\

Školení Návrhové vzory, OOP a UML


 Friday, May 21, 2004
Bezpečná změna verze assembly zveřejněné pro COM

Do konference Emwac VS.NET poslal dotaz pan V. Gazda, jenž se chtěl vyhnout opakované registraci .NET assembly pro COM klienty po změně verze assembly.

Zde je stručný postup vedoucí k eliminaci opakované registrace:

1) Napsal jsem jednoduchou knihovnu s názvem TestLibrary v C#. Rozhraní IType je označeno atributem InterfaceType, kterému je do konstruktoru předána hodnota ComInterfaceType.InterfaceIsDual - rozhraní podporuje brzkou (early) i pozdní (late) vazbu. Rozhraní ITest implementuje třída Test. Z třídy Test je pro Com klienty dostupná pouza metoda Test, protože jsem aplikoval  atribut ClassInterface(ClassInterfaceType.None). Možnost None z enumerace ClassInterfaceType registračním nástrojům signalizuje, že z třídy mají být publikovány pouze metody z  implementovaných rozhraní (tedy určitě ne zděděné metody).

using

System;

using

System.Runtime.InteropServices;

using

System.Reflection;

namespace

RStein

{

[InterfaceType(ComInterfaceType.InterfaceIsDual)]

public interface ITest

{

void TestMethod();

}

[ClassInterface(ClassInterfaceType.None)]

public class Test : ITest

{

public Test()

{

}

public void TestMethod()

{

Console.WriteLine("Hello from COM " + Assembly.GetExecutingAssembly());

}

}

}

2) Vygeneroval jsem silné jméno (strong name), podepsal a zkompiloval verzi  1.0.0.0 assembly.

[assembly: AssemblyVersion("1.0.0.0")]

[assembly: AssemblyKeyFile(@"..\TestLibrary.snk")]

 

3) Assembly jsem zaregistroval pro COM spuštěním  regasm.exe.

RegAsm.exe TestLibrary.dll /tlb:TestLibrary.tlb

4) Napsal jsem primitivního klienta v C++, který přes COM volá metodu TestMethod z rozhraní ITest. Dle očekávání žádný problém.

#include

"stdafx.h"

#include

<wtypes.h>

#import

"mscorlib.tlb"

#import

"TestLibrary.tlb" no_namespace named_guids

int

_tmain(int argc, _TCHAR* argv[])

{

CoInitialize(NULL);

ITest * pTest = NULL;

HRESULT hr = CoCreateInstance(CLSID_Test,

NULL,

CLSCTX_INPROC_SERVER,

IID_ITest,

reinterpret_cast<void**>(&pTest)

);

pTest->TestMethod();

pTest->Release();

CoUninitialize();

}

5) Změnil jsem verzi assembly TestLib.dll na 2.0.0.0, opět jsem kód zkompiloval a umístil do GAC. Verzi 1.0.0.0 jsem z GAC smazal. Po spuštění C++ klienta jsem dostal z metody CoCreateIntance HResult, že nelze nalézt požadovaný soubor.

[assembly: AssemblyVersion("2.0.0.0")]

6) V machine.config jsem instruoval runtime, že nyní mají všichni klienti používat verzi 2.0.0.0 assembly. C++ klient opět typy z assembly TestLib.dll nalezne a žádná opakovaná registrace přes regasm.exe není třeba.

      <dependentAssembly>
        <assemblyIdentity name="TestLibrary" publicKeyToken="12ba27c531641c01" />
        <bindingRedirect oldVersion="1.0.0.0" newVersion="2.0.0.0" />
      </dependentAssembly>



Friday, May 21, 2004 10:14:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  .NET Framework


 Wednesday, May 19, 2004
Interval - článek Vývoj sofistikovaných WWW služeb v .Net Frameworku

Na Intervalu mi dnes vyšel článek, který vysvětluje vytváření WWW služeb s použitím nového API pro příjem a zasílání zpráv ve Web Services Enhancements 2.0. Článek je úvodem do světa WSE, v dalších článcích se chci se zaměřit na vysvětlení jednotlivých standardů (ws:addressing, ws:security, DIME atd.). Standardy implementované ve WSE konečně začínají zbavovat WWW služby etikety sice důležité, ale zatím nezralé technologie, které chybí například životně důležité standardy pro bezpečnou komunikaci. WWW služby určené k překonání komunikačních bariér mezi různými operačními systémy i aplikacemi paradoxně nové proprietární berlínské zdi vytvářely, protože každý dodavatel WWW služeb byl nucen autentizaci uživatelů nebo kryptování dat řešit individuálně a jeho volba byla limitována dostupnými prostředky preferovaného vývojového prostředí. V .Net Frameworku jsme si za tímto účelem vyvíjeli  rozličné SOAP extenze nebo http moduly.

