\


 Friday, 24 April 2009
Drobná poznámka ke kontravariancí delegátů v C#

Předpokládám, že se stejně jako já těšíte na lepší podporu kovariance a kontravariance u rozhraní a delegátů v připravované verzi  C# 4.0. Už dnes se ale dá s existující podporou kovariance a kontravariance u delegátů pěkně kouzlit – pro ty s exaktnějším přístupem ke kódu a vytříbenou terminologií se slovo “kouzlit” v knihách zásadně překládá jako “psát elegantnější kód”. Opakovat základy kovariance a kontravariance u delegátů zde nebudu a všechny ty, kteří sem zabloudili při svém ahashverovském “googlování” nějakého problému volně souvisejícího s probíraným tématem, odkážu na článek v MSDN. :-)

Kovarianci i kontravarianci delegátů používám rád, ale dnes se mi podařilo narazit na potíž, o které si nejsem jistý, že je všeobecně známa. Alespoň já jsem se po chvíli údivu a narůstajícího rozčilení nad tím, že můj dokonalý kód :-) nechce vybíravý kompilátor přijmout a neustále protestuje, musel zbaběle uchýlit ke specifikaci C# 3.0.

 

Takže zde je popis “problému”.

Tento kód asi nikoho nepřekvapí

 public delegate void MyAction<T>(T t);

    
    public class Base
    {
        
    }
    public class Derived : Base
    {
        
    }
    class Program
    {
        static void Main(string[] args)
        {

            MyAction<Derived> del = Test;
            
        }


        public static void Test(Base p)
        {
            Console.WriteLine(p);
            
    }
}

Máme generického delegáta MyAction, jehož instanci s názvem del vytvoříme v metodě Main. Za generický parametr T dosadíme generický argument typu “Derived” , přičemž delegát ukazuje na metodu Test, která přijímá argument Typu Base. Kontravariance zajistí, že tento kód bez problémů projde.

Zkusme udělat mírnou úpravu. Místo metody Test přiřadíme do delegáta del lambda výraz, u kterého explicitně určíme typ argumentu.

using System;
using System.Collections.Generic;
using System.Linq;
using System.Text;

namespace ContravarianceTest
{
    public delegate void MyAction<T>(T t);

    
    public class Base
    {
        
    }
    public class Derived : Base
    {
        
    }
    class Program
    {
        static void Main(string[] args)
        {

            MyAction<Derived> a = (Base b) => Console.WriteLine(b) ;
                          
            
        }

    }

}

Kompilátor se tentokrát razantně ohradí proti podobné manipulaci.

Cannot convert lambda expression to delegate type 'ContravarianceTest.MyAction<ContravarianceTest.Derived>' because the parameter types do not match the delegate parameter types    C:\Documents and Settings\STEIN\Dokumenty\CovarianceTest\Program.cs   

A v další chybě své výhrady upřesní.

Parameter '1' is declared as type 'ContravarianceTest.Base' but should be 'ContravarianceTest.Derived'    C:\Documents and Settings\STEIN\Dokumenty\CovarianceTest\Program.cs   

Shrneme-li to, je zřejmé, že při použití lambda výrazu kompilátor na nějakou kontravarianci argumentů zapomene a vyžaduje, aby typ argumentu v lambda výrazu byl identický s typem argumentu u delegáta. Ještě podotknu, že stejné chování s projeví i u negenerického delegáta - public delegate void MyAction(Derived  d);.

Použijeme-li anonymní metodu, kompilátor stále protestuje jako u lambda výrazů.

using System;
using System.Collections.Generic;
using System.Linq;
using System.Text;

namespace ContravarianceTest
{
    public delegate void MyAction<T>(T t);

    
    public class Base
    {
        
    }
    public class Derived : Base
    {
        
    }
    class Program
    {
        static void Main(string[] args)
        {
            MyAction<Derived> a = delegate(Base b)
                                      {
                                          Console.WriteLine(b);
                                      };
              

            
        }


    }

}

Cannot convert anonymous method to delegate type 'ContravarianceTest.MyAction<ContravarianceTest.Derived>' because the parameter types do not match the delegate parameter types    C:\Documents and Settings\STEIN\Dokumenty\CovarianceTest\Program.cs    27    35

Parameter '1' is declared as type 'ContravarianceTest.Base' but should be 'ContravarianceTest.Derived'    C:\Documents and Settings\STEIN\Dokumenty\CovarianceTest\Program.cs    27    44

U anonymních metod a lambda výrazů tedy kontravarianci nehledejme. Ve specifikacci C# 3.0 (C# 3.0 specification – sekce 7.14.1) nalezneme popis omezení pro anonymní metody a lambda výrazy.

“If an anonymous function has an explicit-anonymous-function-signature, then the set of compatible delegate types and expression tree types is restricted to those that have the same parameter types and modifiers in the same order. In contrast to method group conversions (§6.6), contra-variance of anonymous function parameter types is not supported. [zvýraznil R.S.] If an anonymous function does not have an anonymous-function-signature, then the set of compatible delegate types and expression tree types is restricted to those that have no out parameters.”

Většina programátorů v C# asi nikdy na podobné omezení nenarazí, a když už ano, vezmou jako fakt, “že to asi z nějakého důvodu nejde”. Mně přijde podobné chování neintutivní a vsadil bych se, že vetšina vývojářů, ať už vědomě či podvědomě, na C# oceňuje, že jde o jazyk, ve kterém na ně nečíhá mnoho záludností nebo nepříjemných překvapení. S přidáváním dalších a dalších rysů do jazyka vzrůstá pravděpodobnost, že některá nová vlastnost začne ovlivňovat způsob použití starší vlastnosti v jazyce a také vzrůstá počet rozdílů mezi konstrukcemi, které na první pohled vypadají stejně, nebo alespoň od nich poučenější vývojář, ačkoli si je vědom některých rozdílů například mezi delegátem ukazujícím na tradiční funkci, anonymní metodu, lamda výraz a složenou lambdu (lambda statement), očekává podobné chování.

Celou poznámku bychom mohli uzavřít dotazem: “Kolik nových vlastností programovací jazyk snese bez šrámů a posléze pořádných zářezů  na pověsti “jednoduchého” jazyka? Tipnul bych si, že empiricky si to budeme moci ověřit, až se začnou na fórech množit zoufalí vývojáři naříkající nad složitostí jazyka, jako se to děje dnes, když nějaká lama poté, co zbastlila při svých hrátkách “skorofunkčnípůlaplikaci” ve VB, Javě či C#, je nucena programovat v C++”? :-) Jde samozřejmě o hyperbolu, vždyť vím, že budoucnost na krásném IT úhoru je otevřena právě pro všechny ty pilné dělníky nové éry, kteří ochotně vygooglují různé nesouvislé fragmenty kódu, jež považují za společný komunitní majetek k instantnímu užití, dále zkombinují několik z nebe spadlých frameworků dohromady a jsou patřičně hrdi na to, že po dlouhé  praxi znají alespoň přibližný význam poloviny klíčových slov v C# či Javě.  Tedy pro ty, kterým třeba kontravariance v programovacím jazyce nikdy chybět nebude. :-)



Friday, 24 April 2009 11:57:02 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [6]  .NET Framework | Compact .Net Framework


 Tuesday, 14 April 2009
Windows Mobile formulář přes celý displej - v nativním kódu

Na MSDN fórech jsem si všiml, že se vícekrát objevil dotaz, jak v nativním kódu vytvořit okno přes celou obrazovku, které se bude chovat jako formulář v Compact .Net Framework aplikaci při nastavení vlastnosti WindowState = Maximized.

API SHFullScreen sice přepne okno do celoobrazovkového režimu, ale při zobrazení SIPu se opět objeví taskbar. Při skrytí SIPu se okno vrátí do celoobrazovkového režimu. První, co mě napadlo, je skrýt samotný taskbar. Idea dobrá, mohli jsme mít jednoduché řešení,  ale autoři Windows Mobile jako již tradičně řekli ne.

Po několika pokusech jsem zjistil, že jediné použitelné řešení představuje změna pozice a velikosti formuláře vždy, když odchytím zprávu WINDOWPOSCHANGED. To celé je korunováno opakovaným voláním SHFullScreen. Na řešení v Compact .Net Frameworku jsem se nedíval, abych si nekazil radost z vyřešeného úkolu, takže netuším, zda autoři CNF používají ještě nějaký další trik.:-)

Níže naleznete příklad, který je založen na výchozí šabloně Smart Device Windows API projektu. Zajímavé části jsou zvýrazněny tučně. Tento postup lze samozřejmě jednoduše použít ve WTL nebo MFC.

Tady se ještě zeptám:

1) Jsou alespoń pro někoho z Vás tyto tipy/FAQ zajímavé? Já sám miluji přecházení mezi nativním a “managed” kódem, ale asi nemá smysl, abych tyto tipy psal na blog, jestliže o nativní kód (již) nikdo nestojí.Potom by stačílo, abych je nechal utopeny ve fóru o mobilních zařízeních, kde poslouží podobným individuím jako jsem já. V zásobě mám například často kladený dotaz, jak ve Windows Mobile dialogu zachytit WM_KEY zprávy. :-)  I když sám si stále programování v (Compact) .Net frameworku bez dobré znalosti nativního kódu nedovedu představit - což je v roce 2009 možná tristní a nečekaná zpráva.:-)

2) A obecnější dotaz – zajímají někoho z vás tipy pro Windows Mobile/Compact .Net Framework? Pro mě, jak asi tušíte, je programování pro WIN Mobile zařízení potěšení, a proto se podobné tipy objevují i na blogu, který píšu hlavně pro zábavu. I když většinu času jsem nyní strávil vývojem v Silverlightu, WPF, WCF a léčením  roztomilých neštovic na zpočátku krásné tváři Linq2SQL, což znamená, že se na blogu se objeví i další témata, která se budou točit kolem návrhu různých typů aplikací a jako bonus odhalíme nejčastější průšvihy spojené s anemickými modely (i model-view-viewmodely :-))aplikací.

