužených děvek. V mládí sbíral zkušenosti v zahraničí. Od té doby přesně ví, jak musí vývoj vypadat a v každé fiirmě své názory s mondénní a neodolatelnou gestikulací prosazuje. Vždyť je světák, žádná provinční krysa, a tak mu jeho názory všichni baští. Je freeelancer za všech okolností, zaměstnanecký poměr neuznává, protože v podvědomí mu zastydl starý dobrý twisťácký slogan "Nevaž se odvaž se". Zásadně dává nerealistické odhady své výkonnosti, takže ze 14 dnů práce sjednané se časoprostorovou trhlinou stává měsíc a půl práce fakturované. Ochomýtá se rád okolo návrhu aplikací, ale jeho nápady musejí být cenzurovány, protože ten lehkomyslný a přelétavý duch neriskuje nouzové přistání v nudné realitě, takže v praxi aplikaci pro současně přihlášených 1000 uživatelů nonšalantně dimenzuje na dva. Vyznačuje se rozvinutým pátým smyslem - schopností zvolit při návrhu vždy to nejméně dobré řešení, takže jeho kolegové žijí v nejhorším ze všech možných softwarových světů.
Jeho život neodvolatelně nabírá komediálně baladický ráz - místo dobrého jídla a pití mu roste panděro z přepálených jídel v nevalných hospodách, místo pěkných holek si ho vytipují třetiřadé odkvétající kurvičky a místo tuningu drahých aut tuní barvičky uživatelských rozhraní, v nichž se lesknou zbytky jeho estetického citu orientovaného od mládí na orientální krásu.
Arivista - povýšenec v IT oblasti, jehož vykulené oči a těkavé pohledy svědčí o tom, že by se lépe cítil při obdělávání domácího úhoru s bramborami než při programování. Je nesmělý a bázlivý, takže k jeho nástupu dojde spíše za nějaké šťastné konstelace hvězd, například když se za něj přimluví kolega, než že by se o něj přetahovali lovci mozků. Je ambiciózní, ale chybí mu talent, který vyvažuje svou přizpůsobivostí, takže si ve firmě nalezne své teplé místečko, ve kterém píše stále dokola ten samý kód. Nadřízení jej mají rádi, protože v něm je něco z lokajského charakteru, který ví, že vrchnost nebo její novodobý dědic má vždy pravdu. Pamatuje si, odkud přišel a že je profesionálním vývojářem spíše náhodou, takže jeho hlas se ozve vždy jen na obranu průměrné a šedé masy a líbí se mu vše, z čeho se vám zvedá žaludek - je to takový typický natěšený divák silvestrovských orgií na Nově a obdivovatel "originálního humoru" Petra Novotného. Skoro vždy stojí na straně většiny, aby nebyl nucen obhajovat svůj postoj nebo nést odpovědnost. Rozplizlé maso bez názoru. Proto jsou jeho zaklínadly praktičnost a jednoduchost, takže návrhy složitých aplikací nikdy dopodrobna nepochopí a ani nemůžete čekat, že sám přijde s nějakým nápadem. Je jen spokojeným kolečkem v hodinovém strojku, jímž je SW firma, a to kolečkem, které permanentně variuje z kolegů vycucané znalosti. Ač totiž není Sokratem promenádujícím se po tržišti, tak se neustále snaží, jak věčně hladová předzvěst kobylek z Apokalypsy, vyluxovat znalosti od svých kolegů. V období periodického návalu jeho ctižádosti a pod ochrannými křídly svého nadřízeného se snaží rýt i do vaší práce, aby se přiživil na vašem talentu, ale jeho argumenty jsou tak ploché a bez vazby na probíranou věc, že všem připomene jen legendární opožděnou postavu jménem Mlha z filmu Marečku, podejte mi pero. Na rozdíl od Bonvivána jde ale o spokojeného člověka, který je rád, "že to někam dotáhl".
Čerstvý absolvent ČVUT nebo MatFyzu - vzdělaný člověk, který se sice na úvodní pohovor dostaví s dvouhodinovým zpožděním, protože pro něj čas není rozhodující veličinou, ale z každého jeho gesta cítíte, že za ním stojí perfektně naprogramovaný stavový automat a že jeho nositel je sám prvním hybatelem a demiurgem svého chladně dokonalého racionálního světa. Je inteligentní a programování komerčních aplikací by zvládl jednou setinou výkonu svého velkokapacitního mozku. Bohužel, když mu objasníte, že pod komerční aplikací si nepředstavujete dva roky psanou prognózu úbytku ozonové vrstvy v dalších 20 letech, protože o ni pro něj velmi překvapivě nejeví žádný náš zákazník zájem a není tedy ochoten její vývoj sponzorovat, odejde do vědeckého ústavu, kde se může lépe realizovat.
Sunday, 10 October 2004 13:28:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 06 October 2004
Pavel Koza je MVP - konečně !
Pavel Koza, člověk, který se zasloužil o popularizaci PDA zařízení s operačním systémem Windows Mobile na svém kultovním serveru CEYOU ještě v době, kdy většina z nás tato zařízení považovala jen za předražené hračky, se stal MVP v oblasti Mobile Devices. Víte sami, že příliš často nechválím, ale Pavel Koza byl pro mě bez jakýchkoli pochybností jediným kandidátem v Čechách splňujícím bez kompromisů všechny nároky MVP programu.