Microsoft si také chytře vývojem WSE ověřuje životaschopnost, výhody a slabiny nových standardů, aby v Longhornu mohl představit zralou technologii bez (doufejme) zásadních problémů. Jak asi víte, v Longhornu budou WWW služby součástí nového komunikační platformy s kódovým názvem Indigo. Potěšující je, že Indigo by mělo být dostupné i pro starší operační systémy Windows XP a Windows 2003, takže ihned vyvíjet budeme moci i pro zákazníky, kteří jsou při přechodu na nové technologie laxnější.:)

Od vás, čtenářů, bych rád věděl, jestli chcete, abych se v článcích zaměřil jen na praktické použití nových standardů. To znamená hlavně na to, jaké třídy a metody použiji na klientovi a serveru, když chci poslat přílohy nebo co všechno musím udělat/nastavit, abych obsah zprávy zakryptoval atd.. Nebo byste byli raději za hlubší ponor do hlubin standardů, takže bych popisoval i strukturu SOAP zpráv vyměňovaných mezi klientem a serverem a vy byste tak získali lepší vhled do (alespoň pro mě :) ) mimořádně vzrušujícího infrastrukturního pozadí WWW služeb?



Wednesday, May 19, 2004 7:59:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [7]  Web Services


 Tuesday, May 18, 2004
Další hrátky s Merge replikací

Tak dnes jsem si lál do příliš brzy zpychlých individuí, protože ve spotu z minulého týdne jsem se chlubil, jak se nám podařilo Merge replikaci zkrotit. Dnes za mnou přišel tester, který dostal za úkol vyzkoušet replikaci ve Virtual PC s Windows XP a souborovým systémem FAT. Uznávám, kombinace Windows XP a FAT zní nesmyslně, ale z mně neznámého důvodu ji na některých stanicích náš zákazník používá, a my jsme si chtěli být jisti, že nebudou při zítřejším releasu žádné problémy.

Tester přišel, že se mu nedaří založit subscription. Vždy nastala tato výjimka :
"System.Runtime.InteropServices.COMException(0x80004005). The subscription to publication <nazev publikace> is invalid.


Překvapilo mě, že k založení "subscription" přes tuto hlášku došlo, protože se zobrazila v sekci Subscriptions v Enterprise manageru. Vyzkoušel jsem založení "subscription" na třech dalších počítačích, virtuálních i hmotných.:) Vše proběhlo bez problémů. Po několika neúspěšných pokusech o založení "subscription" na stroji s XP a FAT, jsem se pokusil zaregistrovat inkriminovaný MS SQL server v mém Enterprise Manageru . Přitom jsem si všiml, že občas se název MSSQL serveru zobrazí, občas ne, registrace selže, ale za 10 sekund již proběhne bez problémů. Začal jsem mít podezření, že jde o síťový problém. Tester se mi až po mém přímém a přiznám už dost nevrle a neomaleně formulovaném dotazu, jaké že to koniny musel provádět s názvem stanice, přiznal, že po instalaci MSSQL změnil název počítače. Vrátit původní název stanici ale nestačilo. Bylo třeba znovu zaregistrovat jméno MSSQL serveru.

Musíte nejdříve zjistit, pod jakým jménem se MSSQL hlásí.
select @@SERVERNAME

Poté odregistrujete server ze seznamu známých serverů.
sp_dropserver <Současný název serveru>

Server znovu zaregistrujete se správným jménem a parametrem 'local'. Pouze jeden server může být registrován jako "local" Od této chvíle bude proměnná @@SERVERNAME vracet nový název.
sp_addserver <Nový název> , 'LOCAL'

Ještě můžete zkontrolovat, že procedura sp_addserver opravdu úspěšně proběhla. Lokální server musí mít ve sloupci Id nulu.
sp_helpserver

Poučení? Merge replikace je opravdu zkrocena, jen nad kreativními testery je třeba nestále práskat varovným bičem. Nemám rád kritickou podmínku úspěchu zvanou lidský faktor.:)



Tuesday, May 18, 2004 7:58:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [15]  (MS)SQL tipy a triky


 Sunday, May 16, 2004
Analytikova zkušenost s Ariadninou nití

Svět objektově orientovaného programování je plný různých doporučení, striktních zákazů, nemilosrdně vyžadovaných pravidel i dobře míněných zápisků s petrifikovanými zkušenostmi analytiků-doyenů.