// FullScreen.cpp : Defines the entry point for the application. 
// 
 
#include "stdafx.h"
#include "FullScreen.h"  
 
 
#define MAX_LOADSTRING 100  
 
// Global Variables: 
HINSTANCE           g_hInst;            // current instance 
HWND                g_hWndMenuBar;      // menu bar handle 
RECT usedRect;  
// Forward declarations of functions included in this code module: 
ATOM            MyRegisterClass(HINSTANCE, LPTSTR);  
BOOL            InitInstance(HINSTANCE, int);  
LRESULT CALLBACK    WndProc(HWND, UINT, WPARAM, LPARAM);  
INT_PTR CALLBACK    About(HWND, UINT, WPARAM, LPARAM);  
void MakeFullScreen();  
 
void MakeFullScreen(HWND hWnd)  
{  
      
    SetRect(&usedRect, 0, 0, GetSystemMetrics(SM_CXSCREEN), GetSystemMetrics(SM_CYSCREEN));  
      
    LONG windowWidth = usedRect.right - usedRect.left;  
    LONG windowHeight = usedRect.bottom - usedRect.top;  
 
    MoveWindow(hWnd,   
               usedRect.left,   
               usedRect.top,  
               windowWidth,  
               windowHeight,  
               FALSE);  
 
    //SIPINFO info;  
    //info.cbSize = sizeof(info);  
    //ZeroMemory(&info, sizeof(info));  
    //info.rcVisibleDesktop = usedRect;  
    //  
    //if (!::SipSetInfo(&info))  
    //{  
    //  int error = GetLastError();  
    //  return FALSE;  
    //}  
 
    SHFullScreen(hWnd, SHFS_HIDETASKBAR | SHFS_HIDESTARTICON);  
      
      
      
}
 
int WINAPI WinMain(HINSTANCE hInstance,  
                   HINSTANCE hPrevInstance,  
                   LPTSTR    lpCmdLine,  
                   int       nCmdShow)  
{  
    MSG msg;  
 
    // Perform application initialization: 
    if (!InitInstance(hInstance, nCmdShow))   
    {  
        return FALSE;  
    }  
 
    HACCEL hAccelTable;  
    hAccelTable = LoadAccelerators(hInstance, MAKEINTRESOURCE(IDC_FULLSCREEN));  
 
    // Main message loop: 
    while (GetMessage(&msg, NULL, 0, 0))   
    {  
        if (!TranslateAccelerator(msg.hwnd, hAccelTable, &msg))   
        {  
            TranslateMessage(&msg);  
            DispatchMessage(&msg);  
        }  
    }  
 
    return (int) msg.wParam;  
}  
 
// 
//  FUNCTION: MyRegisterClass() 
// 
//  PURPOSE: Registers the window class. 
// 
//  COMMENTS: 
// 
ATOM MyRegisterClass(HINSTANCE hInstance, LPTSTR szWindowClass)  
{  
    WNDCLASS wc;  
 
    wc.style         = CS_HREDRAW | CS_VREDRAW;  
    wc.lpfnWndProc   = WndProc;  
    wc.cbClsExtra    = 0;  
    wc.cbWndExtra    = 0;  
    wc.hInstance     = hInstance;  
    wc.hIcon         = LoadIcon(hInstance, MAKEINTRESOURCE(IDI_FULLSCREEN));  
    wc.hCursor       = 0;  
    wc.hbrBackground = (HBRUSH) GetStockObject(WHITE_BRUSH);  
    wc.lpszMenuName  = 0;  
    wc.lpszClassName = szWindowClass;  
 
    return RegisterClass(&wc);  
}  
 
// 
//   FUNCTION: InitInstance(HINSTANCE, int) 
// 
//   PURPOSE: Saves instance handle and creates main window 
// 
//   COMMENTS: 
// 
//        In this function, we save the instance handle in a global variable and 
//        create and display the main program window. 
// 
BOOL InitInstance(HINSTANCE hInstance, int nCmdShow)  
{  
    HWND hWnd;  
    TCHAR szTitle[MAX_LOADSTRING];      // title bar text 
    TCHAR szWindowClass[MAX_LOADSTRING];    // main window class name 
 
    g_hInst = hInstance; // Store instance handle in our global variable 
 
    // SHInitExtraControls should be called once during your application's initialization to initialize any 
    // of the device specific controls such as CAPEDIT and SIPPREF. 
    SHInitExtraControls();  
 
    LoadString(hInstance, IDS_APP_TITLE, szTitle, MAX_LOADSTRING);   
    LoadString(hInstance, IDC_FULLSCREEN, szWindowClass, MAX_LOADSTRING);  
 
    //If it is already running, then focus on the window, and exit 
    hWnd = FindWindow(szWindowClass, szTitle);    
    if (hWnd)   
    {  
        // set focus to foremost child window 
        // The "| 0x00000001" is used to bring any owned windows to the foreground and 
        // activate them. 
        SetForegroundWindow((HWND)((ULONG) hWnd | 0x00000001));  
        return 0;  
    }   
 
    if (!MyRegisterClass(hInstance, szWindowClass))  
    {  
        return FALSE;  
    }  
 
    hWnd = CreateWindow(szWindowClass, szTitle, WS_VISIBLE,  
        CW_USEDEFAULT, CW_USEDEFAULT, CW_USEDEFAULT, CW_USEDEFAULT, NULL, NULL, hInstance, NULL);  
 
    if (!hWnd)  
    {  
        return FALSE;  
    }  
 
    // When the main window is created using CW_USEDEFAULT the height of the menubar (if one 
    // is created is not taken into account). So we resize the window after creating it 
    // if a menubar is present 
    if (g_hWndMenuBar)  
    {  
        RECT rc;  
        RECT rcMenuBar;  
 
        GetWindowRect(hWnd, &rc);  
        GetWindowRect(g_hWndMenuBar, &rcMenuBar);  
        rc.bottom -= (rcMenuBar.bottom - rcMenuBar.top);  
          
        MoveWindow(hWnd, rc.left, rc.top, rc.right-rc.left, rc.bottom-rc.top, FALSE);  
    }  
      
    ShowWindow(hWnd, nCmdShow);  
    //MakeFullScreen(hWnd); 
    UpdateWindow(hWnd);  
      
      
    return TRUE;  
}  
 
// 
//  FUNCTION: WndProc(HWND, UINT, WPARAM, LPARAM) 
// 
//  PURPOSE:  Processes messages for the main window. 
// 
//  WM_COMMAND  - process the application menu 
//  WM_PAINT    - Paint the main window 
//  WM_DESTROY  - post a quit message and return 
// 
// 
LRESULT CALLBACK WndProc(HWND hWnd, UINT message, WPARAM wParam, LPARAM lParam)  
{  
    int wmId, wmEvent;  
    PAINTSTRUCT ps;  
    HDC hdc;  
    LPWINDOWPOS pos;  
 
    static SHACTIVATEINFO s_sai;  
      
    switch (message)   
    {  
        case WM_COMMAND:  
            wmId    = LOWORD(wParam);   
            wmEvent = HIWORD(wParam);   
            // Parse the menu selections: 
            switch (wmId)  
            {  
                case IDM_HELP_ABOUT:  
                    DialogBox(g_hInst, (LPCTSTR)IDD_ABOUTBOX, hWnd, About);  
                    break;  
                case IDM_OK:  
                    SendMessage (hWnd, WM_CLOSE, 0, 0);               
                    break;  
                default:  
                    return DefWindowProc(hWnd, message, wParam, lParam);  
            }  
            break;  
        case WM_CREATE:  
            SHMENUBARINFO mbi;  
 
            memset(&mbi, 0, sizeof(SHMENUBARINFO));  
            mbi.cbSize     = sizeof(SHMENUBARINFO);  
            mbi.hwndParent = hWnd;  
            mbi.nToolBarId = IDR_MENU;  
            mbi.hInstRes   = g_hInst;  
 
            if (!SHCreateMenuBar(&mbi))   
            {  
                g_hWndMenuBar = NULL;  
            }  
            else 
            {  
                g_hWndMenuBar = mbi.hwndMB;  
            }  
 
            // Initialize the shell activate info structure 
            memset(&s_sai, 0, sizeof (s_sai));  
            s_sai.cbSize = sizeof (s_sai);  
            break;  
        case WM_PAINT:  
              
            hdc = BeginPaint(hWnd, &ps);  
              
            // TODO: Add any drawing code here... 
              
            EndPaint(hWnd, &ps);  
            break;  
        case WM_DESTROY:  
            CommandBar_Destroy(g_hWndMenuBar);  
            PostQuitMessage(0);  
            break;  
        case WM_WINDOWPOSCHANGED: 
           pos = (LPWINDOWPOS) lParam;  
            if ((pos->cx != usedRect.right - usedRect.left) ||  
                (pos->cy != usedRect.bottom - usedRect.top))  
            {  
                MakeFullScreen(hWnd);  
            }  
            break;
  
        case WM_ACTIVATE:  
               
            // Notify shell of our activate message 
             SHHandleWMActivate(hWnd, wParam, lParam, &s_sai, FALSE);  
            break;  
        case WM_SETTINGCHANGE:  
            SHHandleWMSettingChange(hWnd, wParam, lParam, &s_sai);  
            break;  
 
        default:  
            return DefWindowProc(hWnd, message, wParam, lParam);  
    }  
    return 0;  
}  
 
// Message handler for about box. 
INT_PTR CALLBACK About(HWND hDlg, UINT message, WPARAM wParam, LPARAM lParam)  
{  
    switch (message)  
    {  
        case WM_INITDIALOG:  
            {  
                // Create a Done button and size it.   
                SHINITDLGINFO shidi;  
                shidi.dwMask = SHIDIM_FLAGS;  
                shidi.dwFlags = SHIDIF_DONEBUTTON | SHIDIF_SIPDOWN | SHIDIF_SIZEDLGFULLSCREEN | SHIDIF_EMPTYMENU;  
                shidi.hDlg = hDlg;  
                SHInitDialog(&shidi);  
            }  
            return (INT_PTR)TRUE;  
 
        case WM_COMMAND:  
            if (LOWORD(wParam) == IDOK)  
            {  
                EndDialog(hDlg, LOWORD(wParam));  
                return TRUE;  
            }  
            break;  
 
        case WM_CLOSE:  
            EndDialog(hDlg, message);  
            return TRUE;  
 
    }  
    return (INT_PTR)FALSE;  
}  



Tuesday, 14 April 2009 15:04:43 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [8]  Compact .Net Framework | Nativní kód


 Friday, 20 March 2009
GSM Net Monitor verze 0.10.0

 NMPodrobnostiHomepage aplikace.

Instalační cab.

Návod na rozchození lokalizace pozice pomocí BTS

Paypal donate

Změny ve verzi  0.10.0.

  1. Odstraněna chyba, která se mohla projevit tím, že se v detailech o cell id, které se načítají z csv souborů, nemusely některé informace zobrazit, i když v csv souboru informace byla. Děkuji uživateli "Santana” za report chyby.
  2. Interní změny v  implementaci  “observera” RIL vrstvy.


Důležité:

Před instalací nové verze vypněte v aplikaci sledování sítě. Nejlépe starou verzi také sami deaktivujte v nastavení Today obrazovky a odnistalujte ji přes applet Přidat-Odebrat programy.

Protože se jedná o AlFA preview, doporučuji před instalaci Net Monitoru mít v zařízení např. SPB Pocket Plus a v něm aktivovaný safe boot - jestliže by vám "vytuhlo" zařízení, nebudete muset dělat HR (Hard Reset), protože můžete při startu zařízení dočasně deaktivovat Today pluginy.