Gratuluju Pavle a díky za všechnu práci, kterou ve svém volném čase na CEYOU pro všechny PDA nadšence odvádíš.
Wednesday, 06 October 2004 08:45:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Mobilitky | Ostatní
Sunday, 03 October 2004
Trochu chlubení;) - po necelých 14 dnech jsem se dostal do Top 50 v TopListu.
Nedá mi to;). Před necelými 14 dny jsem konečně umístil na svůj blog počítadlo TopListu - a již od minulého týdne se pohybuji v "elitní" TOP 50 českých weblogů.
I když je módní tvrdit, že blog si člověk píše pro sebe a na čtenosti blogu vůbec nezáleží, já si to nemyslím - autistické zápisky smolené pro svoji vlastní potřebu přece nemusím dávat na internet, ale mohu je (a měl bych) ponechat jen na svém počítači. Falešná skromnost pro mě není žádná ctnost - když něco dělám, snažím se být nejlepší, protože jinak bych to přece nemusel dělat vůbec.;)
Jsem rád, že existuje početná skupinka lidí, kterou čtení tohoto blogu baví alespoň tak jako mě jeho psaní. Díky všem vám zahrnutým pod pojmem "unikátní IP".;)
Sunday, 03 October 2004 19:57:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Friday, 01 October 2004
Malá anketa o business komponentách
Již dlouhou dobu se mluví o tom, že business frameworky a komponenty se stanou standardem při vývoji aplikací, již tradičně zlevní a zjednoduší jejich tvorbu (někteří cynici si myslí, že se jedná jen o další etapu v procesu geneze nového druhu cvičené opice z programátora ;)) a budou stejně populární jako vizuální komponenty v uživatelském rozhraní. Zatím se tak nestalo, ale zajímalo by mě, o jaké komponenty byste měli zájem. Všechny komponenty by byly samozřejmě doplněny o komplexní podporu v IDE (VS.NET, Eclipse atd.), byly by dodávány s průvodci pro nejběžnější úlohy a kvalitní dokumentací - jinými slovy, šlo by o komponenty s veškerým servisem, který znáte z UI komponent.
Protože v .TEXTu neudělám anketu:(, odpovídejte prosím v komentářích.
1) Komponenta pro generování kódu vrstvy pro přístup do databáze zvládající různé způsoby mapování objektů a jejich vztahů (agregace , asociace, dědičnost...). Pozor, nejedná se o netypový mapper, jakými měly být ve VS.NET Whidbey třeba Object Spaces, ale o "inteligentní" generátor typových metod databázové vrstvy, metod pro nahrání a uložení business objektů, storovaných procedur a DDL skriptů.
2) Komponenta pro kompletní evidenci historie business objektů. Logování změn všech nebo vybraných atributů objektu, volba mezi mělkou nebo hlubokou historií objektů, zapnutí podpory historie u třídy jedním konfiguračním klíčem i po nasazení projektu, výběr mezi mnoha formáty pro ukládání historie.
3) Komponenta pro vizuální definici jakéhokoli workflow nad objekty - generování kódu pro přechody mezi stavy, vizuální definice podmínek přechodu, komunikace mezi různými stavovými automaty, validace workflow, změna průběhu workflow by byla řešena za běhu aplikace výměnou jednoho definičního souboru.
4) Jiná komponenta. Napište prosím, jakou komponentu byste potřebovali.
Díky za odpovědi.
Friday, 01 October 2004 17:10:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Analytické drobky | Ostatní
Monday, 27 September 2004
Mílé Živě, už nás neuč programovat ani zvracet
Milé nepoučitelné Živě,
protože nás stále oblažuješ seriálem o programování ve VB.Net, jehož autorem je pravděpodobně retardovaný jedinec rozšafně rozjímající nad pravidly strukturálního programování platnými snad někdy před 20 lety, a přitom nadpis seriálu nás ubezpečuje, že se týká VB.NET, který je, což pro tebe milé Živě bude asi nečekaným překvapením, jazykem plně objektovým, dovol mi se Tě zeptat, kdo prováděl korektury posledního dílu, ve kterém je takové množství nepřesnosti a chyb. Jeho plat za tento měsíc bych být Tebou věnoval nadaci pro šíření a zakořeňování vývojářských bludů a omylů.
Dovol mi alespoň zmínit některé nesmysly, které jsem nestrávil ani po třech rychle vypitých panácích Four Roses na obnovení své rozkymácené duševní rovnováhy.
Myslíš si opravdu laškující Živě, že se začátečník musí při výkladu konstrukce If Then Else dozvědět, jaké jsou hodnoty konstant true a false, aby byl vzápětí ubezpečen, že jejich použití se nedoporučuje?
Objasní mi tvůj odborný korektor smysl této kryptické věty.
"Praktická zasada je obykle taková, že konstrukce pro ošetřování chyb by měla zahrnovat co nejmenší počet příkazů, mají-li být vyjímky zpracovány co možná konkrétně a adresně v duchu pravidla "jedna chyba na jeden blok Try - Catch". Ladění kódu v bloku Try - Catch, ve kterém dochází k několika chybám současně může být velice nepohodlné a nepřehledné."