Studiem dokumentace k OOP by mohl nyní jeden člověk strávit celý život a zdá se být kladem, že začínající analytik není odkázán jen na svoji invenci a nemusí stále dokola s Archimédovým výkřikem objevovat dávno známé znalosti, ale zvládne učební křivku na své cestě za téměř dokonalým návrhem (na tomto světě nemůže být nic dokonalé :)) rychleji s využitím přehršle formálních poznatků svých předchůdců. Skoro růžové vyhlídky.:)

Nakonec vždy zjistíme, že mechanická aplikace sebelepších pravidel z nás dobré analytiky neudělá a že ke každému návrhu systému musíme přistupovat s respektem, protože půjde o originál reagující na vždy jiné požadavky zákazníka. Samotný proces návrhu připomíná průchod bludištěm, ve kterém jsou lákavě svůdnou Ariadninou nití zkušenosti jiných i naše vlastní, ale nikdy si nemůžeme být jisti, že postmoderní feministka Ariadna netouží po naší smrti u Minotaura, kterým je formálně dokonalý systém zcela se míjející s reálnými a zákazníkem vyslovenými požadavky.

Po trochu delším úvodu se dostávám k samotnému tématu příspěvku. Jednou z nejdůležitějších a nejvíce akcentovaných charakteristik dobrého návrhu je striktní dodržení principu izolace změn. Většinou se tímo principem míní omezení dopadu změn při rozvoji systému na určitou komponentu nebo třídu bez zásahu do návrhu a kódu ostatních a se změnou nesouvisejících komponent aplikace. Systémy, u nichž každá změna spustí dominový efekt vynucených drobných a těžko dohledatelných úprav, dokáží zákazníkům i dodavatelům připravit těžké noci plné nočních můr o neúspěšném businessu.

Izolaci změn ale nemusíme chápat jen takto omezeně jako prostředek k snadnému rozvoji aplikace. Mnohdy je nutné vyrovnat se ihned v první verzi aplikace s rozdíly při práci s třídami na různé úrovní hierarchie dědičnosti vyplývajícími přímo z aplikace uznávaných objektově orientovaných principů a zamezit šíření zhoubného požáru v podobě duplicitního kontrolního kódu.

Představme si návrh aplikace, ve které existují tři typy produktů. Běžný produkt určený k prodeji, reklamní produkt a konkureční produkt, jímž se míni produkt prodávaný konkurenční firmou. U běžného produktu se evidují tři různé ceny (běžná prodejní cena, cena vzorku a cena, kterou má produkt, je-li předán jako kompenzace obchodníkovi za splněný objem prodeje). U reklamního produktu a konkurenčního produktu se eviduje jen běžná prodejní cena.V diagramu vytvoříme abstraktní třídu ProductBase (ze zde popsaného zadání její nutnost neplyne, ale berte ji prosím jako aplikací vynucený fakt. :) ), která bude obsahovat atribut běžná cena. Potomci ProductBase "Reklamní produkt" a “Konkurenční Produkt" žádný atribut nepřidávají. Dvě další ceny (vzorek, kompenzace) přidá potomek "Běžný produkt". Z hlediska OOP je vše správně, předek ProductBase obsahuje jen společné atributy. Ostatní části systému ale například při zakládání objednávky na produkt budou nuceny při potřebě přistupovat k cenám pro vzorek a rekompenzaci přetypovávat na potomka "Běžný produkt". Nepříjemný způsob, jak do systému zavést závislost na konkrétní třídě a ne na rozhraní a porušit tak další důležitý OOP princip. Ariadna nás poprvé zradila, protože její niť se odvíjí dvěma zcela rovnocennými směry. Pro jaký směr se rozhodnout? U tohoto systému jsem zvolil následující řešení. Produkty měly být řazeny do jednoho či více katalogů, a proto vznikla třída katalogová položka. Položky objednávky si ukazují na položku v katalogu, ne přímo na produkt. Třída katalogová položka má ve svém rozhraní všechny tři ceny. To znamená, že jako jediná v celém systému zná konkrétního potomka ProductBase, se kterým pracuje, a vrací při požadavku na konkrétní cenu buď nulu, pokud u objektu daný atribut neexistuje, nebo získá a vrátí patřičnou cenu delegací na atribut třídy "Běžný produkt". Třída objednávka neobsahuje žádný specifický kód rozlišující mezi typy produktů. Popravdě řečeno, v reálném systému pracují s potomky ještě business pravidla pro objednávky na různé typy produktů, ale ta jsou uložena mimo objekt objednávky ve speciálních "strategiích". Pravidla ověřují platnost a homogenitu položek objednávky. Ale to je opravdu vše - zbytek aplikace pracuje s produkty bez přetypovávání. Milá nerozhodná Ariadno, tentokrát jsem se z tvého ambivalentního vedení vysmekl.