Program pro jistotu ani nezkoušejte na zařízení, kde je nahráno TouchFlo, nebo jiný agresivní Today plugin. Riskujete zatuhnutí zařízení a je zbytečné mi potom psát dojemné maily, pokud nejste schopni si předtím udělat zálohu PDA nebo alespoň mít funkční safe-boot.

Po upgradu budete muset pravděpodobně znovu zadat svůj registrovaný email a přístupový kód. Pokud jste jej zapomněli, jděte na stránku http://gsmadmin.renestein.net a zadejte znovu svůj email. Aplikace vám nabídne opětovné zaslání emailu s přístupovým kódem.

Jestliže máte zařízení s VGA displejem, v pluginu jsou malé ikony a plugin je vykreslován na malé ploše. Plugin může být vykreslen na větší ploše  - přes kontexové menu zobrazte Nastavení pluginu a změňte na záložce Základní nastavení preferovanou výšku na obrazovce Dnes. Ikony ale stejně zůstanou malé, proto chystám plnohotnotnou VGA verzi, do té doby lze plugin plně ovládat přes kontextové menu.

NetM1



Friday, 20 March 2009 11:16:56 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  


 Tuesday, 03 March 2009
LINQ a logování na příkladu logování kroků Dijsktrova algoritmu

Na LINQu je pěkné, jak jednoduše můžeme LINQ výraz upravit nebo jej bezbolestně rozšířit o další části. Nedávno jsem publikoval článek Dijsktrův alogritmus pomocí LINQu, extenzních metod a lambda výrazů a nyní si ukážeme drobnou úpravu v kódu, která způsobí, že se před každým rekurzivním voláním vždy vypíšou i prozatímní výsledky hledání nejkratší cesty.

 

Abychom mohli zalogovat výsledek, vytvoříme si vlastní extenzní metody pro výpis informací z předaného libovolného generického IEnumerable<T> do konzole.

static class MiscExtensions
    {
        public static IEnumerable<T> LogToConsole<T>(this IEnumerable<T> source, Func<T, String> logDataSelector, string beginString, string endString)
        {
            if (source == null)
            {
                throw  new ArgumentNullException("source");
            }

            if(logDataSelector == null)
            {
                throw new ArgumentNullException("logDataSelector");
            }

            return innerLogToConsole(source, logDataSelector, beginString, endString);
        }

        public static IEnumerable<T> LogToConsole<T>(this IEnumerable<T> source, Func<T, String> logDataSelector)
        {
            return LogToConsole(source, logDataSelector, null, null);
        }

        public static IEnumerable<T>LogToConsole<T>(this IEnumerable<T> source)
        {
            return LogToConsole(source, (obj => obj.ToString()), null, null);
        }

        public static IEnumerable<T> LogToConsole<T>(this IEnumerable<T> source, string beginString, string endString)
        {
            return LogToConsole(source, (obj => obj.ToString()), beginString, endString);
        }

        private static IEnumerable<T> innerLogToConsole<T>(IEnumerable<T> source, Func<T, String> selector, string beginString, string endString)
        {
            if (beginString != null)
            {
                Console.WriteLine(beginString);
            }

            foreach (var obj in source)
            {
                String val = selector(obj);
                Console.WriteLine(val);
                yield return obj;
            }

            if (endString != null)
            {
                Console.WriteLine(endString);
            }
        }

    }

Metod pro logování máme více, abychom nemuseli pokaždé předat všechny argumenty. Prvním argumentem je vždy zdrojová sekvence, o jejíchž prvcích budou logovány informace. Argument logDataSelector nese odkaz na funkci, která umí z objektu ve zdrojové sekvenci získat jeho textovou reprezentaci. Jestliže delegát logDataSelector není předán, je k získání textové reprezentace objektu použita metoda ToString() zdrojového objektu. Další nepovinné argumenty beginString a endString jsou řetězce, které má extenzní funkce zapsat do konzole předtím, než jsou vypsána data o prvním objektu v zdrojové sekvenci (beginString), a po zalogování všech objektů v sekvenci (endString). V našem případě argumenty beginString a endString  použijeme k vypsání řetězců, které ohraničí jednolivé kroky algoritmu. Naše extenzní funkce je “neinvazivní”, což znamená, že nefiltruje ani nekonvertuje objekty ve zdrojové sekvenci, ale po vypsání informace o zdrojovém objektu je nezměněný objekt příkazem yield return předán k dalšímu zpracování. Předchozí věta obsahuje varování, že nechcete-li se dočkat nepříjemných překvapení, delegát předaný v argumentu logDataSelector by neměl žádným způsobem měnit data zdrojového objektu, ale pouze je pasivně číst.

Celý algoritmus i s podrobným popisem už zde nebudu opakovat, vložím sem jen pro nás zajímavou rekurzivní metodu getShortestPathInner. Podpora logování je jednoduchou úpravou, protože pouze na námi vybraném neuralgickém místě v LINQ výrazu, které chceme špehovat, zavoláme naši extenzní funkci LogToConsole. Pro lepší orientaci je přidaný kód v následujícím výpisu zvýrazněn tučným červeným písmem.

private static IEnumerable<GraphPath<A0>> getShortestPathInner<A0, A1>(IEnumerable<GraphPath<A0>> initialGraphPath, IEnumerable<A0> processed, IEnumerable<A1> edges)
                                                        where A1 : IGraphEdge<A0>
        {
            var candidates = (from node in edges
                              where !processed.Contains(node.From)
                              select node.From).Distinct();

            if (candidates.Count() == 0)
            {
                return initialGraphPath;
            }

            var minimum = initialGraphPath.Where(gPath => candidates.Contains(gPath.Current)).Min(gPath => gPath.TotalDistance);

            var minimumGPath = (from gPath in initialGraphPath
                                where candidates.Contains(gPath.Current) &&
                                      gPath.TotalDistance == minimum
                                select gPath).First();



            var newGraphPath = from cNode in edges
                               where cNode.From.Equals(minimumGPath.Current)
                               select new GraphPath<A0>
                                       {

                                           Current = cNode.To,
                                           Previous = minimumGPath.Current,
                                           TotalDistance = cNode.Distance + minimumGPath.TotalDistance

                                       };



            var newGraphResult =
                                   (initialGraphPath.Concat(newGraphPath).Where(obj =>
                                                            !initialGraphPath.Any(
                                                                                   obj2 => obj2.Current.Equals(obj.Current) &&
                                                                                   (obj2.TotalDistance < obj.TotalDistance))))
                                                                                   .LogToConsole(obj => String.Format("{0} - {1} - {2}", 
                                                                                                                    obj.Previous, obj.Current, obj.TotalDistance),"--Další kolo algoritmu--", "--Konec kola--")
                                                                                   .ToArray();
            






            var newProcessed = processed.Union(new[] { minimumGPath.Current });

            return getShortestPathInner(newGraphResult, newProcessed, edges);

        }
    }

A zde je ukázka, jak vypadá výstup.

image

Logovat nemusíte jen do konzole, ale můžete si přidat další extenzní metody, které zohlední vaše speciální nároky, kam a jak se mají informace o objektech v sekvenci logovat. Cílem článku bylo jen ukázat, jak bezbolestné a hlavně elegantní :-) je přidání logování do stávajících LINQ výrazů.



Tuesday, 03 March 2009 16:34:35 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  .NET Framework | Compact .Net Framework | LINQ


 Monday, 02 March 2009
Náhrada ParametrizedThreadStart delegáta v Compact .Net Frameworku

Na fórech o Compact .Net Frameworku (CNF) se často objevují stesky,  že v CNF třída Thread nemá konstruktor, který by přijímal delegáta ParametrizedThreadStart. Metodě, na kterou ukazuje delegát ParametrizedThreadStart a která bude spuštěna v novém threadu, můžeme předat jeden argument typu object .

public delegate void ParametrizedThreadStartDelegate(Object obj);

 

Ty nářky jsou liché, protože můžeme předat do konstruktoru odkaz na instanční metodu bez argumentů ve vlastním objektu, který má ve svých proměnných nebo vlastnostech stavové informace, které použije instanční metoda poté, co je zavolána z metody Start threadu.

 

Pomocí anonymních metod či lambda výrazů se ale zbavíme nutnosti deklarovat vlastní třídu. Lambda výraz funguje jako adaptér, který převede metodu s jedním argumentem na metodu bez argumentů, kterou očekává konstruktor třídy Thread.

public partial class Form1 : Form   
    {   
        public Form1()   
        {   
            InitializeComponent();   
        }   
  
        private void Form1_Load(object sender, EventArgs e)   
        {   
            int myArg = 10;   
            Thread myThread = new Thread(() => MyThreadMethodWithArgument(myArg));   
            myThread.Start();   
        }   
  
  
        void MyThreadMethodWithArgument(Object obj)   
        {   
            Console.WriteLine(obj.ToString());   
        }   
  
           
    }  

 

Jestliže chcete použít syntaxi velmi podobnou použití delegáta ParametrizedThreadStartDelegate ve “velkém” .Net Frameworku, můžete si napsat vlastní třídu ParametrizedThreadStart, která umožňuje konverzi na delegáta ThreadStartDelegate a tedy opět funguje jako adaptér, který můžeme bez problémů předat do konstruktoru třídy Thread.

using System;
using System.Diagnostics;
using System.Linq;
using System.Collections.Generic;
using System.ComponentModel;
using System.Data;
using System.Drawing;
using System.Text;
using System.Threading;
using System.Windows.Forms;

namespace ParametrizedThread
{
    public partial class Form1 : Form
    {
        public Form1()
        {
            InitializeComponent();
        }

        private void Form1_Load(object sender, EventArgs e)
        {
            int myArg = 10;
            Thread myThread = new Thread(new ParameterizedThreadStart(MyThreadMethodWithArgument, myArg));
            myThread.Start();
        }


        void MyThreadMethodWithArgument(Object obj)
        {
            Console.WriteLine(obj.ToString());
        }

        
    }

    public delegate void ParametrizedThreadStartDelegate(Object obj);
    public class ParameterizedThreadStart
    {
        private ParametrizedThreadStartDelegate InnerDelegate { get; set; }
        private object Param { get; set; }

        public ParameterizedThreadStart (ParametrizedThreadStartDelegate del, object param)
        {
            InnerDelegate = del;
            Param = param;
        }

        public static implicit operator ThreadStart(ParameterizedThreadStart instance)
        {
            return (() => instance.InnerDelegate(instance.Param));
                     
            
        }
        

    }


}

 

Třída ParameterizedThreadStart vyžaduje, abyste do konstruktoru předali argument pro delegáta. Jestliže do konstruktoru argument ihned předat nechcete, ale chcete ve třídě Thread předat argument pro delegáta přetížené metodě Start, tak jako je tomu opět v NF, nezbývá než se na CNF uchýlit k extenzním metodám.