Chce tím snad autor říci, že konstrukce Try-Catch by měla obsahovat jen jednu sekci catch? Jestliže ano, pak bych rád věděl, odkud drahé Živě nabíráš pro své seriály tyto duševní trosky, které si o programování četly naposledy v kroužku Mladých techniků otevřeném na škole pro mentálně opožděné vývojáře.
Snad byste v redakci mohli autora nějak šetrně a citlivě upozornit, aby se nerozzuřil, že již v .NET nežijeme ve světě ASCII znaků, ale že máme Unicode a doporučit mu, aby alespoň občas po očku nahlédl do MSDN a do specifikace jazyka, který vysvětluje, takže se příště zdrží všech žvástů o ASCII, řetězcích a relačních operátorech ve VB.NET.
Srovnejte seriál a dokumentaci k VB.NET.
"String. The operators return the result of comparing the two values using either a binary comparison or a text comparison. The comparison used is determined by the compilation environment and the Option Compare statement. A binary comparison determines if the numeric Unicode value of the characters, or each character in each string, is the same. A text comparison does a Unicode text comparison based on the current culture in use on the .NET Framework. When doing a string comparison, a null reference is equivalent to the string literal "". "
Občas slyším Živě, že jsi bulvárem. Nevím přesně, co znamená v IT světě bulvár a myslím, že je toto hodnocení často nepatřičné, zjednodušující a k Tobě nespravedlivé. Přesto se k této metafoře vrátím - bulvár (boulevard) se obrací alespoň na širokou, rozjívenou a frackovitou ulici, ale tímto seriálem se Živě podbízíš publiku, které neexistuje nebo bere seriál jako recesi, jíž jste se pobavili v redakci o Silvestru a potom jste ji zapomněli vyřadit z redakčního systému. Za výchovu další generace vývojářských neumětelů Ti nikdo Živě nepoděkuje. Proto Tě Žive prosím, ve svém zájmu a pro zachování svého již notně pošramoceného dobrého jména seriál ukonči a najdi si jiného autora, který nebude experimentovat s trpělivostí tvých čtenářů.
Monday, 27 September 2004 19:28:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Monday, 20 September 2004
Česká .Net Developer Group nabírá dech
Jak už psal Michal, dneska se uskutečnilo první setkání české .Net Developer Group. K jeho postřehům bych jen dodal, že mě jakožto skeptika, co se týče úspěšnosti pořádání kolektivních akcí pod egidou velkých společností jako je Microsoft, příjemně překvapil počet účastníků, a hlavně to, že většina z nich nebyla všemu pasivně přitakávající zasmušilou většinou, která vévodí většině oficiálních seminářů a přednášek, ale že se se (skoro) všichni podíleli na vytváření programu dalších setkání.
Jestliže tedy nechcete potkávat své kolegy jen ve virtuálním prostoru internetu a nejste naprostí asociálové opevňující se s hysterickými vzlyky ve svém domě i při zmínce o návštěvě blízkého příbuzného, tak přijďte na další setkání, které se bude konat přibližně za měsíc a jehož tématem je bezpečnost v .Net Frameworku. O bezpečnosti bude přednášet Honza Šeda.
Honzovi Šedovi také patří pořádný dík za to, že si .Net Developer Group vymyslel, prosadil a celé první setkání v Microsoftu zorganizoval.
Monday, 20 September 2004 21:52:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
.NET Framework | Ostatní
ADSL versus CDMA
Uvažuji, že své pomalé GPRS připojení vyměním za něco lepšího, protože mám konečně v dosahu ADSL i CDMA.
Po srovnání obou technologií a hlavně jejich perspektivy se mi víc zamlouvá ADSL, ale ta má jednu velkou nevýhodu - je poskytována Českým Telecomem, jehož rozhodnutí o rozvoji broadband internetu mají jedinou logiku - logiku maximalizace zisku za každou cenu v co nejkratším časovém období a na úkor rozvoje celé služby. Kvůli laxnosti Telecomu při instalaci DSlamů, kdy jsem byl neustále krmen jen velkohubými PR zprávami o lepšící se infratruktuře Telecomu, jsem v únoru už dlouho předtím nepoužívanou pevnou linku odhlásil. A teď bych si jí měl zase zřídit, jak já nesnáším monopol :(
Vím, že s Eurotelem Telecomu neuteču, ale ke kompletnímu manažerskému ovládnutí Eurotelu Telecomem a k telekomunizaci celé cenové politiky a firemní strategie Eurotelu snad zatím nedojde a po prodeji Telecomu se, alespoň doufám, obě společnosti opět rozdělí. (spekulace vychází z modelového scénáře, že Eurotel koupí Orange, který se chce Telecomu ihned zbavit).
Takže bych vás chtěl poprosit, abyste mi v komentářích napsali své zkušenosti s oběma technologiemi i vaším doporučením, abych měl rozhodování lehčí. Díky ;)
Monday, 20 September 2004 08:03:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Thursday, 16 September 2004
Vytvářejte se mnou aureolu dobrého weblogu
Můj blog rozmnožuje informační entropii již několik měsíců, a protože souhlasím s Radkem Hulánem, že dobrý weblog je navštěvovaný weblog, chci dát v tomto spotu prostor vám, čtenářům, abyste mi pomohli dotvářet jeho podobu, která bude více zajímavá pro vás i pro mě.