Podobný případ. Když píšete aplikační logiku, která má být společná pro .Net Framework i Compact .Net Framework, brzy zjistíte, že musíte v kódu zohlednit absentující funkcionalitu v Compact .Net Frameworku. Jestliže aplikaci prošpikujete neustálými testy na platformu, nejste vývojáři, ale nejhorší programátorská spodina, pro níž je Minotaurus vysvobozením a panenské Ariadny byste se neměli ani dotknout.:) Jaký je správná postup? Vezměme si jako vzorový příklad řešení nepříjemného poznatku, že v Compact .Net Frameworku překvapivě chybí známá třída ConfigurationSettings.AppSettings pro načtení konfiguračních parametrů. Abyste mohli načíst konfigurační parametry v rámci celé aplikace jednotným způsobem, vytvoříte rozhraní s metodou GetConfigValue. Poté vytvoříte dvě implementace tohoto rozhraní . Jednu pro .Net Framework s využitím třídy ConfigurationSettings.AppSettings a jednu pro Compact .Net Framework, v níž načítání parametrů z XML souboru napíšete sami. Po spuštění aplikace je zjištěna verze operačního systému, a do proměnné, jejímž typem je rozhraní s metodou GetConfigValue, je dosazena platformně závislá implementační třída. Celá aplikace používá jen metodu GetConfigValue a žádné další testy neprovádí. Ač to tak ihned nevypadá, de facto se jedná o návrhový vzor Bridge, v němž konkrétními implementory jsou platformně závislé třídy a odstiňující abstrakcí pro klienty je rozhraní s metodou GetConfigValue. Také zde je dilema - většina OO příruček hlásá, že by v systému neměly vznikat třídy s jednou odpovědností (funktoidy). Ale zde popsané "funktoidy" jsou užitečné a pro vitální funkce sytému nenahraditelné.

Ariadnina niť se u každého kvalitního návrhu systému nenávratně přetrhne a to je většinou spolehlivý příznak, že jsme nalezli vlastní mapu k bludišti a nepotřebujeme zavádějící berličky třetích stran. Příznak toho, že jsme odborně dospěli a neuctíváme již nekriticky OO autority a jejich subjektivní a nutně počtem i typem navrhovaných aplikací podmíněně platné sentence. Včetně našich dosavadních sentencí .:)



Sunday, May 16, 2004 2:10:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [10]  Analytické drobky


 Saturday, May 15, 2004
S-Video, SCART - trnitá cesta za černobílým obrazem

Dneska dopoledne jsem se rozhodl, že naplno využiji dřímajícího multimediálního potenciálu :) v přiděleném firemním notebooku IBM ThinkPad R40, který pracovně používám od listopadu, ale zatím jsem nevděčně ignoroval jeho výstup S-Video. Protože jsem v této oblasti úplný laik, nechal jsem se poučit, že S-Video mohu používat i s mojí obstarožní domácí televizí přes SCART konektor. Ráno jsem pln nadšení v místním obchodě s elekronikou u evidentně mým požadavkem  konsternovaného prodavače zakoupil S-Video kabel a redukci na SCART. První varovnou indicií měl být fakt, že redukci distribuuuje firma HAMA, s níž mám ty nejhorší zkušenosti. Ale moje chtivost podívat se na nějaký pěkný film byla silnější.

Po návratu domů jsem vytáhl SCART kabel od videa, vložil jeden konec S-Video kabelu do notebooku, druhý konec do SCART redukce a redukci do televize. Po chvilce laborování ve Windows XP se na televizi objevil vytoužený obraz. Skvělý! Ihned po výkřiku radosti přišlo zklamání, protože moje zornice zaregistrovaly, že obraz je pouze černobílý.  Sice mým oblíbeným filmům od I. Bergmanna černobílá sluší, ale přeci jen by se výhradní orientace na černobílou produkci podobného ražení mohla podepsat na mém kulturním rozhledu a i tak dost rozháraném duševním zdraví.:)

Po neúspěšných hrátkách s nastavením grafické karty ATI Radeon 7500 a zbytečné instalaci nových ovladačů z IBM centra jsem hledal na Netu vysvětlení té neústupné černobílé anomálie. Výsledek mě příliš nepotěšil - jak to tak vypadá, čeká mě koupě další redukce. Viz http://www.svideo.com/svideoscart.html. Kdyby mi někdo zkušenější mohl doporučit konkrétní typ adaptéru a prodejnu na Netu nebo v Praze, byl bych mu vděčný. Zatím tedy nechám S-Video konektor na notebooku ležet ladem.