using System;
using System.Collections;
using System.Diagnostics;
using System.Linq;
using System.Collections.Generic;
using System.ComponentModel;
using System.Data;
using System.Drawing;
using System.Text;
using System.Threading;
using System.Windows.Forms;

namespace ParametrizedThread
{
    public partial class Form1 : Form
    {
        public Form1()
        {
            InitializeComponent();
        }

        private void Form1_Load(object sender, EventArgs e)
        {
            
            Thread myThread = new Thread(new ParameterizedThreadStart(MyThreadMethodWithArgument));
            myThread.Start();
        }


        void MyThreadMethodWithArgument(Object obj)
        {
            Console.WriteLine(obj.ToString());
        }

        
    }

    public delegate void ParametrizedThreadStartDelegate(Object obj);
    public class ParameterizedThreadStart
    {
        public EventHandler<EventArgs> MyEvent;
        private ParametrizedThreadStartDelegate InnerDelegate { get; set; }
        private object Param { get; set; }
        private bool IsParamSetInConstructor { get; set; }

        public ParameterizedThreadStart(ParametrizedThreadStartDelegate del, object param)
        {
            InnerDelegate = del;
            Param = param;
            IsParamSetInConstructor = true;
        }

        public ParameterizedThreadStart(ParametrizedThreadStartDelegate del)
            : this(del, null)
        {
            IsParamSetInConstructor = false;
        }

        public static implicit operator ThreadStart(ParameterizedThreadStart instance)
        {

            return (() =>
                        {
                            
                            ThreadExtensions.SetThreadData();                                                        
                            var delArg = instance.IsParamSetInConstructor
                                             ? instance.Param
                                             : Thread.GetData(Thread.GetNamedDataSlot(ThreadExtensions.THREAD_DATA));




                            instance.InnerDelegate(delArg);
                        });
        }
    }
    

                                 


    public static class ThreadExtensions
    {
        public const string THREAD_DATA = "MethodData";
        private static Hashtable _threadDatahashTable = Hashtable.Synchronized(new Hashtable());
        
        public static void  Start (this Thread thread, object val)        
        {
            if (thread == null)
            {
                throw  new ArgumentNullException("thread");
            }
            
            _threadDatahashTable[thread.ManagedThreadId] = val;                                    
            thread.Start();            
        }

        internal static void SetThreadData()
        {
            object val = null;
            val = _threadDatahashTable[Thread.CurrentThread.ManagedThreadId];
            _threadDatahashTable.Remove(Thread.CurrentThread.ManagedThreadId);
            Thread.SetData(Thread.GetNamedDataSlot(THREAD_DATA), val);            
        }
    }
}

Operátor ThreadStart ve třídě ParametrizedThreadStartDelegate vrací složitější lambda výraz, ve kterém dojde k rozhodnutí, zda bude metodě, na kterou ukazuje InnerDelegate předán argument z konstruktoru, nebo argument, který byl předán extenzní metodě Start. Data specifická pro thread jsou v metodě SetThreadData vyzvednuta z objektu Hashtable a uložena v pojmenovaných datových slotech threadu. Extenzní metoda Start používá pro účely tohoto příkladu objekt Hashtable, protože pro Hashtable je  narozdíl od generické třídy Dictionary možné rychle získat její threadově bezpečnou (tedy z větší části threadově bezpečnou :-) ) verzi - Hashtable.Synchronized(new Hashtable()); a náš delegát ParametrizedThreadStartDelegate, přijímající typ object, si stejně na typovou bezpečnost moc nepotrpí. Tyto nevýhody by vás měly přesvědčit, že nejlepší, přímočaré a hacků prosté řešení jsem zmínil na začátku – vytvořte svoji vlastní třídu s instanční metodou a typovými vlastnostmi, které ponesou stavové informace. Další možností může být vytvoření vlastního wrapperu nad nativními API CreateThread a CreateFiber. :-) Chcete-li ale v CNF použít  ve třídě Thread delegáta ParametrizedThreadStartDelegate ve stylu NF, znáte nyní více způsobů, jak to provést.



Monday, 02 March 2009 13:48:05 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  Compact .Net Framework


 Thursday, 26 February 2009
Dlouhodobější zkušenosti s Českou spořitelnou a mBank aneb můj život s českými bankami

Po delší době tímto spotem odbočuji od IT témat na tomto blogu, což snad i stálí laskaví čtenáři snesou bez újmy na svém duševním zdraví. Přesný význam předchozí věty je – tohle je můj blog a nechci v komentářích slyšet, že "tyhle" spoty  sem nepatří a že bych klidně mohl dodat další kód v C#, jak se kdysi stalo. Úvodní opakovací lekci o právech autora blogu a jeho čtenářů máme za sebou. :)

Zkušenosti s mBank po devíti měsících jsem se rozhodl sepsat, protože články o mBank jsou většinou nezajímavé pochvalné ódy, které v podtextu čtenáři sdělují, že je duševně méněcenný či alespoň negramotný v oblasti financí, jestliže své peníze doposud nezakotvil v té úžasné mBank, kde dokonce – velký nádech, přichází pointa – je vše, realističtější autoři napíšou alespoň skoro vše, zdarma. Nevím, jestli bych chtěl žít ve světě těchto rozšafných strýčků Skrblíků, pro které je jediným měřítkem kvality všech věcí cena.

Proč jsem šel zrovna do mBank já? Snad bude vhodné napsat, že jsem byl klasický konzervativní klient, kterého určitě mají naše banky rády, protože poplatky za vedení účtu moc nesleduju, nabídky konkurenčních bank také ne a zajímá mě pouze to, že moje jednorázové i trvalé příkazy odejdou, kdy mají, že mám v ruce platební kartu, kterou mohu použít i pro platby na internetu. Hotovost vybírám jen kvůli platbě v některých restauracích, obchody, kde kartu neberou, pro mě neexistují,  a pokud se v takovém obchodě ocitnu a zjistím, že nemohu zaplatit kartou, odcházím. To se ale nestává moc často, protože nakupuju jen, když je naše rodina přepnuta do nouzového režimu, což znamená, že z nějakého důvodu nemůže praktické záležitosti, včetně pro mě neskutečně otravného nakupování, obstarat Petra. :) Na pobočky chodit nechci, internetové bankovnictví je tou pupeční šňůrou, která mě spojuje se službami mateřské banky, a zálohu pupeční šňůry představuje GSM bankovnictví (Sim Toolkit). Tedy taková ideální ovce pro Českou spořitelnu (dosaďte další velké banky v ČR dle své situace), kterou si Česká spořitelna každý rok slušně ostříhá, aby mohla vykázat větší zisky svým, dnes finanční krizí zbídačelým, :) zahraničním vlastníkům. Česká spořitelna veškeré mé nároky na finanční služby splňuje a záleží jen na úhlu pohledu, jestli poplatky za poskytované služby považujete za součást oboustranně výhodné symbiozy, nebo za parazitování jedné strany. Tím chci říci, že samotná výše poplatků za účet by mě nikdy nedonutila poohlédnout se po jiné bance a je mi jedno, jestli si někdo z akcionářů České spořitelny dopřeje Bentley nebo roční luxusní dovolenou z poplatků.  Podotýkám to jen proto, že z některých obdivných článků o mBank vykukovala ta pravá česká nefalšovaná a ochrannou EU známku si bezesporu zasluhující česká závist. V článcích má závist zastřené rysy, ale v podtextu stále slyším takové to typické důchodcovské stěžování třeba na Radiožurnálu - znáte ne - “já jim platím…poplatky (zajíká se)… k***vam a voni jsou pak na Sejšelách, jako Koženej, co mě taky vokrad, já tady dřu, jak to, že mají víc peněz, než JÁ, eště že si to ten ten náš starej dobrej ranař Paroubek srovná”.

Můj život s Českou spořitelnou se dá rozdělit do tří etap. V první etapě byla Česká spořitelna příšernou institucí, ve které nikdo nikdy nic pořádně nevěděl. I při nějakém triviálním dotazu podrážděné pracovnice z pobočky na malém městě vždy sháněly své kolegyně z “centrály”, aby mohly společně vytvořit pompézní seznam dílčích, nepatřičných, věci se netýkajícících, ale od dalších dotazů klienta odrazujících odpovědí. Předchozí věta plná korektního newspeaku chce říci, že opakované plácání hovadin pracovníky banky bylo výborným způsobem, jak odradit své zákazníky od zbytečných návštěv a na pobočce v malém městě strávit zbytek odpoledne lakováním nehtů, což je rafinovaný druh autoerotické předehry k bujarému večeru, který jim dovolí odplavit ze svého mozku i zbylé vzpomínky na drakonické firemní školení, kde musely za necelý týden pochopit celé dvě stránky nabité shrnujícími informacemi o finančních produktech, které nabízí jejich chlebodárce. Bylo to v době, kdy slovo internet bylo posvátné, proto jsme jej psali ještě všichni s velkým I, a o internetovém bankovnictví v ČS se možná někde na centrále v bankovních kuloárech tiše spekulovalo, ale návštěvě pobočky plné oduševnělých pracovnic jste se určitě nevyhli. Pravěk. V té době jsem poprvé přemýšlel o změně banky, ale nakonec jsem u ČS zůstal.

Přišla totiž etapa dva, na kterou nostalgicky vzpomínám. Nevím, jestli se fáze dva kryje se vstupem zahraničního vlastníka, ale najednou bylo vše jinak. První dobrý signál – z malých měst zmizely pobočky, protože banka začala preferovat telefonické, poté internetové a sim toolkit bankovnictví. Pobočka ve větším městě fungovala k mé plné spokojenosti. Žádné velké fronty, když už jsem na pobočku musel zajít. Požádal jsem o embosovanou kartu a slečna věděla, o jaký produkt jde, nabídla mi ke kartě další služby a ihned mi dala písemné podmínky používání těchto služeb. Nesnažila se nic zatajit ani okecat. Sdělila mi, kdy karta přijde, a poprvé opravdu karta dorazila ve stanoveném termínu. Byl to snad bankovní pud sebezáchovy, který se u ČS aktivoval, protože když jsem šel žádat o embosovanou kartu, oznámil jsem doma, že jestli nastanou nějaké potíže, tak s ČS končím a jdu jinam. Nestalo se a já jsem si užíval etapy dva mého vztahu s bankou, kdy se z ČS někomu schopnému ve vedení podařilo vybudovat docela příjemnou banku. Jak vidíte, žádné velké nároky na služby banky nemám.