Za těch pár měsíců, co se spolu potkáváme na weblogu, jste mohli už částečně poznat, co mě zajímá, z čeho jsem nadšený i jaké animozity v sobě živím. Weblog jako žánr vyžaduje, aby v něm autor nabídl svoje osobité vidění problematiky, a to i problematiky odborné, a ne aby byl vzdálenou dvouřádkovou ozvěnou novinek právě rezonujících všemi informačními kanály na internetu nebo ochraptělou a omezenou hlásnou troubou jedné minoritní komunity. Od počátku se snažím i podtitulkem naznačit, že weblog je pro mě hlavně střet - nejen veřejný verbální střet mezi mnoha soupeřícími podobami mého ega (myšleno psychologicky, ne pejorativně ;) ) ve spotech , ale také střet mezi mými a vašimi názory, střet s jinými bloggery nebo autory. Nechci být jedním z mnoha bloggerů na doméně Vyvojar.cz, ale chci a snažím se, abyste po otevření směsice spotů na blog.vyvojar.cz poznali, který příspěvek jsem napsal já. Je to neskromné? Asi ano, ale kdybych o to neusiloval, tak nemusím psát weblog - nezaměnitelná aureola dobrého weblogu je podle mě konstituována jen a pouze originálními příspěvky jeho autora.
Proto bych chtěl slyšet váš názor na můj blog.
Zajímalo by mě, proč právě vy chodíte na můj weblog a jaké rysy vás na něm přitahují, co vás nudí nebo dokonce odpuzuje a co by vás nejvíce z témat, o nichž víte, že mě baví, zajímalo. Vaše reakce mi usnadní rozhodnutí, co by se s blogem mělo dít dál. V poslední době čím dál častějí přemýšlím o přesunu svych aktivit na vlastní doménu, i když by těsná spolupráce s Vývojářem v jiné podobě trvala určitě dále.
Co mě k rozhodnutí založit si vlastní doménu vede?
- Můj blog se netýká jen .NETu a i když Michalovi tématicky odlišné příspěvky nevadí, tak si nejsem jist, zda neodrazují jiné návštěvníky serveru Vyvojar.
- Na blogovacím systému .Text se mi nelíbí, že do RSS exportuje celé spoty.
- Na vývojáři není funkční stránka pro zasílání emailu přes odkaz Contact.
- Nové příspěvky pod spoty nejsou zasílány emailem. Nejen kvůli těmto nevýhodám uvažuji, že jako blogovací systém nepoužiji .Text v jeho "čisté" podobě.
- Na blogu nemám jednoduše dostupné úložiště pro obrázky a zdrojové kódy. Michal na požádání sice ochotně všechny artefakty na server umístí, ale přeci jen vlastní a vždy dostupné úložiště by bylo lepší.
- Na mých stránkách nechci mít jen blog, ale také stránky s regulérními články, poradnu pro zajímavé dotazy a když bude z vaší strany zájem, tak i třeba komerční sekci s e-booky na aktuální vývojářská témata.
Takže neváhejte a pořádně me zkritizujte, abych věděl, co musím se svým blogem udělat ;)
Thursday, 16 September 2004 21:15:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 15 September 2004
Živě učí staré psy staré kousky
Živě zahájilo s obrozeneckým nadšením seriál o VB.NET. Nadšení serveru pro nové jazyky a polopatické vzdělávání svých čtenářů se ale ve své aktuální podobě stávají pro seriál sudičkami se smrtícími kletbami ve své bezzubé hubě.
Autor seriálu Milan Petřík se rozhodl, že postaví na hlavu všechna didaktická pravidla, která říkají, že vysvětlování nového tématu s odlišným viděním problému by nemělo být budováno na předchozích zastaralých znalostech, a raději nám předkládá svoji vizi "jednoduchého" VB jako chameleona proplouvajícího napříč technologiemi již léta skoro beze změny. To, že VB.NET je jen marketingový název Microsoftu pro jazyk budovaný na zcela jiných principech nez VB6 a nižší verze, který se svými zastaralými předchůdci sdílí některé méně významné syntaktické konstrukce, a že jen pro nepoučitelné nostalgiky je vytvořen jmenný prostor Microsoft.VisualBasic, s jehož pomocí je způsob kódování ve VB.NET degradován na hybridní VB6/.NET styl, nemusím návštěvníkům mého blogu asi připomínat.
Autor veškeré připomínky ke svému seriálu odmítá alibistickým poukazem na to, že prvních 10 dílů seriálu je určeno úplným začátečníkům, a proto nevysvětluje hned některé pokročilé, ale zásadní koncepty (třeba třídy, jmenné prostory), které přesahují ohraničený svět VB.NET. Alibistické je to proto, že se sice dle svých slov vyhýbá teoretickému vysvětlování některých pojmů, ale to mu nebrání, aby nás hned ve druhém dílu seriálu nepoučil o o logickém členění programu do modulů (Proč Microsoft před programátory skrývá své sladké tajemství, že modul ve VB.NET je jen třída se statickými metodami a syntaxe modulu je rozvinuta do třídy teprve kompilátorem?) a procedur a v zatím posledním díle se zase rozhodne, že jeho čtenáři jsou již dostatečně vyspělí, aby pochopili konstrukci Try - Catch (a to vše ještě před řídícími konstrukcemi jazyka!), ale aby jejich chápavé obvody v mozku nepřetížil, tak jim taktně zamlčí existenci klíčového slova Finally.