Saturday, May 15, 2004 5:26:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [14]  Ostatní


 Friday, May 14, 2004
PDA klient pro blogovací systém .Text
Neznáte někdo  PDA aplikaci pro psaní spotů pro .TEXT? Já jsem na netu hledal, ale prozatím marně. Rád bych spoty psal přímo z PDA. Jestliže žádný PDA klient neexistuje, tak si jej napíšu, ale bych bych rád, kdyby se našlo více zájemců. Program by byl zdarma, pouze bez zdrojových kódů, což pro ty z vás, kdo mě znají, asi není žádné překvapení:). Moje představa je taková, že by aplikace nejdříve podporovala webovou službu SimpleBlogService pro .TEXT. Nepotřebuji zatím nic jiného než poslat spot do blogu, což tato WWW služba zvládá. V případě zájmu bych napsal i další modul, který by umožnil přístup k blogům podporujícím standardní rozhraní MetaBlog API. Takže moje otázka, milí majitelé PDA, zní. Víte o klientovi, který podporuje blog .TEXT anebo žádný takový není a Vy byste o něj měli zájem? Přeci jen, psát si blog editor jen pro sebe mi přijde jako zbytečný luxus.:) 
Teď mě také napadlo, že by bylo příjemné mít klienta pro J2ME v mobilních telefonech nebo mít přístup přes MMS, aby se daly výhledově publikovat zprávy odkudkoli z čehokoli .:)

Friday, May 14, 2004 8:35:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [8]  Mobilitky