Nic na tomto světě netrvá věčně, dobré věci už vůbec ne, a ani Česká spořitelna nezůstala v té příjemné etapě “dva” dlouho. Nastala etapa tři, která trvá dodnes a kterou jsem si pojmenoval podle tajného prvního axiomu, který si musí jako základ firemní kultury asi osvojit všichni noví zaměstnanci. Axiom zní: “Všichni naši klienti jsou debilní, my to víme, podle toho s nimi jednáme a tak je chráníme.” Tento axiom byl podrobně rozpracován v prováděcích příručkách, které popisují hlavní zásady chování zaměstnance ČS vůči zákazníkům. Takže vybrané lapsy České spořitelny. Vždy říkám, že potřebuji kartu k platbám na internetu. Jaké bylo moje překvapení, když circa před dvěma lety zničehonic neprošla platba kartou za notebook na Alzasoftu. Poté, co jsem zavolal telefonickému bankéři, nebo jak honosně se ti operátoři dnes nazývají, jsem se nejprve dověděl, že slečna je na lince "nová". Mě, jakožto klienta, tyto hlášky ve stylu “jsem ještě dočasně neschopný” nemusí zajímat, to ať si ošetří sama banka, koho vyšle ke klientům. Bezděky mi v mozku vytanula asociace - konverzace se slečnami z poboček v etapě jedna – deja vu. Po několikaminutovém oboustranném trápení mi slečna sdělila, že kvůli mé bezpečnosti (sic) mi byly sníženy limity na internetové platby a že si je mohu zvednout na pobočce. Stejná situace se opakovala asi za dalších devět měsíců – jsme těhotní péčí o zákazníka a každých devět měsíců na něj vyvrhneme nějaké moudré ochranné opatření ze svého bezpečím oplývajícího a nápady nabitého mateřského finančního lůna by mohl znít úderný axiom číslo dva firemní powerpointové kultury. Pochopil jsem ale, proč to ČS dělá – při druhé návštěvě agilní slečna na pobočce, která mi oficiálně zvedala limity, ale neoficiálně mě spíš zvedala ze židle, protože mně svým milým dětským hláskem, který ve svých občasných nočních můrách slyším i dnes,  sdělovala, že musím platit jen tam, kde internet má “zámeček”. Když jsem se jí zeptal, jestli myslí “https”, nastalo trapné ticho a poté opět zašeptala, že tam musí být určitě zámeček. Slečnu jsem upozornil, že vím, co je to https, že běžně nenakupuju erotické služby na nějakých pochybných serverech, jak to pravděpodobně činí majorita jejich zákazníků, kvůli kterým stále ”upravují” limity, a že ještě jednou mi limity upraví a uvidí mě poté jen při zrušení účtu. Neberte to, podrobné školení o bezpečnosti na internetu od pěkné slečny zadarmo, škoda, že se toho nechytl nějaký jurodivý “hasalíkovec” (viz Google – heslo Radim Hasalík pro neznalé :-) ), který by na Lupu napsal další článek o blahodárném vlivu marketingu na chod virtuálního i reálného světa.

Další lapsy v rychlosti. Česká spořitelna mi sdělila, že při pravidelném obnovování karty budu mít novou kartu na pobočce vždy měsíc před vypršením platnosti staré karty, což byla zase jen pravda z PowerPointu, tedy hezkými obrázky a animacemi přibarvená lež.  Třikrát mě pracovníci ignorovali se žádostí o podrobnější konzultaci některých finančních služeb – průběh byl vždy stejný. Mám zájem (třeba) o BrokerJet, ano, kolegyně, která tomu rozumí, zde dnes není, příští týden vám zavolá a domluvíte si schůzku. Uběhl týden, měsíc, rok a kolegyně nezavolala. Pravděpodobně šlo o kolegyni, která nikdy nepřijde – poslední hit, udržujte své zákazníky v nejistotě, pořiďte si náš poslední model zaměstnance vyvíjený pod kódovým názvem Godot. K účtu mi automaticky při obnovení debetní karty pracovnice vydaly kreditní kartu jako dárek “zdarma” – je to moje hloupost, podmínky jsem neověřoval, kartu jsem si vzal a po roce si ČS strhla roční poplatek za vedení karty. Stačilo říct – karta je zdarma na rok a ne říkat, že jde o dárek pro klienty. Stejně bych si tu kreditku vzal. Nedávno mi volala paní, která chtěla, abych zašel na pobočku a pořídil si výhodnou chytrou kreditní kartu. Výhodná tato karta je, chybí bohužel dodatek, že hlavně pro Českou spořitelnu. Petru zaměstnanci ČS lámali, ať přejde na Osobní účet. Nabídli jí nevýhodné podmínky oproti předchozímu tarifu a přitom se dušovali, kolik ušetří. Axiom 1 potvrzen – jsme pro ně všichni nesvéprávní debilové, co neumí počítat.

Když přišla mBank, zkusil jsem si u ní založit účet. To, co mě nalákalo, byla slova, že jde o internetovou banku, tedy banku, která považuje stejně jako já internet za nejdůležitější pojítko mezi mnou a bankou, což by mělo mít pár přijemných důsledků. Nejen běžná správa peněz na účtu, ale také všechny žádosti o další služby a změny v současném nastavení služeb půjdou přes internetové bankovnictví. Když už bude nutné podepsat nějaké věci osobně, mKiosky by měly fungovat i v době, kdy mám čas na řešení techto věcí, a ne jako u velkých bank, u jejichž otevírací doby mě vždy jen napadá: “Pro koho je asi tak určena otevírací doba od 9:00 – 16:00?” Banka navíc nabídla účet zdarma, spořicí účet se slušným úrokem a dokázala kolem sebe udělat pořádný rozruch ještě před tím, než vstoupila na trh. Zdůrazním, že nulové poplatky jsem bral a stále beru jako příjemnou, ale určitě ne klíčovou vlastnost bankovního účtu.

Žádost o zřízení účtu jsem vyplnil ihned po vstupu banky na trh někdy v prosinci 2007, ale protože banka nestíhala odbavovat žádosti, nakonec jsem si účet založil až někdy v dubnu-květnu 2008, kdy jsem očekával, že hlavní procesy v bance již fungují. Nezvolil jsem založení účtu přes kurýra, protože k podepisování smluv o zřízení účtu zajišťuje pro mBanku jiná firma a neměl jsem moc důvěry k lidem, které si banka pravděpodobně sama neškolí.

Účet jsem založil ve finančním centru Vinohradská. Příjemnou změnou bylo to, že finanční centrum nemá sadu kukaní zvaných přepážky jako moje předchozí banka. Po vstupu do banky jsem řekl, co chci, že žádost o zřízení účtu jsem již vyplnil přes internet, a poté jsem chvíli čekal na přidělenou paní-slečnu, která se mnou měla podepsat smlouvu. Pobavilo mě jen, že slečna se po příchodu dotazovala kolegy - kdo že to tedy čeká na zřízení účtu - šeptem, který se pravděpodobně naučila na nějaké herecké škole, kde jí vtloukli do hlavy zásadu, že když se na jevišti šeptá, musejí šeptání slyšet i zadní lavice. Snad už dnes ji kolegové vysvětlili, že (m) Banka není tyjátr.:) Diskrétní zóny nejsou zase tak špatný vynález. Při podepisování smlouvy žádné problémy nenastaly – slečna byla zdvořilá, i když při některých dotazech trochu nejistá. Překvapilo mě, že vůbec neví, jak přesně probíhá zaúčtování platby provedené platební kartou mBank v cizí měně a jaký skutečný význam nese v mBank slovo zdarma, :-) což se tenkrát intenzivně probíralo i na mFóru. Podrobnosti o této hře mBank jsou na webu Vúčako, ke cti mBank slouží, že se tato informace objevila posléze na oficiálním webu. Účet byl zřízen ihned poté, co jsem opustil budovu mBanky, a stačilo jej aktivovat. Internetové bankovnictví mBank bylo popisováno už mnohokrát, zde jen řeknu, že mně jeho strohost a jednoduchost vyhovuje, s jeho ovládáním problémy nemám, i když je to asi hlavně tím, že jsem deformován svým povoláním. Jestliže jako vývojář prohlásím, že mi uživatelské rozhraní vyhovuje, mělo by to být pro lidi z mBank varování, že pro běžného Frantu uživatele může být ovládání složité a překombinované.:-) Určitě jsou některé volby nelogické, zakládání šablony, kdy jste do poslední chvíle nevěděli, zda jste jen založili nebo změnili šablonu platebního příkazu, nebo již byla první platba na základě šablony provedena, patří mezi jedny z vybraných lahůdek, kterým bylo na mFóru věnováno hodně vláken.

Ihned po založení účtu jsem se rozhodl, že Petru učiním spoluvlastníkem účtu. Mimochodem, Česká spořitelna zřídí k účtu disponenta, ale když jsem chtěl, abychom byli vlastníky účtu oba, tak mi bylo řečeno, že to nejde a že na vině je česká legislativa, která to neumožňuje. MBank asi našla dle ČS skulinu v českých zákonech. :) Tady poprvé jsem si uvědomil, že u mBanky nesmíte vybočit z rámce “typického” průběhu nějakého procesu. První problémy nastaly při podávání informací – už při zakládání účtu na finančním centru mi slečna řekla, že manželka se musí osobně podepsat v bance a že mám předtím ještě zavolat na mLinku, aby pro ni rovnou připravili aktivační balíček. Na infolince mi nejprve nějaký operátor po mém dotazu položil hovor, tedy poprvé jsem si myslel, že hovor “vypadl”, ale poté jsem zjistil, že jde o takovou zábavnou hru infolinky, když operátor něco neví. Poté jsem se dostal k operátorovi, který rezolutně prohlásil, že osobní návštěva není nutná, že si vezme informace o manželce po telefonu, poté pošle na naši adresu smlouvu, kterou podepíšeme a pošleme zpět. Měl pravdu, osobní návštěva nutná nebyla. Smlouva dorazila v dalším týdnu, poté aktivační balíček a vše probíhalo hladce. Do té doby, než jsme zkusili aktivaci balíčku. Kdykoli jsme se pokusili o zprovoznění uživatelského účtu, dostávali jsme nádhernou hlášku “chybí seznam jednorázových hesel”. Uznejte sami, že ta hláška vypadá, jako když teď  momentálně nefunguje správně infrastruktura internetového bankovnictví. Chvíli jsme to nechali a poté začala anabáze s infolinkou.  První volání – operátor pokládá telefon. Druhé volání  - dnes nic nedělejte, víme o chybě v internetovém bankovnictví, zítra vše poběží. Druhý den dostáváme stejnou hlášku, další volání na mLinku, obligátní položení telefonu už bereme jako zpestření všedního dne od moderní banky s novým přístupem ke klientům, při dalším hovoru operátor tvrdí, že asi potřebujeme nový aktivační balíček, protože předchozí zasmrádl, pardon propásli jsme doporučené datum aktivace, což je evidentně nesmysl. Zkouším mFórum, mezitím Petra znovu zkusí infolinku. Při dalším zavolání mluví s člověkem, který účinnou taktiku “nevím, položím telefon” vylepšuje na “huhlám si něco směsí slovenštiny, polštiny a maďarštiny” a ani na několikeré slušné upozornění, že mu není rozumět, zásadně nereaguje.  Při dalším telefonátu Petra konečně narazí na operátora, který řekne, že pravděpodobně chybí/je špatně zadán kontaktní telefon a že to ověří. Voila – během chvíle je účet aktivní. Když znáte příčinu, řešení je triviální. Pro ty z vás, kdo uvažují o společném účtu u mBanky by mohlo být zajímavé, že každá fyzická osoba v ČR může mít pouze jedno mKonto a při společném vlastnictví jednoho účtu si vaše manželka další mKonto nezaloží. Jestliže je manželka v roli disponenta, tak si může zřídit svoje vlastní mKonto.