Dalšími lapsy jsou neustálé vypisování celé hierarchie jmenných prostorů nebo utvrzování začátečníka, že používání "magických" čísel místo konstant je v pořádku. Seriál je rozvleklý, těžkopádný a skáče bez jakékoli logické souvislosti z tématu na téma.
Shrnu-li to. Za seriálem není znát žádná myšlenková osnova a působí na mě dojmem, že si někdo v Živě řekl "No ten .Net už je docela rozšířenej, jeden děsnej seriál pro začátečníky o PHP už máme, a protože jsme server pro masového čtenáře, tak vytvoříme i podobný seriál ve VB.NET (jako bumerang se zde Microsoftu vrací, že VB má pověst lidového jazyka :), pozn. aut. ) a seženeme někoho, kdo dokáže žoviálně podat, jakej je ten VB.NET pohodovej jazyk fakt pro každou lamu".
Komu je seriál určen, opravdu netuším. Napadli mě jen ortodoxní příznivci programování v Basicu na nezastarávajícím stroji Didaktik Gamma, kteří se pod tlakem doby rozhodli migrovat na na PC a .NET. Ale že by tvořili tak početnou skupinu, aby se pro ně vyplatilo vytvářet seriál? :)
Wednesday, 15 September 2004 07:55:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
.NET Framework | Ostatní
Tuesday, 08 June 2004
Projekt Kamilka uveden v život
Ve 22:20 se nám s Petrou v porodnici v Benešově narodila krásná dceruška Kamilka. Měří 50 cm a váží 2, 95 kg. Takže jsem otcem a že k rodičovství přistupuji zodpovědně svědčí to, že jsem našemu dítěti už před měsícem vybral mobilní telefon, dát mu ho ale ještě prý nesmím ;)
Tuesday, 08 June 2004 07:23:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Wednesday, 02 June 2004
Hledají se vývojáři v .NET Frameworku aneb pojďte dělat kvalitní SW bez kompromisů:)
Jak stálí členové konference EMWAC vědí:), ve společnosti DIGI TRADE stále přijímáme vývojáře pro .NET Framework. Protože informace v emailovém podpisu je velmi strohá, chci v tomto spotu popsat, jak probíhá výběr vhodného kandidáta a co uchazečům nabízíme.
Samozřejmě, že konkrétní detaily smlouvy jsou individuální a odvíjejí se od pozice, na kterou je člověk zařazen.
Poté co mě kontaktujete na emailu rstein at digi-trade.cz,vám zašlu podrobný popis nabízené pracovní pozice. Ideální bude, když ke kontaktnímu emailu přiložíte životopis. Jestliže se vám bude pozice líbit, smluvíme si s vámi termín osobní schůzky. Můžete si vydechnout, s žádným personalistou se nesetkáte.:) Pohovoru je přítomen vedoucí týmu vývoje na platformě Microsoft Štěpán Krejcar a já. Nejdříve se dozvíte něco o nás a firmě, pak vás požádáme o shrnutí vašeho profesního životopisu. Následuje nejzajímavější část:), ve které prověřujeme odborné znalosti. Tu mám na starosti já, takže můžete být bez obav.:) Cílem není uchazeče potopit, ale diskutovat s ním o vývojářských tématech uvedených v odborném životopise. Na začátku je uchazeč dotázán, zda se vyzná v UML notaci. Když řekne, že ano, bavíme se s ním nad UML modelem. Když UML neznáte, tak si jeho pasivní čtení u nás rychle osvojíte, ale jeho neznalost neovlivňuje celkové hodnocení pohovoru. Preferujeme uchazeče, kteří rutinně ovládají ADO.NET, MSSQL, Web Forms a/nebo Windows Forms. Také předpokládáme perfektní znalost SQL, uchazeč má za úkol napsat složitější dotaz na základě předloženého schématu databáze. Zdůrazňuji, že se ptáme hlavně na témata, v nichž se cítíte sami silní. Smůlu mají uchazeči, kteří do životopisu uvedou, že znají .NET Remoting a pak si myslí, že MarshalByRefObject je jméno vysoce postaveného žoldáka z napoleonských válek:). Bez legrace, opravdu se mnoho uchazečů uváděním technologie, z níž znají jen název, vyřazuje samo.
Jestliže odbornou částí projdete bez vážných znalostních mezer, nabídneme vám ihned práci. Když se objeví více srovnatelných kandidátů nebo si nejsme jisti využitím znalostí konkrétního člověka v týmu, necháváme si nějakou dobu na rozmyšlenou. Nejpozději do jednoho týdne ale dostanete konečné vyjádření.
Proč byste měli jít právě k nám?
1) Chcete pracovat se mnou.:)
2) Nemáte rádi rutinní práci, ale milujete složité projekty z oblasti CRM, Document Managamentu, Integrace aplikací, intranetových aplikací...