Kniha Network programming for the Microsoft .Net Framework

Kniha Network programming for the Microsoft .Net Framework je úvodem do síťového programování. Slovo úvodem bych zdůraznil, protože žádné rozsáhlé případové studie v ní nenaleznete.
Po obligátním a  povrchním úvodu do .Net Frameworku, nás autoři seznámí se “streamy” a pochopitelně se soustředí na třídu NetworkStream. Následuje popis práce s thready a ukázky asynchronního návrhového vzoru (metody Begin*, End*)- i když je problematice věnováno plných 19 stran, nečekejte žádné "best practices", ale spíše upovídaný přepis toho, co je v MSDN. Ukázek asynchronního návrhového vzoru je v celé knize hříšně opulentní množství , takže tato kapitola je jen "lákavou" návnadou.
Dále je v knize vysvětlen význam serializace a probrány jsou XML, binární a SOAP serializace. Když už je serializace probírána do takových detailů, jakými jsou XML atributy, mohla být zmíněna i dynamická redefinice atributů za asistence třídy XmlAttributeOverrides.
Lehký úvod do jmenného prostoru System.Net, jehož smysl mi v kompozici knihy uniká, je vystřídán popisem protokolů IPV4 a IPV6 a metod třídy DNS. Tato kapitola mi připadá z celé knihy nejpovedenější, protože z ní čiší, že její autor své téma podrobně zná, ale přitom dokáže na vyhrazeném prostoru vybrat to podstatné a nezabíhat do zdržujících detailů.
Následující dvě kapitoly tvoří jádro knihy, protože se zabývají klientskými a serverovými sokety a také jejich nadstavbami s jednodušším API (TcpClient, TcpListener). Bohužel tyto kapitoly trpí také největší nevyvážeností ve zpracování tématu. Přístup autorů kolísá od pasivního přejímání informací z MSDN k neustálému zdůrazňování, že pro většinu synchronních metod existují jejich asynchronní doplňky. Když jsem se tuto zajímavou informaci dověděl potřetí a prohlédl si další úmorný Step By Step příklad určený pravděpodobně programátorům po akutní lobotomii provedené brokovnicí, měl jsem chuť připojit se dobře cíleným výstřelem k zástupu šťastných idiotů, abych dokázal kapitoly dočíst. Tam, kde by měla být tématika zpracována velmi prodrobně i s ukázkami, se autoři omezí na shrnující tabulky, jejichž pravděpodobně jediným smyslem je rychlé navýšení počtu popsaných normostran. Moje výtka směřuje hlavně k zcela nedostatečné dokumentaci enumerace SocketOption.
Kromě TCP/IP protokolu jsou zde i ukázky UDP protokolu a implementace takzvaných "Raw" soketů. "Raw" sokety jsou vysvětleny na příkladu ICMP protokolu (což není nic jiného než všem důvěrně známý PING). Slušelo by se zmínit, že na Windows 2000 a XP mohou "Raw" sokety otevřít pouze administrátoři. (ping.exe může spustit každý uživatel, jde asi o jedinou výjimku).
Důležitost tříd WebClient, WebResponse a WebRequest je vyzdvižena v kapitole nazvané "Using the Network". Tato kapitola je povedená, i když zde asi nenaleznete nic překvapivého. Zmíněny jsou cookies, různé způsoby autentizace, certifikáty, SSL.
Z dalších kapitol rychle získáte pocit, že se autoři zavázali dodat dílko o vyšším počtu stran, a proto zařadili témata jako jsou Web Services a .Net Remoting. Sice jsou vždy naťuknuty pokročilé vlastnosti (SOAP extenze, Channel sinks), ale z jejich odfláknutého vysvětlení si začátečník bude brzy zoufat a slabší nátura se k těmto konceptům kvůli neumětelství autorů již nikdy nevrátí. Jako leitmotiv knihy:) se zde objevuje podrobné vysvětlení asynchronního volání WWW služeb.
Autoři se také s těžko pochopitelnou vervou pustí i do vysvětlování Code Acces Security. Jejich snaha se ale omezí na výčet oprávnění a hrubý přehled významu konstitutivních složek CAS, takže kdybych se s CAS setkal poprvé, získám mylný dojem, že CAS je nesmysl bez jakékoli užitné hodnoty. Jsme také poučeni, že bychom měli komunikaci mezi sokety kryptovat, protože svět plný hackerů čeká na naše pakety. Děkuji za osvětu, hned se cítím jako up-to-date vývojář, teď si najdu jen ve slovníku cizích slov význam termínu kryptovat, abych ty hackery svými programy sejmul. :)
Doporučení pro psaní výkonných aplikací jsou shrnuta v mozaice nazvané "Network performance and scalability. Zajímavá je hlavně část týkající se doporučení pro používání "Nagle" algoritmu, ale ani ostatní rady vašim aplikacím neublíží.
Zcela do počtu je kratičká poslední kapitola Advancements in .Net Framework programming, jejíž originální teze by se dala shrnout "Nebojte se, v příští verzi bude zase vše lepší, výkonnější a bezpečnější".
Co říci závěrem? Jestliže se sokety začínáte a jste úplní zelenáči, kniha se Vam bude hodit, i když si z ní odnesete hlavně poznatek, že sokety jsou tady proto, aby bylo na čem demonstrovat dokonalý asynchronní návrhový vzor. :) Jste-li pokročilý vývojář a v knize hledáte neotřelé rady starých zkušených harcovníků, schovejte peněženku, zamáčkněte slzu kanoucí za odpíraným poznáním a vyberte si jiný titul.
Anotace
Název: Network Programming For the Microsoft .Net Framework
Autoři: Jones, A; Ohlund, J; Olson, L;
Nakladatelství: Microsoft Press 2004



Friday, May 14, 2004 8:05:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  .NET Framework | .Net Remoting | ASP.NET | Web Services


 Tuesday, May 11, 2004
Zkrocení zlé ženy - "Merge" replikace na MSSQL aneb co v MSDN nenaleznete

"Merge" replikace v MSSQL se používá hlavně tehdy, když má více uživatelů paralelně pořizovat data v odpojeném (offline) režimu. Bonbónkem je u "merge" replikace podpora mobilních klientů (PDA). Uživatelé se připojí, pořízená data odreplikují na server a server jim na oplátku doručí změny v datech provedené ostatními uživateli. Typickými kandidáty na integraci "merge" replikace do designu aplikace jsou systémy pro podporu obchodních zástupců v terénu. Proč se psát s vlastní komponentou pro replikaci, když je zde komponenta již dostatečně otestovaná Microsoftem na nezanedbatelném množství pokusných králíků.:) . Provoz systému s replikacemi ale přesto není triviální, protože se po čase začnou objevovat problémy, jejichž řešení po mobilním telefonu s obchodním zástupcem vyžaduje velkou dávku sebezapření a neustálého sebeujišťování, že si právě teď zasluhujete plat, takže není žádoucí mezi zuby procedit jadrné hodnocení ohledně intelektální potence protějšku, s nímž právě hovoříte.
Proto jsem pro replikace napsal manažera replikaci, jenž je natolik inteligentní, že uživatele většinou ignoruje a jen občas mu dovolí kliknout na nějaké tlačítko :) Na co byste tedy při návrhu vlastního manažera replikací neměli zapomenout?