Předchozí odstavec obsahuje popis tradičního scénáře mBanky, když nastanou potíže. To je hlavní důvod, proč najdete na mBanku na mFóru nejen nadšené, ale dnes i velmi kritické reakce. Když vše běží podle zažitých procesů, nikdo si nestěžuje. Když nastane problém, buď narazíte na někoho schopného na infolince, který problém ihned vyřeší, anebo na neschopného ignoranta, a podle toho už mBanku vnímáte. Nepříjemné je, že tyto problémy nevyřešíte přes internet, ale musíte volat na infolinku.

Také uvádění nových služeb je tragikomedie. Minulý rok jsem uvažoval, že nahradím kreditní kartu České spořitelny kreditní kartou mBank. Uvádění produktu na mFóru jsem sledoval jen letmo, ale celkově bych to shrnul – v srpnu vzrůstá očekávání, v září mBank řeší, kdy nejlépe zveřejnit nové obchodní podmínky kvůli konkurenci, no a někdy v prosinci první odvážní začali žádat o karty se všemi peripetiemi, jakou byla speciální edice mBank kreditni karta, model chytrá horákyně, která je současně aktivovaná-neaktivaná.

Chuť dělat opakovaně testera mBance u kreditky mě přešla totiž poté, co jsem požádal o výměnu své nečipové debetní karty k mKontu za čipovou a embosovanou kartu, kterou mBank nabízí nově od ledna 2009. Prý chybou dodavatele ale došlo k tomu, že lidem, kteří si požádali o výměnu někdy na začátku ledna 2009 došla karta sice čipová, ale pro jistotu neembosovaná. Už jsem si říkal, že mBank, stejně jako ČS, ví, co je pro její klienty nejlepší, ale mBank chybu uznala a kartu vyměnila. Nakonec kartu vyměnila, ale předtím se opět ukázaly veškeré nešvary mBanky. Když lidé z mBanky na mFóru (mimochodem nepřipadá vám něco shnilého ve spojeném finančním království česko-polském, když špatné karty dostanou od dodavatele klienti a neprověří je nejprve někdo v bance, zvláště když embosované čipové karty představují nový produkt?), zjistili, že karty jsou neembosované, napsali, že VŠICHNI klienti automaticky obdrží embosované karty. Pro mě ideální řešení. Posléze ale mBanka usoudila, že vyjde vstříc těm klientům, kteří preferují neembosovanou kartu a všech klientů se bude ptát, zda opravdu chtějí embosovanou kartu, nebo zda si raději ponechají neembosovanou kartu. Dozvěděl jsem se to jaksi mimochodem někde na mfóru, když mi někdy v pátek odpoledne volalo nějaké podivné číslo z polské telefonní sítě, kterému se nedalo zavolat nazpět a mě napadlo, že to pravděpodobně byl někdo z mBanky. Poté byly slíbeny omluvné emaily - tyto emaily dorazily  klientům, kteří si dle všech indicií kartu sice objednali na začátku ledna, ale roku 2008, a ne roku 2009. Nádherný exemplář neschopnosti a ukázka nedostatečné kontroly procesů na všech úrovních. Programátor vytáhl žádosti z databáze, v SQL příkazu se sekl o rok a někdo hromadně odeslal emaily, aniž by se pravděpodobně obtěžoval spárovat pro kontrolu některé emaily s lidmi, kteří na mFóru napsali, že jim dorazila neembosovaná karta. Poté jsem volal na mLinku a dohodl jsem se s operátorem, že o výměnu karty zájem mám. Pak mi volal pan Ressler z mBanky, který si vše znovu ověřil a omluvil se. Pomyslnou třešničkou byl telefonát za tři dny nato opět z mBanky, kdy se mě nějaký brigádník ptal, zda chci kartu vyměnit. To je péče. Asi dobře věděl, proč hned na začátku hovoru upozorňuje, že hovor může být nahráván, protože i já jsem už zvýšil hlas, když se mě ptal na vydání karty, o které jsem si myslel, že je na cestě. Brigádník mi vysvětlil, že na papíře má pouze informaci, že se mi poprvé nedovolali a že moji zadanou žádost znovu prověří. Konec dobrý, embosovaná karta po týdnu dorazila, ale že by platilo i “všechno dobré”?

Při běžném používání účtu je mBank z mého pohledu bezproblémová. Jednorázové platby jsou rychlé, s nečipovou kartou mBank jsem minulý rok neměl problémy při žádné platbě ani v ČR ani v zahraničí narozdíl od některých jiných klientů, kteří si stěžovali na  mFóru. Z účtu v mBance platíme naše běžné měsíční výdaje. Příjemné jsou tři výběry v každém měsíci z libovolného bankomatu v ČR zdarma u každé platební karty k účtu. Spořicí účet eMax má nyní sazbu 2,8%. I když to není nejlepší sazba na trhu, tak možnost kdykoli vybrat peníze ze spořícího účtu se hodí.

Účty v České spořitelně jsem si ale prozatím ponechal, protože mBance v některých záležitostech moc nevěřím. Jestliže chcete mít klidné spaní, raději nečtěte mFórum. Chyby, které nahlásili klienti po nasazení některých nových verzí internetového bankovnictví, a to i když si odmyslíte příspěvky od tradičních provokatérů a rodilých idiotů, kteří se zde vyskytují v hojném počtu, působí děsivě. Nedovedu si představit, že mBanka se rozhodne udělat nějaké změny v internetovém bankovnictví a mně ve stanovenou dobu neodejdou peníze za nájem nebo finančnímu úřadu. Určitě bych si tedy u mBank nezřizoval podnikatelský mBusiness účet. Už jen proto, že na účtech mBank se špatně identifikují platby a že data z mKonta nelze rozumně vyexportovat. Stačí se podívat na to, jak zmršený je csv formát. Jestliže uvažujete o mPůjčce, je možné, že vás mBank odmítne, i když jste perspektivní klient, protože jste si nikdy nepůjčili a nemáte záznam v registru. Osobní zkušenost s hypotékou nebo mPůjčkou nemám, soudím jen podle opakovaných dotazů na mFóru.

Několikrát jsem zde zmiňoval mFórum. To představuje silnou i slabou stránku mBanky. Na první pohled je mFórum výjimečné tím, že si v něm můžete postěžovat a že vám odpoví někdo z mBanky nebo mRady. Je jasné, že klienti málokdy píší o svých dobrých zkušenostech, ale ventilují na mFóru hlavně ty špatné. Při čtení mFóra je proto stále potřeba mít na mysli, že jednotlivé příspěvky nepopisují skutečnou tvář banky, ale spíš její průšvihářskou odvrácenou stranu, kterou má každá firma, ale většina firem průšvihy raději kamufluje výroky svých PR Pýthií. Možná to může znít paradoxně, ale mFórum mBance asi také prospívá při zachování její dobré pověsti. Proč? Je to takový kanál, do kterého se svede prvotní rozladění klienta, špinavé prádlo se pere tedy doma, a ne na nějakém jiném internetovém fóru třeba u finančního serveru. A lidé z mbanky mají šanci problém nějakou nestandardní cestou vyřešit a alespoň zmírnit naštvání nabroušeného zákazníka. Ale je tohle dobrý postup? Opravdu chcete být v bance, kde vám lidé píší – máš problém s mKioskem, mLinkou, napiš Adamovi Zbiejczukovi (taková šedá eminence internetových aktivit mBanky)  :) a ten tvůj problém vyřeší, sežene vhodné lidi atd.? Kde místo absolvování nějakého standardního procesu mnohdy rychleji dosáhnete kýženého výsledku přes nějaké mFórum?

Mohl bych popisovat i další věci kolem mBanky nebo podrobně rozebrat, jak si z mého pohledu mbanka vede v dialogu se zákazníky po roce. Závěr je ale zřejmý – o mBance se mluví jako o internetové bance a kvůli tomu jsem si u ní založil účet. Internetovou bankou je pro mě banka, která koná podle pravidla – přes internet se dá vyřídit vše, pozveme si vás jen na schůzky, kde musíte třeba i ze zákona prokazovat svoji totožnost. Nové produkty objednáváte ale přes internet, změny v nastavení služeb děláte přes internet, máte-li problém, napíšete nám email nebo zadáte dotaz v internetovém bankovnictví. K tomu má mBanka opravdu daleko – mBanka je hlavně nízkonákladová banka a internet je vhodným prostředkem pro udržení nízkých nákladů. Produkty a služby ale u mBanky mnohdy nezměníte/neobjednáte jinak než přes mLinku, kdy se s vámi o náklady banka částečně podělí. Hledáte-li nízkonákladovou banku, tedy chcete platit co nejnižší poplatky, je mBanka správná volba. Hledáte-li čistě internetovou banku, možná bych se být vámi poohlédl i jinde. Občas s nadsázkou přirovnávám mBanku k Lidlu, i když je to asi nespravedlivé k oběma společnostem. Sám jsem tedy v Lidlu nebyl, protože po prvním a současně posledním nákupu Petry v Lidlu, jsme se oba shodli, že umřít se dá i jinak a lépe než z mizerného jídla. :) MBank narozdíl od Lidlu používám stále. Přesto si myslím, že buď mBanka něco udělá se svými procesy, uvede další zajímavé produkty a potom jí počet klientů stále poroste, nebo po nějakém megaprůšvihu dostane etiketu banky, kde si zřizují účet jen studenti nebo ti, co mají hluboko do kapsy a zaměstnavatel nebo sociálka  po nich požaduje účet, ale nikdo, kdo má zájem i o (klidně placené) kvalitní nadstandardní služby, váží si svého času a nechce se dohadovat ani s nějakou neschopnou pipinou na přepážce u konvenčních bank ani se zhmotněním neschopnosti v podobě operátora na mLince. Můj názor je, že k oběma alternativám má mBank dnes stejně blízko.:-))



Thursday, 26 February 2009 15:28:57 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [9]  Ostatní


 Thursday, 19 February 2009
Dvě uvolněná místa na veřejném kurzu Pokročilé objektové principy a návrhové vzory 2

Dva účastníci kurzu Pokročilé objektové principy a návrhové vzory 2 zvolili dodatečně inhouse variantu školení. I ti z Vás, kteří teď v posledním týdnu dostali informaci, že kurz je předběžne obsazen, se mohou znovu přihlásit.