3) Chcete pracovat ve firmě, kde se dělá vždy analýza a systémový design aplikací, takže odpovědnost za kvalitní aplikaci neleží jen na bedrech programátora.
4) Nejsme firma, která přijme lidi na jeden projekt s "žhavými" termíny, naslibuje jim všem nejméně modré z nebe a po dokončení projektu je bez skrupulí vyrazí. U nás chceme, aby se lidi neustále vzdělávali, aby odborně rostli – oboustranně výhodná symbioza zaměstnance a firmy, chcete-li.
5) Nebaví vás neustále před dokončením projektu kompletně přepisovat aplikaci, protože si zadavatel usmyslel, že je všechno jinak? U nás jsou zákaznící srozuměni s tím, co se objeví v každé verzi aplikace a co již ne, takže nemáte pocit, že vaše několikatýdenní práce je rozmetána rozmary zákazníka. Dohadování se zákazníkem je záležitostí projektových vedoucích a obchodníků, nikdy ne programátorů.
6) Jsme autorizované certifikační středisko, a proto přímo u nás můžete získat odborné certifikáty (MCP, MCAD, MCSD, IBM certifikáty atd.). Firma hradí veškeré náklady spojené se získáním certifikace, navíc dostanete po úspěšném složení zkoušky jednorázovou finanční odměnu a po dobu platnosti certifikátu máte speciální prémie k platu. Za složení a hrazení certifikace nechceme žádné „ďábelské“ úpisy jako jiné firmy, ve kterých byste se zavazovali, že budete pro nás určitou dobu pracovat nebo že při odchodu z firmy náklady na zkoušku zpětně doplatíte.
7) Samozřejmě vám nabídneme i dobré finanční ohodnocení (13. plat), stravenky a další maličkosti.:)
Jestliže tedy právě teď měníte zaměstnavatele, určitě se mi ozvěte na email rstein at digi-trade.cz. Pokud máte dotazy, nebojte se napsat do diskuze pod článkem.
Aktualizace: Adresa společnosti
DIGI TRADE
Vlkova 36, Praha 3
tel: +420 2 22722356
fax: +420 2 22722302
web:
http://www.digi-trade.cz
Wednesday, 02 June 2004 16:34:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Saturday, 15 May 2004
S-Video, SCART - trnitá cesta za černobílým obrazem
Dneska dopoledne jsem se rozhodl, že naplno využiji dřímajícího multimediálního potenciálu :) v přiděleném firemním notebooku IBM ThinkPad R40, který pracovně používám od listopadu, ale zatím jsem nevděčně ignoroval jeho výstup S-Video. Protože jsem v této oblasti úplný laik, nechal jsem se poučit, že S-Video mohu používat i s mojí obstarožní domácí televizí přes SCART konektor. Ráno jsem pln nadšení v místním obchodě s elekronikou u evidentně mým požadavkem konsternovaného prodavače zakoupil S-Video kabel a redukci na SCART. První varovnou indicií měl být fakt, že redukci distribuuuje firma HAMA, s níž mám ty nejhorší zkušenosti. Ale moje chtivost podívat se na nějaký pěkný film byla silnější.
Po návratu domů jsem vytáhl SCART kabel od videa, vložil jeden konec S-Video kabelu do notebooku, druhý konec do SCART redukce a redukci do televize. Po chvilce laborování ve Windows XP se na televizi objevil vytoužený obraz. Skvělý! Ihned po výkřiku radosti přišlo zklamání, protože moje zornice zaregistrovaly, že obraz je pouze černobílý. Sice mým oblíbeným filmům od I. Bergmanna černobílá sluší, ale přeci jen by se výhradní orientace na černobílou produkci podobného ražení mohla podepsat na mém kulturním rozhledu a i tak dost rozháraném duševním zdraví.:)
Po neúspěšných hrátkách s nastavením grafické karty ATI Radeon 7500 a zbytečné instalaci nových ovladačů z IBM centra jsem hledal na Netu vysvětlení té neústupné černobílé anomálie. Výsledek mě příliš nepotěšil - jak to tak vypadá, čeká mě koupě další redukce. Viz http://www.svideo.com/svideoscart.html. Kdyby mi někdo zkušenější mohl doporučit konkrétní typ adaptéru a prodejnu na Netu nebo v Praze, byl bych mu vděčný. Zatím tedy nechám S-Video konektor na notebooku ležet ladem.
Saturday, 15 May 2004 17:26:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Thursday, 06 May 2004
DIGI TRADE součástí skupiny PC-WARE
Firma
DIGI TRADE, ve kterém jsem zaměstnán, se včera stala součástí mezinárodní skupiny
PC-WARE. Další krok za námi, vypadá to, že se můžeme těšit na rozsáhlé a doufám i komplikované mezinárodní projekty. Nové zkušenosti, příležitosti, žádný stereotyp, přesně to, co mám rád. U sklenky šampaňského také doufám, že se nám vyhnou mezinárodní průšvihy, ty internacionalizovat nemusíme.:)
Thursday, 06 May 2004 13:44:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Friday, 30 April 2004
Ztracený potomek se vrací aneb vítejte v Evropě
Stejně jako Radim a další, i já jsem rád, že zítra vstoupíme do EU. Optimisté i skeptici řekli svá někdy zbytečně ostře vyhrocená pro a proti a jistě ve svém zapáleném chrlení argumentů nepřestanou, ale žádně emoce již nemohou na našem zítřejším vstupu do EU nic změnit. I když jsem měl před referendem o vstupu do EU obavu, že český národ dá přednost taktice "máme teď své jisté a po nás potopa", nestalo se tak a přesvědčivá většina řekla vstupu do EU své ano.