Ještě upozorňuji, že tato doporučení se týkají hlavně mně důvěrně známé konfigurace, kdy uživatelé přistupují přes VPN k MSSQL serveru s publikací a na svém počítači jsou přihlášení pod lokálním (ne doménovým) účtem. Uživatelé mají na svém počítači databázi MSDE 2000.

1) Ověření dostupnosti lokálního databázového serveru.


2) Kontrola existence lokální databáze, do níž jsou replikována data.


3) Manažer má v rozhraní metody pro založení a zrušení lokální databáze. V konfiguračním souboru je cesta k souborům se skripty pro zrušení a založení databáze.


4) Ověření dostupnosti serveru (počítače) s replikacemi - "Ping".


5) Zjištění, že na serveru běží MSSQL. Prakticky se jedná o ověření, že se lze připojit na port, na němž "poslouchá" MSSQL (standardně se jedná o port 1433).


6) Manažer musí umět založit novou "subscription". "Subscription" je aktivní relace mezi jedním klientem replikace a MSSQL. Na "subscription" je navázána kompletní historie provedených replikací a prohlédnout si ji můžete v Enterprise Manageru. Po uplynutí nastaveného intervalu neaktivity replikace jsou "subscription" na serveru vymazány. Když obchodní zástupce odjede na čtrnáctidenní dovolenou, tak za existenci této metody si můžete dát pořádného panáka Four Roses. Lépe dva:)


7) Komplementární k metodě pro založení "subscription" je pochopitelně metoda pro zrušení staré "subscription".


8) Reinicializace "subscription" bez ztráty existujících lokálních dat. Například při podezření na neúplné schéma databáze u klienta je nutné znovu doručit inicializační snapshot se schématem. Je zbytečné zakládat novou "subscription", postačí reinicializace stávající.


9) Ověření dostupnosti složek, ve kterých je uložen snapshot. Inicializační snapshot musí být před zahájením replikace dostupný. Ověření dostupnosti složek probíhá až po impersonaci uživatele (viz bod 11).


10) Ověření dostupnosti pracovní složky na lokálním počítači, ve které je rozbalován snapshot. Ověření dostupnosti složky probíhá opět až po impersonaci uživatele (viz bod 11).


11) Impersonace speciálního uživatele, který má doménový účet v síti s MSSQL serverem, na němž je vytvořena publikace. Účet má přístup jen k složkám se snapshoty a k lokálnímu pracovnímu adresáři replikace. Celá replikace běží pod tímto speciálním účtem. Impersonaci nemůžete provádět na počítačích, na kterých jsou nainstalovány operační systémy Windows 98 nebo ME.


12) A samozřejmě musíte mít metodu pro spuštění replikace.

A na konec. Měli byste zájem o nějaký podrobný tutorial o vytváření replikací?



Tuesday, May 11, 2004 9:41:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [9]  .NET Framework | (MS)SQL tipy a triky


 Monday, May 10, 2004
ftxPBrowser - Pocket PC prohlížeč zobrazující najednou více WWW stránek!
Jestliže používáte na svém Pocket PC PDA verzi Internet Exploreru, asi také stejně jako já nejste nadšeni z toho, že si nemůžete najednou prohlížet více stránek. S každou novou verzí operačního systému  Windows Mobile čekám, že se v sekci "New Features" tato funkcionalita objeví. Zatím marně.
Naštěstí již pár let existuje výborný doplněk pro Pocket PC MultiIE, který Internet Explorer o možnost prohlížení více dokumentu doplní.
Nedávno jsem našel program ftxPBrowser , jehož stabilní prerelease verze je volně ke stažení. Jedná se o opravdu pěkný kus softwaru.
ftxPBrowser se nainstaluje prostým nakopírováním exe souboru na PDA. Nejedná se o doplněk IE, ale o samostatný program, který ale pravděpodobně pro renderování stránek využívá engine IE, protože stránky v obou programech vypadají totožně. Hlavní funkce ftxPBrowseru:
1) Možnost prohlížení více stránek v samostatných záložkách.
2) U hypertextového odkazu lze zobrazit kontextové menu a v něm zvolit, že odkaz má být otevřen v nové záložce.
3) Ve spodním menu každé záložky je přepínač, kterým se nastavuje, zda chceme odkazy na záložce otevírat v původním nebo novém okně.
4) ftxPBrowser podporuje prohlížení stránek na celé obrazovce (full screen) bez jakýchkoli rušivých ovládacích prvků. Skvělá věc.
5) Zobrazení zdrojového textu stránky. Nádhera:)
ftxPBrowser je pro tyto operační systémy - HandHeld PC 2000, Pocket PC 2002 a Windows Mobile 2003.
Ve verzi 0.1e, kterou používám, mi vadí, že není možné přidávat odkazy do Favorites. Je to ale asi jediný důvod k otevření standardního Internet Exploreru. ftpxBrowser stojí za vyzkoušení a až autor (snad) uvolní ostrou verzi, tak já si ji rád koupím.