Rozcestník:

Pozvánka na jarní kurzy

Podrobné informace o kurzu a možnost přihlásit se na kurz

Výběr z ohlasů na předchozí kurz



Thursday, 19 February 2009 12:45:55 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [0]  


 Monday, 16 February 2009
GSM Net Monitor verze 0.9.0

ZobrazeniMapy

Homepage aplikace.

Instalační cab.

Návod na rozchození lokalizace pozice pomocí BTS

Paypal donate

Změny ve verzi  0.0.9.

  1. Vylepšena stabilita aplikace. Pro znalce: Přesně řečeno, při startu pluginu se žádným způsobem nepracuje s RIL knihovnou. Pokud by při inicializaci pluginu byly stále na některých zařízeních potíže, zbývá už jen načítat RIL funkce dynamicky přes LoadLibrary.
  2. V souboru se zachycenými BTS se na každém řádku (poslední údaj) vypisuje informace o síti (network id). (ukázka -26.01.2009;12:41:26;18208;43649;-1;23001;) Přidáno na žádost lovců BTS.


Důležité:

Před instalací nové verze vypněte v aplikaci sledování sítě. Nejlépe starou verzi také sami deaktivujte v nastavení Today obrazovky a odnistalujte ji přes applet Přidat-Odebrat programy.

Protože se jedná o AlFA preview, doporučuji před instalaci Net Monitoru mít v zařízení např. SPB Pocket Plus a v něm aktivovaný safe boot - jestliže by vám "vytuhlo" zařízení, nebudete muset dělat HR (Hard Reset), protože můžete při startu zařízení dočasně deaktivovat Today pluginy.

Program pro jistotu ani nezkoušejte na zařízení, kde je nahráno TouchFlo, nebo jiný agresivní Today plugin. Riskujete zatuhnutí zařízení a je zbytečné mi potom psát dojemné maily, pokud nejste schopni si předtím udělat zálohu PDA nebo alespoň mít funkční safe-boot.

Po upgradu budete muset pravděpodobně znovu zadat svůj registrovaný email a přístupový kód. Pokud jste jej zapomněli, jděte na stránku http://gsmadmin.renestein.net a zadejte znovu svůj email. Aplikace vám nabídne opětovné zaslání emailu s přístupovým kódem.

Jestliže máte zařízení s VGA displejem, v pluginu jsou malé ikony a plugin je vykreslován na malé ploše. Plugin může být vykreslen na větší ploše  - přes kontexové menu zobrazte Nastavení pluginu a změňte na záložce Základní nastavení preferovanou výšku na obrazovce Dnes. Ikony ale stejně zůstanou malé, proto chystám plnohotnotnou VGA verzi, do té doby lze plugin plně ovládat přes kontextové menu.

 

NetM2 ZadaniKlice Net Monitor - zakladni info



Monday, 16 February 2009 12:52:47 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [2]  Mobilitky | Nativní kód | Net Monitor


 Wednesday, 11 February 2009
Dijsktrův alogritmus pomocí LINQu, extenzních metod a lambda výrazů

Pokusil jsem se napsat Dijsktrův algoritmus pomocí LINQ konstrukcí. Pokud někdo z vás tápe, k čemu je Dijsktrův algoritmus dobrý a k čemu slouží, odkážu jej na podrobný článek na Wikipedii. Zde jen připomenu, že Dijsktrův algoritmus slouží k nalezení nejkratších cest v grafu z jednoho zdrojového uzlu ke všem ostatním uzlům. Je tak možné najít například nejkratší cestu z jednoho města do druhého. Na internetu jsem našel jeden graf, který budeme mít stále před očima a na který budeme Dijkstrův algoritmus napsaný v LINQu aplikovat.

 

Dijkstra_01_

 

Uzly A, B atd. reprezentují města, ohodnocení hrany vyjadřuje počet kilometrů (město A je od města B vzdáleno 5 km). My budeme chtít spočítat nejkratší cestu z města H do města A a nebude nás zajímat jen počet ujetých kilometrů, ale také jak vypadá celá trasa - jinými slovy, přes jaká města naše nejkratší cesta vede.

 

Nejprve si vytvoříme potřebné třídy:

public interface IGraphEdge<T>
    {
        T From { get; }
        T To { get; }
        int Distance { get; }
    }

Rozhraní IGraphEdge reprezentuje hranu grafu - vlastnost From nám říká, odkud hrana vede (z města A), vlastnost To sděluje, kam hrana vede (město B). Vlastnost Distance nese vzdálenost mezi uzly (města A a B jsou vzdálena 5 km).

 

My pracujeme s vzdálenostmi mezi městy, a proto si vytvoříme jednoduchou třídu reprezentující město. Z města nás zajímá jen název.

 

class City : IEquatable<City>
    {
        private Guid Id;
        public City(string name)
        {
            Id = Guid.NewGuid();
            Name = name;
        }

        public string Name
        {
            get;
            set;
        }

        public override bool Equals(object obj)
        {
            City secondCity = obj as City;

            if (secondCity == null)
            {
                return false;
            }
            return Equals(secondCity);

        }

        public override int GetHashCode()
        {
            return Id.GetHashCode();
        }


        public bool Equals(City other)
        {
            if (other == null)
            {
                return false;
            }

            if (other.GetType() != this.GetType())
            {
                return false;
            }

            return (other.Id == Id);
        }

        public override string ToString()
        {
            return Name;
        }
    }

 

Hrany grafu představují silnice mezi městy, a proto si vytvoříme třídu CityEdge, která implemetuje rozhraní  IGraphEdge a za generický parametr T dosadí třídu City.

 

 

class CityEdge : IGraphEdge<City>
    {
        #region Implementation of IGraphNode<City>

        private City m_from;
        private City m_to;
        private int m_distance;

        public CityEdge(City from, City to, int distance)
        {
            if (from == null)
            {
                throw new ArgumentNullException("from");
            }

            if (to == null)
            {
                throw new ArgumentNullException("to");
            }

            if (distance <= 0)
            {
                throw new ArgumentException("value must be greater than zero", "distance");
            }

            m_from = from;
            m_distance = distance;
            m_to = to;
        }

        public City From
        {
            get
            {
                return m_from;
            }
        }

        public City To
        {
            get
            {
                return m_to;
            }
        }

        public int Distance
        {
            get
            {
                return m_distance;
            }
        }

        #endregion

        public override string ToString()
        {
            return String.Format("From: {0}, To {1}, Distance{2}", From, To, Distance);
        }


    }

Dále potřebujeme třídu, která ponese informaci o nalezené nejkratší cestě do daného bodu a o předchozím městu, přes které musíme cestovat. Na konkrétním příkladu - z města A (námi zvolený jediné výchozí město, z nějž se počítá nejkratší cesta ke všem ostatním městům) vede nejkratší cesta do města  C (vlastnost Current), která má délku 7 Km (vlastnost TotalDistance) a současně nám vlastnost Previous vrátí přechozí město (vlastnost Previous), přes které musíme jet (město B).

 

public class GraphPath<T> : IEquatable<GraphPath<T>>
    {
        private const int DUMMY_HASH_PLACEHOLDER = 100;
        
        public T Current
        {
            get;
            set;
        }

        public T Previous
        {
            get;
            set;
        }

        public int TotalDistance
        {
            get;
            set;
        }

        public override bool Equals(object obj)
        {
            GraphPath<T> second = obj as GraphPath<T>;

            if (second == null)
            {
                return false;
            }

            return Equals(second);

        }

        public override int GetHashCode()
        {
            var prevHash = (EqualityComparer<T>.Default.Equals(Previous, default(T)) ? DUMMY_HASH_PLACEHOLDER : Previous.GetHashCode());
            
            return (Current.GetHashCode() ^ prevHash ^ TotalDistance.GetHashCode());
        }

        #region Implementation of IEquatable<T>

        public bool Equals(GraphPath<T> other)
        {
            if (other == null)
            {
                return false;
            }

            if (other.GetType() != this.GetType())
            {
                return false;
            }

            return (EqualityComparer<T>.Default.Equals(Current, other.Current) &&
                    EqualityComparer<T>.Default.Equals(Previous, other.Previous) &&
                    TotalDistance.Equals(other.TotalDistance)
                    );
        }

        #endregion
    }

 

Přípravu máme za sebou, nyní se můžeme podívat na kostru celého algoritmu a poté rozpitvat jeho jednotlivé kroky. Pamatujme - důsledně se snažíme používat, kde to jen jde, LINQ konstrukce. ;-)

 

static void Main(string[] args)
        {
            var cities = (from i in Enumerable.Range(0, 8)
                          let key = ((char)(i + 'A')).ToString()
                          select new
                                     {
                                         Key = key,
                                         Value = new City(key)
                                     }).ToDictionary(el => el.Key, el => el.Value);




            var cityNodes = new List<CityEdge>
                                {
                                    new CityEdge(cities["A"], cities["B"], 5),
                                    new CityEdge(cities["A"], cities["F"], 3),
                                    new CityEdge(cities["B"], cities["C"], 2),
                                    new CityEdge(cities["B"], cities["G"], 3),
                                    new CityEdge(cities["C"], cities["H"], 10),
                                    new CityEdge(cities["C"], cities["D"], 6),
                                    new CityEdge(cities["D"], cities["E"], 3),
                                    new CityEdge(cities["E"], cities["H"], 5),
                                    new CityEdge(cities["E"], cities["F"], 8),
                                    new CityEdge(cities["F"], cities["G"], 7),
                                    new CityEdge(cities["G"], cities["H"], 2),
                                };


            var allCityNodes = cityNodes.Concat(from cn in cityNodes
                             select new CityEdge(cn.To, cn.From, cn.Distance)).ToArray();


            var resultPath = getShortestPath(cities["H"], allCityNodes);


            var pathFromTo = resultPath.EnumerateShortestPathTo(cities["H"], cities["A"]).Reverse();




            Array.ForEach(pathFromTo.ToArray(), myP =>
                                                Console.WriteLine("Přes město {0}, Ujetá vzdálenost: {1}", myP.Current, myP.TotalDistance));

            
            Console.ReadLine();
        }

 

Na začátku metody vygenerujeme objekt Dictionary (proměnná cities), kde klíčem je název města a hodnotou objekt City. Do proměnné cityNodes uložíme hrany grafu (existující silnice mezi městy) s jejich ohodnocenim (kilometry). Silnice ale nevede jen z města A do města B, ale také z města B do A, proto do proměnné allCityNodes uložíme i zpáteční cesty mezi městy. Poté voláme metodu getShortestPath, které předáme výchozí město (zde H), pro které chceme spočítat nejkratší cesty ke všem ostatním městům, a veškeré hrany-silnice. Metoda getShortestPat vrátí nejkratší cesty, nově vytvořené extenzní metodě EnumerateShortestPathTo řekneme, že chceme vypsat nejkratší cestu z města H (první argument) do města A (druhý argument) - metoda vrátí pouze města, přes která musíme jet z města H do města A a my metodou Reverse otočíme jejich pořadí, abychom viděli cestu od H do A a nezačínali koncovým městem A. Výsledek vypíšeme s využitím metody Array.ForEach na konzoli.