Konečně snad můžeme říci, že jsou již definitivně mrtvé nereálné a sebezničující panslavistické obrozenecké koncepty, spoléhající na náruč feudálního Ruska. Tyto koncepty byly s velkou pompou oživeny komunistickými ideology a pohlaváry vrhajícími se do otcovské náruče tatíčka-cara Stalina, která se brzy proměnila v pěst knokautující naší republiku v bezvýznamného červa vydaného na pospas rozmarům senilních oligarchů v Kremlu.
Ani první republika živící sama sebe nadějí, že poloha našeho státu nás předurčuje k tomu být politickým a kulturním pojítkem mezi Východem a Západem, mezi starým a novým světem, dlouho nevydržela. “Státy se udržují idejemi, na kterých byly založeny“, říkal Masaryk. Měl pravdu, když se ukázala iluzornost ideje pojímající republiku jako most mezi Východem a Západem, krátké období samostatnosti skončilo.
Nyní vstupujeme do nové Evropy. Do Evropy poučené kataklyzmaty dvou světových válek a odhodlané nepřipustit opět barbarství komunismu a nacismu. Do Evropy, která je snadným terčem pro kritiky, protože kompromisní hledání nové společné identity respektující rozdílnost států a řešení praktických otázek zohledňující zájmy všech zainteresovaných stran nemůže žehrající maximalisty nikdy uspokojit. Vše velké se rodí v bolestech ani Evropská Unie není výjimkou. Jsem šťastný, že se zítra naplní sen, který předchozím generacím musel připadat v existující politické konstelaci plné nočních můr nesplnitelný. Takový den si naše emoce a radost určitě zaslouží. Od tohoto roku považuji 1. Máj opět za svátek, za svátek EU.:) Užijte si ho.
Friday, 30 April 2004 17:54:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Thursday, 29 April 2004
Rádio Jerevan?
Ve svém jinak zajímavém weblogu se Tomáš Kouba zamyslel nad úrovní a periodicitou česky psaných zdrojů o .Net platformě. No zamyslel, celý spot na mě působí dojmem, že ho Tomáš Kouba napsal na apríla a opožděně publikoval, ale na konci dubna tenhle spot již opravdu nepobaví.
Co mi tak vadí? Subjektivní dojmy vydávané za podložený názor. Třeba výčet zdrojů o .Net platformě není úplný, byly například opomenuty články na Intervalu o ASP.NET.
Nicméně to není vše, Tomáš Kouba se nám v krátkém příspěvku předvede i jako investigativní novinář, který odhalil skandál okolo nekvalitní práce správců konference Emwac, protože ti jsou údajně sponzorováni Microsoftem za to, že konference bude k něčemu vypadat. Nejde o to, že Microsoft pravděpodobně opravdu Emwacu nějakou částku za hostování platí, ale pochybuji, že pan Kouba má v ruce smlouvu mezi Microsoftem a Emwacem, ve které je napsáno, že za tučný úplatek musí Emwac provozovat konferenci v kvalitě požadované panem Koubou. Takhle vznikají fámy. Nejdříve kdosi vysloví spekulaci, že správci EMWACu jsou za provoz konference placeni Microsoftem (proč ne?) , pak pan Kouba tuto zprávu přijme, ale stále uznává, že jde jen o dohad. Za měsíc a půl již s tou samou spekulací nakládá jako s ověřeným faktem.
Na konci příspěvku Tomáš Kouba přijme roli mudrce, který nám vysvětlí, proč je málo kvalitních článků a blogů pro .Net platformu.
„Je zajímavé, že proti
Javě
je úroveň a především periodicita zdrojů o technologii .NET a C# mnohem horší. Možná je to tím, že ti kteří se živí Microsoft technologiemi mají méně času. Buď je to proto, že programovat pro Microsoft je mnohem náročnější než pro Javu, nebo jsou to obecně komerčněji zaměření lidé. Psaní spotů a článků vyžaduje značnou míru entuziasmu a ten možná Microsoft oblíbencům chybí. Každý máme své priority a na penězích není nic špatného.“
Takže teď jsme se konečně o .Net vývojářích dozvěděli holou pravdu. Jen nevím, co si mám představit pod „komerčněji zaměřeným člověkem“. Asi homo novus, dle všeho pěkná svině:). .Net vývojářům chybí jakékoli nadšení, ale zato jsou to oslíci, kteří na každém kroku trousí prachy ušetřené tím, že svůj čas rozumně neinvestují do psaní článků nebo blogů, protože se nechali poučit, že stejně mají nižší úroveň než články o JAVĚ.
Ten spot nezarazil jen mě, ale třeba i Romana Pichlíka. Tohle jste myslel vážně pane Koubo?
Thursday, 29 April 2004 21:26:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní
Sunday, 25 April 2004
Proč další weblog?