Monday, May 10, 2004 3:23:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  Mobilitky


 Sunday, May 09, 2004
Poezie spářená s technickými spoty

Jak jsem avizoval ve svém prvním příspěvku, v blogu by se měly objevit i příspěvky z literatury a příbuzných humanitních oborů. Uznávám, že doména vyvojar.cz vzbuzuje u lačných návštěvníků asi jiná očekávání a aktivuje spíše jejich technicky orientované kognitivní touhy, ale snad se nikdo z Vás nezačne barbarsky kuckat hned, jak uvidí první strofy nějaké básně. Ani pan domácí zatím neprotestoval :) a nejen neosobními  a většinou fádními novinkami v IT živ je člověk. Přemýšlel jsem, čím bych měl literární sekci otevřít. Protože je weblog subjektivní žánr, ve kterém by ale rozšafný autor neměl od pohodlné klávesnice dle svého naturelu pouze kritizovat nebo chválit tvorbu ostatních, rozhodl jsem se premiérově dát v plen něco ze  svých pokusů v oblasti poezie, abych zřetelně subjektivní charakter spotu umocnil. Usnadněno jsem to měl tím, že na „lyrický věk“, jak trefně období, kdy je nutkání psát poezii nejsilnější, nazval Milan Kundera, jsem již asi definitivně zanevřel. Takže Vaše interpretace, názory, nadávky, averze jsou vítány, a protože nevládnu mocí zneuznaného dandyho, šílence a císaře Nera, nemusíte se ani obávat následků svých výlevů :).

Prosívám

Prosívám nerozumění Tebou darované

Mě do žil zvolna ztrácejících tep dechu

Aby se tok horkosti v zpěněné šílenosti sevřené

Dechem odmítání a krásy padlého prachu

Otevřel –

Les úzkosti vystavěný ze snů a praskotů temnoty

Rozevlátá moc svou dlaň obtiskává do hmoty

Z níž jak z már nečekání a odevzdání

Naprasklé zlaté hrany – vlání, vlání –

A otvírání –

Klečívám v modlitbách a pokora plenění

Příkazem shora i zdola – obemykající vlasy

V nichž mé oči zjitřené v tvém pásu obklíčení

Škvírami zúženými na smuteční hlasy

Se otevřou –

Prostor srůstání přechodných stavů

I ztišení neviditelných v trhlinách stenů

Vyluzujících rozedrávající morkodření

Pro obyvatele nevinnosti i procitání

A otvírání

Vzývávám vyzývavě jazykem zapálení

Průzračné i znovuhynoucí tvořivosti

Jíž v rukou mnou již nevlastněných zachvívá se

Třepotání křídel a jíž se brána malosti naší

Otvírá –

Vydýchání krve – mé či tvé – snad ničí

Kde ještě život ve zlou apoteózu smrti

Vchází a srůstá s mlhou – mlčí

I pak – i pak – i pak sám rozkrývati

Na těle tvém otevřeném

A vlahém mým dechem

O slitování rouhat budu se

Když les úzkosti odkazovaný

Od věků a klamný

Vláním, Vláním

A všepohlcujícím

Otvíráním

Temným

Stráním

Jež jsem zvolil a přijal

Tebe uzavřel

 

Hříčka o jaru

Je jaro a mně se zdá

 že vichr na zem dopadá

Neodpouští, co v nás umírá –

Je jaro – z výšky si nás obzírá

Za oknem zprůsvitnělým raší stromy

Do nebe hrozí – na něm rány

Erbovní symptomy dlouhé nemoci svírající svět

Hle hlupáčku! Vždyť tamhle raší květ!

A někde další, další

Ach moji lidé plaší

Co na jaře se to v nás splaší

Že radujem se a ke křiku jsme hluší

Však vichr na zem dopadá

A nevěstu znásilňuje – ta vždy uvadá

Kam zmizí ženská paráda

Když nás pak zimě prodává



Sunday, May 09, 2004 1:31:00 PM (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [1]  Literární a jiné humanitní úlety