Skeleton algoritmu je hotov, čas začít nabalovat extenzní maso (doslova... :-)) a LINQ svaly.

 

Zde je metoda getShortestPath.

private static IEnumerable<GraphPath<A0>> getShortestPath<A0, A1>(A0 startPoint, IEnumerable<A1> nodes)
                                            where A1 : IGraphEdge<A0>
        {

            var initialGraphPath = (from cNode in nodes
                                    where !cNode.From.Equals(startPoint)
                                    select new GraphPath<A0>
                                    {

                                        Current = cNode.From,
                                        Previous = default(A0),
                                        TotalDistance = int.MaxValue

                                    }).Distinct();


            initialGraphPath = (initialGraphPath.Concat(from cNode in nodes
                                                       where cNode.From.Equals(startPoint)
                                                       select new GraphPath<A0>
                                                           {

                                                               Current = cNode.To,
                                                               Previous = startPoint,
                                                               TotalDistance = cNode.Distance

                                                           }));



            return getShortestPathInner(initialGraphPath, new[] { startPoint }, nodes);




        }

V metodě getShortestPath vygenerujeme objekty GraphPath, které po všech výpočtech ponesou nejkratší cestu v grafu. První dotaz vybere nejdříve ze seznamu hran pouze ty hrany, v nichž vlastnost From (Odkud) nepředstavuje počáteční město (where !cNode.From.Equals(startPoint) ). Jediné, co víme, je že vlastnost TotalDistance nového objektu GraphPath po ukončení algoritmu ponese informaci o nejkratší cestě z výchozího města do konkrétního města (vlastnost Current). U těchto uzlů tedy nejkratší vzdálenost neznáme, a proto vlastnost TotalDistance inicializujeme konstantou int.MaxValue, která říká "nejkratší cestu do města Current neznám a ještě ke všemu může být hodně dlouhá" :-). Z jednoho města může vést více silnic, což by vedlo k duplicitním objektům GraphPath, a proto pro každé město ponecháme pouze jeden objekt GraphPath voláním metody Distinct. 

K objektům  GraphPath z prvního dotazu připojíme objekty GraphPath  komplementárním dotazem, který vybere pouze ty hrany, v nichž vlastnost From (Odkud) představuje počáteční město (where !cNode.From.Equals(startPoint) ). Každý objekt GraphPath z druhého dotazu má tedy vlastnost TotalDistance rovnu kilometrům z fixně stanoveného počátečního města (vlastnost Previous - v našem příkladu město H) do města (Vlastnost Current), k němuž vede z H silnice přímo. Pro počáteční město H tedy druhý dotaz vrátí dva objekty GraphPath naplněné takto - {1 - Current=C, Previous=H, TotalDistance=10} {2-Current=E, Previous=H, TotalDistance=5}.

Poté zavoláme metodu getShortestPathInner, které předáme vygenerované objekty GraphPath, seznam objektů, pro něž jsme zjišťovali  nejkratší cestu v grafu (zatím jen počáteční město  - město H), a dříve vytvořený seznam hran.

 

private static IEnumerable<GraphPath<A0>> getShortestPathInner<A0, A1>(IEnumerable<GraphPath<A0>> initialGraphPath, IEnumerable<A0> processed, IEnumerable<A1> edges)
                                                        where A1 : IGraphEdge<A0>
        {
            var candidates = (from node in edges
                              where !processed.Contains(node.From)
                              select node.From).Distinct();

            if (candidates.Count() == 0)
            {
                return initialGraphPath;
            }

            var minimum = initialGraphPath.Where(gPath => candidates.Contains(gPath.Current)).Min(gPath => gPath.TotalDistance);

            var minimumGPath = (from gPath in initialGraphPath
                                where candidates.Contains(gPath.Current) &&
                                      gPath.TotalDistance == minimum
                                select gPath).First();



            var newGraphPath = from cNode in edges
                               where cNode.From.Equals(minimumGPath.Current)
                               select new GraphPath<A0>
                                       {

                                           Current = cNode.To,
                                           Previous = minimumGPath.Current,
                                           TotalDistance = cNode.Distance + minimumGPath.TotalDistance

                                       };



            var newGraphResult =
                                   (initialGraphPath.Concat(newGraphPath).Where(obj =>
                                                            !initialGraphPath.Any(
                                                                                   obj2 => obj2.Current.Equals(obj.Current) &&
                                                                                   (obj2.TotalDistance < obj.TotalDistance)))).ToArray();





            var newProcessed = processed.Union(new[] { minimumGPath.Current });

            return getShortestPathInner(newGraphResult, newProcessed, edges);

        }
    }

V rekurzivní metodě getShortestPathInner je soustředěno jádro Dijkstrova algoritmu. Do proměnné candidates uložíme nejprve veškerá města, která jsme ještě nezpracovali - nezjišťovali jsme, jak daleko je to od nich k jejich přímým sousedům. Do proměnné minimumGPath uložíme objekt GraphPath, který reprezentuje prozatímní nejkratší zjištěnou cestu z výchozího města a jehož vlastnost Current nese město, pro něž jsme výpočet nejkratší cesty ještě neprovedli.

Do proměnné newGraphPath uložíme množinu objektů GraphPath, které jsou sestaveny tak, že jejich předchůdcem (vlastnost Previous) je vždy právě zpracovávané město. Vlastnost To nese město, do něhož se můžeme dostat z města Previous. Vlastnost TotalDistance je inicializována součtem  hodnoty TotalDistance z procházeného objektu minimumGPath (s prozatímní nejkratší cestou) s vzdáleností z města v Previous do města ve vlastnosti Current.

Do proměnné newGraphPathResult jsou uloženy jen prozatím nejkratší cesty - jestliže tedy v předchozím kroku vypočítáme, že z města H se do města D můžeme dostat po ujetí 16 km, ale v proměnné initialGraphPath máme spočítáno, že do města H se můžeme dostat i po ujetí 8 km, je ponechána pouze lepší, tedy pro naše účely kratší cesta.

Poté na konci metody do seznamu již zpracovaných měst přidáme právě zpracované město (minimumGPath.Current) a jdeme na další kolo. Rekurzivně zavoláme metodu getShortestPathInner s vypočítanými mezivýsledky. Rekurze skončí po zpracování všech měst - nejsou  nalezeni další kandidáti na zpracování (viz podmínka if (candidates.Count() == 0 )).

 

Ještě nám zbývá extenzní metoda, která enumeruje přes města z výchozího bodu do cílového. První argument jsou vypočítané nejkratší cesty (objekty GraphPath), argument start je zvolené počáteční město a argument end je koncové město, ke kterému chceme vypsat nejkratší cestu.

static class DijkstraExtensions
    {
        public static IEnumerable<A0> EnumerateShortestPathTo<A0, A1>(this IEnumerable<A0> paths, A1 start, A1 end)
                                   where A0 : GraphPath<A1>
        {
            var pathDictionary = paths.ToDictionary(obj => obj.Current);
            var currentNode = pathDictionary[end];


            while (currentNode != null)
            {
                yield return currentNode;
                if (currentNode.Previous.Equals(start))
                {
                    yield break;
                }
                currentNode = pathDictionary[currentNode.Previous];
            }

        }
    }

 

 

Metoda si vytvoří další objekt Dictionary a postupně vrací veškerá objekty GraphPath na ceste z jednoho města (start) do druhého (end) tak, že v cyklu while z objektu Dictionary vyzvedává město-předchůdce (vlastnost Previous), přes které musíme jet, dokud se nedostaneme do výchozího města.

 

A zde je výsledek - nejkratší cesta z H do A.

 

Dijkstra_Result

Použité algoritmy, LINQ konstrukce a  extenzní metody by šlo určitě vylepšit a vytunit. Nemyslím si a nikdy jsem si narozdíl od některých rozjuchaných "VsechnoSLinqemJeTedCoolTyRetarde" MSDN blogů nemyslel, že LINQ a extenzní metody jsou univerzální kladivo na každý problém universa, včetně precizní analýzy finální odpovědi '42' :-), ale jako příklad, co lze s těmito nástroji dělat, mi Dijkstrův algoritmus přišel zajímavý. :-)

Update 12. 2.:

Petr poptával v komentářích zdrojové kódy. Zde jsou.



Wednesday, 11 February 2009 19:13:14 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [2]  .NET Framework | Compact .Net Framework | LINQ


 Tuesday, 10 February 2009
Dobrovolní testeři pro virtuální GPS (pozice dle cell id)

Někdy v průběhu - na konci března (možná dříve, možná později) bude možné testovat moji aplikaci Virtuální GPS. Tento program zjišťuje pozici dle GSM buňky, ke které jste přihlášení, tedy podobně jako Google Maps Mobile nebo můj GSM Net Monitor. Hlavním rozdílem je to, že virtuální GPS můžete použít (teoreticky) s jakoukoli aplikaci, protože se v systému "tváří" jako běžná GPS. Tuto aplikaci poptával uživatel Pekro už někde v původním tématu o GSM Net Monitoru na ce4you http://www.ce4you.cz/forums/view_topic.asp?t=30365. Aplikaci mám prozatím vyzkoušenou na HTC Kaiser a HTC Touch Pro - spolupracuje bez problémů s TomTom a Google Maps (režim GPS). Pokud budete mít zájem o testování, napište prosím komentář k tomuto spotu nebo mi napište mail na adresu reneZAVINACrenestein.net s předmětem Tester GPS. Pokud by se vás přihlásilo více, vyhrazuji si právo vybrat jen některé z přihlášených testerů. Odměnou je pouze práce s beta verzí (myslím si) zajímavého programu. :-) Aplikace je určena pro zařízení s OS Windows Mobile (5 - 6.x). Předem děkuji. :)

A zde je ukázka TomToma, který pracuje s virtuální GPS.

 


TT2 TT1



Tuesday, 10 February 2009 18:09:09 (Central Europe Standard Time, UTC+01:00)       
Comments [4]  Mobilitky | Ostatní