V prvním příspěvku je nedobrým zvykem přivítat odvážného čtenáře a nepřímo mu polichotit, jaký prokázal dobrý vkus, že se stavil, a také jej nenásilně vést k poznání, že by bylo společenským faux pas, kdyby se nezastavil znovu. Nevím, jestli je v tom zákonitost přírodní nebo společenská , ale nejlepší v nesmrtelné disciplíně lichocení bývají rychlokvašení autoři, jejichž duševní invence a chuť psát zmizí po třech dalších upocených a z duševní mizérie vydolovaných příspěvcích. Takže první zásada, drbání za ušima, milý svéprávný čtenáři, na tomto weblogu nikdy nebude.
V nadpise příspěvku je otázka, která vyjadřuje mé vlastní pochybnosti o smyslu psaní weblogu. Je psaní weblogu pouhým projevem grafomanie a snahy autora vykřičet do světa své „originální“ já? Nebo je weblog sbírkou většinou nekomentovaných hypertextových odkazů, veřejně sdílenými záložkami autora, který tím chce světu cosi sdělit? Ale co? Snad, já také umím hledat v Googlu, a protože jsem vždy „in“ v technologiích, tak používám čtečku RSS? :) Takto pojaté weblogy jsou pouhým plevelem, roztříštěným, plochým a všedním svědectvím o aktivitách občas (buďme spravedliví) alespoň marginálně zajímavých dušiček, které nedokáží reflektovat sami sebe s dostatečným nadhledem. Zásada druhá – tento weblog není a nebude sbírkou mých do světa vykřičených komplexů, deprivací, úchylek a ani se nestane chytřejším bratrancem záložek z Internet Exploreru.
Přes všechny mé výhrady jsem si weblog zřídil. Weblogy jsem kritizoval dlouho, ale nikdy jsem nedokázal říci, že weblogy jsou je pouhá efemérní móda, která nic nepřináší. Našel jsem si „své“ weblogy, které si rád přečtu. Jako pars pro toto bych uvedl weblog Patrika Zandla s názvem Marigold . Patrik Zandl velmi dobře ví, jak vytvořit zajímavý weblog – viz jeho článek. Myslím, že nejdůležitější v článku uváděnou zásadou je ta, která říká, že weblog by měl mít obsah určený nejen k přečtení a zapomenutí, ale také trvalejší obsah, kvůli kterému se budou čtenáří vracet. Zásada třetí – tento weblog se nechce stát další dokonalou ilustrací úsloví „jedním uchem dovnitř a tím druhým ven“. V pláštíku weblogu se budu vyjařovat k tématům, jež mě zajímají a o nichž si myslím, že budou zajímat i ostatní.
V předmluvě každé knihy je většinou informace o autorovi, a proto i v úvodním příspěvku weblogu napíšu alespoň pár základních údajů o sobě, abyste měli lepší představu, kdo to tu káže, a dokázali si alespoň v hrubých konturách personifikovat moji osobnost pro případná proklínání nebo vytvoření schematického portrétu, na nějž se házejí úlevné psychohygienické šipky.:) Je mi 26 let a pracuji jako analytik a vývojář v SW společnosti DIGI TRADE . Ve weblogu se budete setkávat s postřehy k UML, návrhovým vzorům a OO principům obecně. Vyvíjím hlavně na platformě NET Framework, kterou jsem si oblíbil ještě když byla v plenkách, respektive v Beta verzi, a proto se mnoho příspěvků bude týkat jí a také její „odlehčené-compact“ verze určené pro mobilní zařízení. Moje články o analýze a vývoji můžete najít na serveru Interval.cz . Přispívám také do konfererencí EMWAC VS.NET a Builder .Net. Za publikační činnost a příspěvky v konferencích mi byl v lednu 2004 společností Microsoft propůjčen MVP titul. Mobilní zařízení (PDA s Windows Mobile, mobilní telefony) a GSM/UMTS sítě jsou dalším tématem weblogu. Nyní je mým hlavním domácím mazlíčkem (samozřejmě kromě manželky :) ) MDA II , o němž jsem psal na MobilManii.
Ač souhrou okolností, nutností a náhod, které se občas eufemisticky říká život, se nyní zabývám hlavně technickými obory, nebylo tomu tak vždy, a moje studium se zaměřovalo na humanitní vědy. Jak to pregnantně vyjadřuje podtitulek weblogu, humanitní zájmy docelují moje vnímání světa a jsou příjemným korektivem k přetechnizovanému všednímu životu. Proto se na tomto weblogu setkáte i s komentáři k mé oblíbené literatuře (Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, Dostojevskij...) a filosofii (Martin Heidegger, Jan Patočka, Vídeňský kroužek, strukturalismus, fenomenologie...). Jestliže Vám budou připadat některé mé závěry ve weblogu příliš subjektivní, apodiktické nebo paradoxní, pak vězte, že souhlasím s tezí „paradox je vášeň myšlení“ (Kierkegaard) a že pokud něco říkám, tak tím vyjadřuji „zde stojím, nemohu jinak“. Poslední citát pochází od Luthera a já jsem katolík. A tak je to u mě se vším.:)
Pokud jste dočetli příspěvek až sem, tak Vás vítám. Myslím, že si budeme rozumět.
Sunday, 25 April 2004 15:51:00 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)
Ostatní